Utváření a rozvoj studentské identity vysokoškolských studentů, jejichž rodiče nemají vysokoškolské vzdělání
| Název práce v češtině: | Utváření a rozvoj studentské identity vysokoškolských studentů, jejichž rodiče nemají vysokoškolské vzdělání |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Construction and development of student identity of college students whose parents do not have university degree |
| Klíčová slova: | studenti první generace, identita, vysoké školství, kvalitativní výzkum |
| Klíčová slova anglicky: | first generation students, identity, higher education, qualitative research |
| Akademický rok vypsání: | 2019/2020 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra psychologie (41-KPSY) |
| Vedoucí / školitel: | Mgr. Kateřina Machovcová, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem |
| Datum přihlášení: | 11.11.2019 |
| Datum zadání: | 11.11.2019 |
| Datum a čas obhajoby: | 14.09.2023 09:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 10.07.2023 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 14.09.2023 |
| Předmět: | Obhajoba diplomové práce (OSZD005) |
| Oponenti: | doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Magisterská diplomová práce se bude zabývat utvářením a rozvojem studentské identity vysokoškolských studentů, jejichž rodiče nemají vysokoškolské vzdělání. Bude se jednat o kvalitativní výzkumu. |
| Seznam odborné literatury |
| Bourdieu, P., & Passeron, J. -C. (1990). Reproduction in education, society, and culture. London: Sage.
Crafter, S., & Maunder, R. (2012). Understanding transitions using a sociocultural framework. Educational and Child Psychology, 29(1), s. 10-18. Ergens, T. (2007). Vliv rodinného prostředí na vzestupnou intergenerační vzdělanostní mobilitu – hodnota vzdělání v rodině. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, U 12, s. 147-156. Gofen, A. (2007). Family Capital: How First-Generation Higher-Education Students Break the Intergenerational Cycle. Institute for Research on Poverty, Discussion Paper no. 1322-07 Herman, L., & Vervaeck, B. (2005). Handbook of narrative analysis. Lincoln: University of Nebraska Press. Hodgetts, D., Griffin, Ch. (2015). The place of class: Considerations for psychology. Theory&Psychology 25(2), 147-166. Choy, S. (2001). Students Whose Parents Did Not Go to College: Postsecondary Access, Persistence, and Attainment, Findings from the Condition of Education. National Center for Education Statistics, Washington, DC/Berkeley, CA: MPR Associates. Katrňák, T. (2004). Odsouzeni k manuální práci: Vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Matějů, P., Straková, J., Veselý, A. (eds., 2010). Nerovnosti ve vzdělávání: od měření k řešení. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Reay, D., David, M. E., & Ball, S. J. (2005). Degrees of choice: social class, race and gender in higher education. London: Trentham Book. Reay, D., Crozier, G., & Clayton, J. (2009). ‘Strangers in paradise’: Working class students in elite universities. Sociology, 43, s. 1103–1121. Reay, D., Crozier, G., & Clayton, J. (2010). “Fitting in” or “standing out’: Working‐class students in UK higher education. British Educational Research Journal, 36(1), s. 107–124 |
| Předběžná náplň práce |
| Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci na téma Utváření studentské identity vysokoškolských studentů, jejichž rodiče nemají vysokoškolské vzdělání, a její výsledky. Východiskem je zjištění, že proces vzdělávání mohou vysokoškoláci první generace vnímat negativně jako zbytečné prodlužování přechodu do dospělosti, již charakterizuje plná samostatnost, které by rádi dosáhli co nejdříve. V tomto kontextu studium někteří respondenti vnímali instrumentálně jako prostředek k dosažení práce představující momentální životní cíl. Dále někteří respondenti z důvodu nízkých studijních aspirací volili kompromisní obory na méně prestižních fakultách. Proto bude v diplomové práci zkoumaný vzorek rozšířen o studenty prestižnějších studijních oborů. Ke sběru dat budou využity opakované polostrukturované rozhovory, fotografické deníky a fokusní skupiny. Získaná kvalitativní data budou zpracována v interpretativní tradici prostřednictvím narativní analýzy. Cílem výzkumu bude zjistit klíčové faktory, které jsou významné pro utváření a rozvoj studentské identity vysokoškoláků první generace v souvislosti s úspěšností jejich vysokoškolského studia. Triangulace sběru dat má za cíl zvýšení validity výzkumu, rozšíření množství zpracovávaných dat a možnost vytvoření úplnějšího obrazu toho, jakým způsobem je jejich studentská identita konstruována s ohledem na významy, jež svému vysokoškolskému studiu připisují. |
| Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
| Master thesis investigates construction and development of student identity of college students whose parents do not have university degree. It builds on research conducted for the bachelor thesis which investigated how student identity of college students whose parents do not have university degree is constructed. According to the previous research findings first-generation students could perceive the process of education negatively as an unnecessary prolongation of transition to adulthood and full independence. They perceived their university studies instrumentally, work was a key life goal for them at the moment of interview. Research also demonstrated that some respondents choose compromise field of study at less prestigious faculty due to their low study aspirations. Considering this strategy of choosing less prestigious, less demanding fields, the sample in master thesis will be extended to students of more prestigious fields of study. Repeated semi-structured interviews, photo diaries and focus groups will be utilized to collect data. The obtained qualitative data will be analyzed within interpretative framework of narrative analysis. The aim of the current research will be to identify the key factors that are important for constructing and developing student identity of first-generation students in relation to the success of their university studies. Triangulation of data collection aims at increasing the validity of research, expanding the amount of processed data and providing a more complete picture of how their student identity is constructed considering the importance they attribute to their university studies. |