„Zákon o holocaustu“ a obrana polských dějin za vlády PiS

• Název práce v češtině: „Zákon o holocaustu“ a obrana polských dějin za vlády PiS
• Název v anglickém jazyce: ‘The Holocaust Law’ and the defence of Polish history under the PiS government
• Klíčová slova: Novelizace zákona o IPN, PiS, Gross, politika paměti, holocaust, kolektivní paměť, narativ, identita
• Klíčová slova anglicky: Amendment to the Act on IPN, PiS, Gross, politics of memory, Holocaust, collective memory, narrative, identity
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra německých a rakouských studií (23-KNRS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Václav Šmidrkal, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 23.06.2019
• Datum zadání: 23.06.2019
• Datum a čas obhajoby: 29.09.2020 15:30
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK405, 405, Zasedací místnost
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 29.09.2020
• Oponenti: prof. Roman Kochnowski

Seznam odborné literatury

„About the IPN“, oficiální stránky IPN, staženo 15.7.2020, https://ipn.gov.pl/en/about-the-ipn/2,Institute-of-National-Remembrance-Commission-for-the-Prosecution-of-Crimes-again.html
Adekoya, Remi. 2018. „An Identity Reset“, in Poland's Memory Wars: Essays on Illiberalism, ed. Jo Harper. New York: Central European University Press.
Jan Assmann. 2007. Das kulturelle Gedächtnis. Schrift. Einnerung und politische Identitäten fühen Hochkulturen. München: C. H. Beck.
Assmann, Jan. 1991. „Die Katastrophe des Vergessen. Das Deuteronomium als Paradigma kultureller Mnemotechnik“. in Mnemosyne. Formen und Funktionen der kulturellen Erinnerung, eds. Aleida Assmann a Dietrich Harth. Frankfurt: Fischer.
Bartoszewski, Władysław, et al., eds. 1986. „Polish-Jewish relations in occupied Poland, 1939-1945“, The Jews in Poland. Oxford: Basil Blackwell Ltd.
Bucholc, Marta. Komornik Maciej. The Polish ‘Holocaust Law’ revisited: The Devastating Effects of Prejudice-Mongering. Cultures of History Forum (stáhnuto 20.1.2019), doi: 10.25626/0094.
Forecki, Piotr. 2018. Po Jedwabnem. Anatomia pamięci funkcjonalnej. Bookpress.
Gross, Jan Tomasz. 2001. Neighbours: the Destruction of the Jewish Community in Jedwabne, Poland. Princeton: Princeton University Press.
Hackmann, Jörg. „Defending the ‚Good Name‘ of the Polish Nation: Politics of History as a Battlefield in Poland, 2015-18.“ Journal of Genocide Research, č. 20, 587-606. https://www.tandfonline.com/ (stáhnuté 20.2.2020).
Krastev, Ivan. Holmes, Stephen. 2020. Světlo, které pohaslo: Vyúčtování. Praha: Karolinum.
Levy, Daniel. Sznaider, Natan. 2002. „Memory Unbound: The Holocaust and the Formation of Cosmopolitan Memory” European Journal of Social Theory 5, čl. 1.
Maslowski, Nicolas. 2014. „Politika paměti jako nástroj manipulace a morálky“, in Kolektivní paměť: K teoretickým otázkám, ed. Juří Šubrt a Nicolas Maslowski. Praha: Karolinum.
Nora, Pierre. 1998. „Mezi pamětí a historií. Problematika míst paměti“, in: Politika paměti: antologie francouzských společenských věd. Praha: Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách.
Polanski, Antony. Michlic, Joana B., eds. 2004. The Neighbors Respond: The Controversy over the Jewabne Massacre in Poland. Princeton University Press.
Ruchniewicz, Krzysztof. 2009. „Polen“, in Geschichtsbilder in Europa. Herder.
Smith, Anthony. 1995. Nations and Nationalism in a Global Era. Cambridge: MA Blackwell.
Stola, Dariusz. 2003. „Jedwabne: Revisiting the Evidence and Nature of the Crime“, in Holocaust and Genocide Studies. Oxford University Press.
Šubrt, Jiří. Maslowski, Nicolas. Lehmann, Štěpánka. 2014. „Maurice Halbwachs, koncept rámců paměti a kolektivní paměť“, in Kolektivní paměť: k teoretickým otázkám, ed. Jiří Šubrt a Nicolas Maslowski. Praha: Karolinum.

Předběžná náplň práce

Záměrem této diplomové práce je popsání dvou ústředních narativů holocaustu v současné kolektivní paměti Polska na příkladu střetu těchto narativů v jedné z největších debat polské historie, která byla vyvolána vydáním knihy Sousedé od Jana Tomasze Grosse v roce 2000. Již během prvního období vlády národně konzervativní politické strany PiS vznikl v roce 2006 návrh zákona „Lex Gross“ jako snaha o legislativní zaměření na ty, kteří nenásledují „oficiální narativ minulosti holocaustu“. V roce 2018 byl tento návrh rozpracován do novelizace zákona o IPN, která byla později nazývána také jako „zákon o holocaustu“. Cílem práce je v rámci jednopřípadové studie zaměřené na novelizaci zákona o IPN představit motivy k vydání zákona a na základě kontextu strategie politiky paměti PiS vysvětlit, proč zákon vyvolal takovou kontroverzi v Polsku i v zahraničí. Novelizace je interpretována v souvislosti s rozdílnými narativy holocaustu, tzv. válkách paměti, a to v kolektivních pamětech národních států na jedné straně, ale také transnacionálních aktérů na straně druhé. V důsledku toho se paměť může stát nástrojem populismu, který předznamenává rozpad neoliberálního konsensu.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The aim of this thesis is to describe two central narratives of the Holocaust in the collective memory of Poland on the example of the clash of these narratives in one of the biggest debates in Polish history, triggered by the publication of Jan Tomasz Gross's book Neighbours in 2000. The first attempt to focus legislatively on those who do not follow the official narrative of the past of the Holocaust, was the creation of “Lex Gross” in 2006 during the first period of the reign of the right-wing conservative political party PiS. In 2018, the proposed legislation was elaborated into an Amendment to the Act on the IPN, known as “Holocaust Law” which had provoked a great controversy. The aim of this one-case study of the amendment is to present the motives for the amendment and explain the controversy it provoked within the framework of politics of memory of PiS. The amendment is interpreted in the context of different narratives of Holocaust, so-called memory wars – that means in the collective memories of the national states on the one hand, and of transnational acteurs on the other. Thus, memory may become the subject of populism, which heralds the disintegration of the neoliberal consensus.