Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 336)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Forman’s Amadeus and the Role of Music in Film Narrative
Název práce v češtině: Formanův Amadeus a role hudby ve filmové naraci
Název v anglickém jazyce: Forman’s Amadeus and the Role of Music in Film Narrative
Klíčová slova: Amadeus|Wolfgang Amadeus Mozart|Antonio Salieri|Miloš Forman|Peter Shaffer Neville Marriner|skladatelský film|Claudia Gorbman|Guido Heldt|vážná hudba|klasicistní hudba|filmová hudba|soundtrack|sound studies|opera|biografický film o skladateli|vážná hudba ve filmu|diegetická hudba|nediegetická hudba|filmový narativ|vypravěč|narativní role hudby
Klíčová slova anglicky: Amadeus|Wolfgang Amadeus Mozart|Antonio Salieri|Miloš Forman|Peter Shaffer|Neville Marriner|composer film|Claudia Gorbman|Guido Heldt|classical music|film music|film score|soundtrack|sound studies|opera|composer biopic|classical music in film|diegetic|non-diegetic|film narrative|narrator|narrative role of music
Akademický rok vypsání: 2018/2019
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: angličtina
Ústav: Katedra filmových studií (21-KFS)
Vedoucí / školitel: Mgr. Tereza Havelková, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 02.09.2019
Datum zadání: 02.09.2019
Datum potvrzení stud. oddělením: 05.09.2019
Datum a čas obhajoby: 04.09.2020 09:00
Datum odevzdání elektronické podoby:06.08.2020
Datum proběhlé obhajoby: 04.09.2020
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná pracovníkem v zastoupení a finalizovaná
Oponenti: doc. PhDr. Stanislava Přádná
 
 
 
Zásady pro vypracování
Diplomová práce se zabývá propojením hudby a obrazu ve filmu Amadeus Miloše Formana. Cílem je ukázat, jak se jedinečná hudba Wolfganga Amadea Mozarta podílí na filmové naraci. Na rozdíl od hudby komponované pro specifický film, vizuální složka Amadea se primárně přizpůsobuje hudbě, která vstupuje do popředí a stává se klíčovou postavou ve filmu. V této práci se zaměřím na rozbor souhry obrazových a hudebních rytmů ve filmu a vysvětlím, jak na sebe působí. Jak je možné pracovat se třemi základními formami rytmu vizuální složky filmu, tedy rytmem pohybu kamery, rytmem fyzického pohybu v rámu (akce) a rytmem střihu ve vztahu s hudebním rytmem? Na tyto výzkumné otázky hledá diplomová práce odpovědi.
Navzdory nevídanému úspěchu Amadea a chvále filmových kritiků, většina negativní kritiky ze strany muzikologů se zaměřila na nedostatek historické autentičnosti a falsifikaci faktů, "od záměny [Antonia] Salieriho za Franze Xaviera Süssmayera a zkreslení dirigentské tradice opery během Mozartova života po lacinou sentimentalizaci počasí při Mozartově pohřbu."[1] Reakce na hudební soundtrack Amadea byla také převážně negativní. V jedné z mála studií věnované hudbě v Amadeovi Joseph Horowitz vytýká tvůrcům "trivialitu, se kterou přistupují k hudbě"[2] a tato trivialita podle něj vedla ke "znetvoření Mozartovy hudby."[3] Podobně Robert Craft podrobil ostré kritice chybějící integritu hudební režie Amadea, "hudba se zjeví při každém slátání, přibývá na hlasitosti a vytrácí se neukončená uprostřed fráze."[4] V samostatné kapitole zpochybňuji argument, že hudební integrita je vhodným kritériem pro hodnocení filmového soundtracku. I pro film, ve kterém je protagonistou skutečný skladatel, platí, že jeho "účelem není být rekonstrukcí koncertní skladby nebo opery."[5]
Skladatel Bernard Herrmann tvrdil, že filmová hudba, která je stavěna na "diskrétních a stručných frázích, je efektivnější pro publikum."[6]Dokonce Hanns Eisler a Theodor Adorno uznali výhodu hudební stručnosti ve filmu. Při použití dříve existující hudby ve filmu, může být její modifikace tolerována, pukud je to ospravedlnitelné z hlediska filmu,[7]a to platí i pro mistrovská díla vážné hudby Mozarta. Umělecká license při použití vážné hudby ve filmu by však měla pracovat s "hudební gramatikou, tedy harmonií, melodikou a rytmem, tak aby fragmentovaný a zaranžovaný originál mohl znít hudebně uspokojivě."[8]
V kontrastu s převažující muzikologickou kritikou, která odsuzuje Amadea jako "produkt hudební negramotnosti,"[9] se v této práci snažím prokázat, že hudební režie a střih jsou precizní, svědomité, uspokojují hudební gramatiku, často upřednostňují potřeby Mozartovy hudby, promyšleně se podílí na narativu a přispívají k dramaturgickým efektům filmu. Hudba v Amadeovi především funguje jako strukturující vodítko pro vizuální rytmus a také jako "unifikující nástroj pro časoprostorově disjunktivní scény"[10] pomocí hudební kontinuity a také hudebně technickými prostředky jako jsou tonalita nebo motivičnost. Hudba v Amadeovi někdy vstupuje do scény za účelem zdůraznění vizuální složky nebo zvukových, nehudebních gest, a zaujímá tím jednu z tradičních rolí filmové hudby. Během tohoto hudebního podtržítka se však funkce Mozartovy skladby přemění na "prostředek distancování diváka od emocí postav na plátně,"[11] a tím se odklání od "standardní Hollywoodské metodiky soundtrackové hudby."[12] Součástí diplomové práce je také analytický rozbor soundtracku Amadea, po kterém se věnuji jeho problematice v širším kulturním a ideologickém kontextu s důrazem na téma hudební integrity a autonomie. Na Amadeovi budu také zkoumat "schopnost filmu umocnit působení hudby na vnímání zvuku i obrazu a připomenout divákovi spojitost mezi fyzickým gestem a hudbou."[13]


[1]Joe, Jeongwon. "Reconsidering Amadeus: Mozart as Film Music" in Phil Powrie and Robynn Stilwell (eds.) Changing Tunes: The Use of Pre-existing Music in Film. Aldershot: Ashgate, 57–73, 2006, 58.
[2]Horowitz, Joseph. "Mozart as Midcult: Mass Snob Appeal." The Musical Quarterly. 76 (1), spring 1992, 11.
[3]Horowitz, 11.
[4]Craft, Robert. "B-flat Movie." New York Review of Books, vol. 32, no. 6 (1985): 11.
[5]Joe, 58.
[6]Herrmann, Bernard in Royal S. Brown. "An Interview with Bernard Herrmann." (August 1975), 1976, rev. 1994.
[7]Adorno, Theodor W., Eisler, Hanns. Composing for the Films. Continuum International Publishing Group Ltd., 1994.
[8]Joe, 58.
[9]Joe, 58.
[10]Joe, 59.
[11]Joe, 59.
[12]Joe, 59.
[13]Cohen, Thomas. Playing to the Camera - Musicians and Musical Performance in Documentary. Columbia University Press, 2012, 5.
@font-face { font-family: "Cordia New"; }@font-face { font-family: "Cambria Math"; }@font-face { font-family: Calibri; }@font-face { font-family: "Leelawadee UI"; }p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal { margin: 0cm 0cm 8pt; line-height: 107%; font-size: 11pt; font-family: Calibri; }p.MsoFootnoteText, li.MsoFootnoteText, div.MsoFootnoteText { margin: 0cm 0cm 0.0001pt; font-size: 10pt; font-family: Calibri; }span.MsoFootnoteReference { vertical-align: super; }span.FootnoteTextChar { }.MsoChpDefault { font-size: 11pt; font-family: Calibri; }.MsoPapDefault { margin-bottom: 8pt; line-height: 107%; }div.WordSection1 { }
Seznam odborné literatury
Adorno, Theodor W., Eisler, Hanns. Composing for the Films. Continuum International Publishing Group Ltd., 1994.
Bordwell, David, Thompson, Kristin. Film Art: An Introduction. 5th edn. New York: McGraw-Hill, 1997.
Bordwell, David. Narration in the Fiction Film. Madison. WI: University of Wisconsin, 1985.
Brown, Royal S. "An Interview with Bernard Herrmann." (August 1975), 1976, rev. 1994.
Buhler, James, Neumeyer, David and Deemer, Rob. Hearing the Music: Music and Sound in Film History. Oxford: Oxford University Press, 2010.
Burkholder, J. Peter. The Uses of Existing Music: Musical Borrowing as a Field. Music Library Association, Vol. 50, No. 3, Mar., 1994.
Caron, Alfred, Labrande, Christian and Salmona, Paul (eds.). Figures du compositeur: Musiciens à l'écran de Gesualdo à Pierre Schaeffer, le compositeur vu par le cinéma et la télévision (1905–1995). Paris: Réunion des musées nationaux, 1996.
Chatman, Seymour. Coming to Terms: The Rhetoric of Narrative in Fiction and Film. Ithaca, NY and London: Cornell University Press, 1990.
Chatman, Seymour. Story and Discourse: Narrative Structure in Fiction and Film. Ithaca, NY: Cornell University Press, 1978.
Cohen, Thomas. Playing to the Camera - Musicians and Musical Performance in Documentary. Columbia University Press, 2012.
Corbiau, Gérard (dir.). Farinelli: il castrato (Farinelli). Italy/Belgium, France, 1994.
Craft, Robert. "B-flat Movie." New York Review of Books, vol. 32, no. 6, 1985.
Forman Miloš (dir.). Amadeus [director’s cut version]. Burbank, CA : Warner Home Video, 2002; original 1987.
Freitag, Wolfgang. Amadeus & Co: Mozart im Film. Mödling: Edition Umbruch, 1991.
Gianakaris, C. J. 'Shaffer's Revisions in "Amadeus."' Theatre Journal, Vol. 35, No. 1, Aporia: Revision, Representation and Intertextual Theatre. The Johns Hopkins University Press. Mar., 1983, pp. 88-101.
Goddard, Peter. "Forget Amadeus! This is the better Mozart movie." Toronto Star. Toronto, Ont., 27 Jan 1986, D1.
Goldmark, Daniel Ira (ed.), Kramer, Lawrence (ed.) and Leppert, Richard (ed.). Beyond the Soundtrack: Representing Music in Cinema. University of California Press, 2007.
Heldt, Guido. 'Hardly Heroes: Composers as a Subject in National Socialist Cinema', in Michael H. Kater and Albrecht Riethmüller (eds.) Music and Nazism: Art under Tyranny, 1933–1945. Laaber: Laaber-Verlag. 2003, 114–35.
Henahan, Donal. "Never Mind Salieri, Sussmayr Did It." New York Times (1923-Current file); Sep 23. 1984, H1.
Herman, Kenneth. "The Tangled Tale Behind Mozart's Famed Requiem." Los Angeles Times, 30 Nov 1991, 2.
Hill, Andy. Scoring the Screen: The Secret Language of Film Music, Hal Leonard, 2017.
Horowitz, Joseph. "Mozart as Midcult: Mass Snob Appeal." The Musical Quarterly. 76 (1), spring 1992, 1–16.
Jackson, Blair. "Becoming Amadeus." Millimeter. 30, 4; ProQuest Central. Apr 2002, 28.
Joe, Jeongwon. Opera as Soundtrack. 1st Edition, Routledge, 2013.
Joe, Jeongwon. "Reconsidering Amadeus: Mozart as Film Music" in Phil Powrie and Robynn Stilwell (eds.) Changing Tunes: The Use of Pre-existing Music in Film. Aldershot: Ashgate, 57–73, 2006.
Jones, Sarah. "Amadeus: The Director's Cut - The Music Edit, Mix." Berkeley, Calif. Vol. 26, Iss. 4, 2002.
Kalinak, Kathryn. Film Music: A Very Short Introduction. Oxford University Press; 1st edition. March 11, 2010.
Keefe, Simon P. "Beyond fact and fiction, scholarly and popular: Peter Shaffer and Milos Forman's Amadeus at 25." Musical Times. 150, 1906. Spring 2009, 45.
Klein, Michael L. (ed.), Reyland, Nicholas (ed.). Music and Narrative Since 1900 - Musical Meaning and Interpretation. Indiana University Press, November 26, 2012.
Lang, Paul Henry. "The Film Amadeus" in Alfred Mann and George J. Buelow (eds.) Musicology and Performance. New Haven and London: Yale University Press. 1997, 155–62.
Lapine, James (dir.). Impromptu. UK/France, 1991.
Marshall, Robert L. "Film as Musicology: Amadeus." The Musical Quarterly. 81, summer, 173–9, 1997.
Maus, Everett Fred. "Music as Narrative." Indiana Theory Review. Vol. 12, 1991, pp. 1-34.
November, Nancy Rachel, Allen, Brenda. "Framing an Interdisciplinary Approach to Film." Journal of Music History Pedagogy. Vol. 7, No. 2, 2017.
Plantinga, Carl. Art Moods and Human Moods in Narrative Cinema. New Literary History, Vol. 43, No. 3, The Johns Hopkins University Press, 2012, pp. 455-475.
Powrie, Phil (ed.), Stilwell, Robynn Jeananne (ed.). Changing Tunes: The Use of Pre-existing Music in Film, Ashgate, 2006.
Rhein, John von. "Did Mozart actually take 'dictation from God'? Well...." Chicago Tribune (1963-Current). Sep 23. 1984, L5.
Rose, Bernard (dir.). Immortal Beloved. UK/USA, 1994.
Sanders, Linda. "Amadeus: Genius vs. mediocrity, set to sublime music." The Sun (1837-1993). ProQuest Historical Newspapers: The Baltimore Sun. Sep 30, 1984.
Shaffer, Peter. Amadeus. London: Deutsch, 1980.
Solomon, Maynard. "The Rochlitz Anecdotes: Issues of Authenticity in Early Mozart Biography." in Cliff Eisen ed., Mozart Studies 2 (Oxford: Oxford University Press, 1991, 1-59.
Stafford, William. The Mozart Myths: A Critical Reassessment. Stanford: Stanford University Press, 1993.
Stilwell, Robynn J. "The Fantastical Gap between Diegetic and Nondiegetic" in Daniel Goldmark, Lawrence Kramer and Richard Leppert (eds.) Beyond the Soundtrack: Representing Music in Cinema. Berkeley: University of California Press, 186–202, 2007.
Szabó-Knotik, Cornelia. "Mozart und seine Musik im Amadeus-Film: Musikeinsatz und Präsentation" in Peter Csobádi, Gernot Gruber, Jürgen Kühnel, Ulrich Müller and Oswald Panagl (eds.) Das Phänomen Mozart im 20. Jahrhundert: Wirkung, Verarbeitung und Vermarktung in Literatur, Bildender Kunst und in den Medien. Anif: Matthaes Verlag, 1991. 455–74.
Tibbets, John C. Composers in the Movies: Studies in Musical Biography. New Haven and London: Yale University Press, 1995.
Wierzbicki, James Eugene. Film Music: A History. Routledge, 2009.
Winters, Ben. Music, Performance, and the Realities of Film: Shared Concert Experiences in Screen Fiction. Routledge Research in Music. Routledge; 1 edition. February 13, 2014.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK