Archeobotanická data jako nástroj poznání minulosti synantropní vegetace - metodická studie zaměřená na vlastnosti rostlin

• Název práce v češtině: Archeobotanická data jako nástroj poznání minulosti synantropní vegetace - metodická studie zaměřená na vlastnosti rostlin
• Název v anglickém jazyce: Archaeobotanical data as a tool for understanding history of synanthropic vegetation - a methodological study focused on traits of plants
• Klíčová slova: rostlinné makrozbytky, archeobotanická databáze, analýza makrozbytků, synantropní druhy, vlastnosti rostlin
• Klíčová slova anglicky: plant macroremains, archaeobotanical database, macroremain analysis, synanthropic species, traits of plants
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra botaniky (31-120)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Adéla Pokorná, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem
• Datum přihlášení: 09.01.2020
• Datum zadání: 09.01.2020
• Datum odevzdání elektronické podoby: 11.08.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 02.09.2021
• Oponenti: Mgr. Michaela Látková, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Kočár, P., Pokorná, A., Sádlo, J. (2018): Změny synantropní vegetace na území České republiky v zemědělském pravěku a raném středověku. Zprávy České botanické společnosti 53(2): 217-239
Cappers, R.T.J. A palaeoecological model for the interpretation of wild plant species. Veget Hist Archaebot 4, 249–257 (1995).https://doi.org/…756
Märkle, Tanja & Rösch, Manfred. (2008). Experiments on the effects of carbonization on some cultivated plant seeds. Vegetation History and Archaeobotany. 17. 257-263. 10.1007/s00334-008-0165-7.
Lososová, Zdeňka & Simonova, Deana. (2008). Changes during the 20th century in species composition of synanthropic vegetation in Moravia (Czech Republic). Preslia. 80. 291-305.

Předběžná náplň práce

Cíle práce:
Cílem diplomové práce bude identifikovat tafonomické příčiny rozdílů mezi synantropními druhy pocházejícími z různých archeologických lokalit pomocí vlastností rostlin. Největší rozdíly mezi soubory druhů v archeobotanických situacích jsou dány způsobem zachování, tj. mezi zuhelnatělými a nezuhelnatělými makrozbytky. Práce bude založena především na datech z archeobotanické databáze. Analýza se zaměří na data ze středověku, která jsou nejlépe reprezentativní z hlediska počtu druhů a počtu lokalit.
Hlavní otázky:
Jaká je struktura archeobotanických dat?
Jak se liší zuhelnatělé a nezuhelnatělé soubory svým složením?
Jaké vlastnosti rostlin souvisí s tím, že je najdeme buď v zuhelnatělé formě nebo v nezuhelnatělé?
Metodika:
Práce bude založena především na zpracování databázových dat (Archeobotanická databáze ČR, Vegetační databáze ČR, různé databáze biologických vlastností rostlin). Archeobotanická databáze ČR obsahuje data o nejméně dvou stovkách planě rostoucích druhů rostlin z nejméně šesti stovek lokalit z našeho území, datovaná od neolitu (5600-4200 př.n.l.) do raného novověku (16.-17. století n.l.), přičemž data z vrcholného středověku jsou nejčetnější, a také druhově nejbohatší. Proto se bude pracovat s archeobotanickými daty datovanými do středověku. Dále pak budou vlastnosti pečlivě vybírány podle toho, zda by daná vlastnost mohla mít vliv na jejich zachování. Nejdříve bude nutné prozkoumat strukturu archebotanických dat a potom vybrat vhodný datový soubor pro zkoumání rozdílu mezi různým typem zachování vzorků. Bude nutné určit jaké druhy se nejčastěji dochovávají v jakých typech zachování a tento výskyt vysvětlit vlastnostmi těchto rostlin.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Aims:
The aim of the diploma thesis will be to identify the taphonomic causes of differences between synanthropic species originating from different archaeological sites using plant traits. The largest differences between sets of species in archaeobotanical situations are due to teir preservation, ie between charred and non-charred macroremains. The work will be based mainly on data from the archaeobotanical database. The analysis will focus on data from the Middle Ages, which are best represented in terms of the number of species and the number of sites.
Main questions:
What is the structure of archaeobotanical data?
What is the difference between charred and non-charred sets in terms of their composition?
Which plant traits are associated with their preservation either in a form of charred or non-charred machroremains?
Methods:
The work will be based mainly on the processing of database data (Archaeobotanical database of the Czech Republic, Vegetation database of the Czech Republic, various databases of biological traits of plants). The archaeobotanical database of the Czech Republic contains data on at least two hundred wild plant species from at least six hundred localities from our territory, dating from the Neolithic (5600-4200 BC) to the early modern period (16th-17th century AD), with data from the the Middle Ages being the most numerous, and also the most species-rich. Therefore, we will work with archaeobotanical data dated to the Middle Ages. Furthermore, the plant traits will be carefully selected according to whether the traits could affect their preservation. It will first be necessary to examine the structure of the archebotanical data and then to select a suitable data set to examine the difference between the different types of sample preservation. It will be necessary to identify which species are associated to which type of preservation in order to explain this occurrence by the traits of these plants.