Věrohodnost výpovědi v trestním řízení
| Název práce v češtině: | Věrohodnost výpovědi v trestním řízení |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | The credibility of testimony in criminal proceedings |
| Klíčová slova: | věrohodnost, výpověď, znalecký posudek |
| Klíčová slova anglicky: | credibility, testimony, expertise |
| Akademický rok vypsání: | 2018/2019 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra trestního práva (22-KTP) |
| Vedoucí / školitel: | doc. PhDr. Ludmila Čírtková, CSc. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 26.06.2019 |
| Datum zadání: | 26.06.2019 |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 29.05.2020 |
| Datum a čas obhajoby: | 28.05.2020 12:00 |
| Místo konání obhajoby: | Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 313, 313 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 10.03.2020 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 28.05.2020 |
| Oponenti: | JUDr. Jiří Krupička, Ph.D. |
| Předběžná náplň práce |
| Tato diplomová práce se zaměřuje na posuzování věrohodnosti výpovědi v rámci trestního řízení s bližší specifikací na hodnocení věrohodnosti výpovědi orgány činnými v trestním řízení.
Za tímto účelem je v první části práce vymezen pojem výpověď a úloha tohoto právního institutu v trestním řízení, odlišení role výpovědi v řízení trestním od ostatních typů řízení, a na to navazující definice pojmu „výslech“ včetně zmapování formálního průběhu výslechu v trestním řízení. Následuje identifikace jednotlivých institutů trestního práva uplatňovaných v průběhu trestního řízení, kterými dochází k zisku výpovědi. Dále v navazující třetí kapitole se diplomantka zaměřuje na vysvětlení pojmu věrohodnost a odlišení jednotlivých typů věrohodnosti. Těžištěm celé práce je čtvrtá a pátá kapitola, kde diplomantka identifikuje, popisuje a hodnotí způsoby posuzování věrohodnosti výpovědi orgány činnými v trestním řízení, a to v kontextu současné judikatury. Speciální pozornost je věnována znaleckým posudkům, jejich zadávání, interpretaci a hodnocení. Diplomantka analyzovala současnou právní úpravu včetně judikatury a možnosti posuzování věrohodnosti, které tato poskytuje. Došla k potvrzení vytyčených hypotéz, kdy současná právní úprava svěřuje hodnocení věrohodnosti do rukou orgánů činných v trestním řízení, především soudů samých, přičemž tyto následně využívají jednotlivé instituty limitující ovlivnitelnost výpovědi, jako jsou například formálně stanovená pravidla vedení výslechu, ochrana svědka či vypracování znaleckého posudku. Právě v případě znaleckého posudku dochází k využití odborných znalostí znalců-psychologů. Přesto je to stále orgán činný v trestním řízení, který odpovídá za řádné zadání, interpretaci a následné hodnocení znaleckého posudku. V případě trestního řízení je znalecký posudek přezkoumáván jak z formálního, tak též z obsahového hlediska. Diplomantka použila především metody deskriptivní v kombinaci s kritickou analýzou. Diplomantka se zaměřila pouze na klasický průběh trestního řízení, nikoliv na odklony či opravné prostředky. |
| Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
| This thesis focuses on assessing the credibility of testimony in criminal proceedings with a closer focus on assessing the credibility of testimony by investigative, prosecuting and adjudicating bodies.
For this purpose, in the first part of the thesis, the author defines the term „testimony“, describes its role in the criminal proceeding and distinguishes its role in the criminal proceeding as opposed to that in the civil proceeding. Then, the author defines the term „interrogation“ and identifies institutes of criminal law applied in the course of criminal proceedings, by which the testimony is obtained. In the following, third chapter, the author focuses on the explanation of the concept of credibility of testimony, and differentiates its various types. In the fourth and fifth chapter, the author identifies, describes and evaluates possible ways of assesing the credibility of testimony by investigative, prosecuting and adjudicating bodies in context of current case law. Special attention is paid to expertises, their assignment, interpretation and evaluation. The author analyzed current legislation and case law, and the options they offer for assessing the credibility. The formulated hypotheses have been confirmed. Current legislation entrusts the assessment of credibility to investigative, prosecuting and adjudicating bodies, especially to the courts themselves, while these bodies utilize institutes limiting the affectability of the testimony, such as formally established rules for conducting interrogation, witness protection or expertises. In the case of expertises, the knowledge of experts - psychologists is used. Nevertheless, investigative, prosecuting and adjudicating bodies are the ones, who are responsible for the proper assignment, interpretation and evaluation of the expertise. In the criminal proceeding, the expertise is reviewed both formally as well as in terms of content. The author primarilly used descriptive method in combination with critical analysis. The author focuses only on ordinary course of criminal proceeding, not on alternative ones or appeals. |