Trestněprávní aspekty soukromé korupce

• Název práce v češtině: Trestněprávní aspekty soukromé korupce
• Název v anglickém jazyce: Criminal Aspects of Corruption in the Private Sector
• Klíčová slova: soukromá korupce, úplatkářství, kontrola korupce
• Klíčová slova anglicky: private sector corruption, bribery, control of corruption
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra trestního práva (22-KTP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.06.2019
• Datum zadání: 13.06.2019
• Datum potvrzení stud. oddělením: 13.06.2019
• Datum a čas obhajoby: 13.12.2019 11:00
• Místo konání obhajoby: PF UK m. 313
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.07.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 13.12.2019
• Oponenti: JUDr. Rudolf Vokoun, CSc.

Předběžná náplň práce

Tato práce rozebírá problematiku trestněprávních aspektů soukromé korupce. Jednání označované jako soukromá korupce může být chápáno v užším smyslu – jako korupce páchaná v souvislosti s podnikatelskou činností, nebo ve smyslu širším – jako všechno korupční jednání, které není pácháno v souvislosti s výkonem pravomoci orgánů veřejné moci. Cílem této práce je analýza české právní úpravy korupčních trestných činů v soukromé sféře na základě které autorka navrhne některé změny právní úpravy, které mohou pomoci k lepšímu postihu soukromé korupce v České republice.
Po krátkém úvodu do problematiky v kapitole první se autorka v druhé kapitole práce věnuje zejména terminologii spojené se soukromou korupcí a korupcí obecně. V části kapitoly autorka analyzuje kriminologické aspekty korupce, negativní důsledky korupce a upozorňuje na následky, které může soukromá korupce mít na ekonomickou situaci nejen jednotlivců a společností, ale také na národní hospodářství. Závěr druhé kapitoly obsahuje rozbor mezinárodních závazků, které zavazují Českou republiku k účinnému postihu soukromé korupce (zejména se jedná o závazky vyplývající z členství v Organizaci spojených národů, Rady Evropy a Evropské unie).
Třetí kapitola obsahuje analýzu právní úpravy postihu soukromé korupce zákonem č. 40/2009 Sb., trestním zákoníkem. Autorka analyzuje zejména úplatkářské trestné činy (trestný čin přijetí úplatku - § 331, podplacení - § 332 a nepřímého úplatkářství - § 333 trestního zákoníku). V kapitole jsou dále podrobně rozebrány základní pojmy související s úplatkářskou trestnou činností – úplatek, obstarávání věcí obecného zájmu a podnikatelská činnost. Kapitola obsahuje základní rozbor celé řady dalších skutkových podstat trestných činů s korupční povahou, například trestný čin porušování pravidel hospodářské soutěže podle § 248 trestního zákoníku. Závěr kapitoly obsahuje několik návrhů na změnu stávající legislativy v této oblasti.
Problematika trestní odpovědnosti právnických osob za korupční trestnou činnost je rozebrána ve čtvrté kapitole práce. Kapitola je zaměřená zejména přičitatelnost korupčních trestných činů právnickým osobám. Autorka zdůrazňuje vliv, který měla novela zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, provedená zákonem č. 183/2016 Sb. na trestní odpovědnost právnických osob za korupční trestné činy.
Pátá kapitola rozebírá možnosti kontroly korupční kriminality. Kontrola kriminality se skládá ze dvou základních prvků, a to represivních a preventivních opatření. Represivní opatření kontroly korupce zahrnují sankční politiku nastavenou trestním právem hmotným, prostředky trestního řízení upravené v trestním řádu (například institut korunního svědka, do české právní úpravy zakotveného v podobě spolupracujícího obviněného, institut agenta provokatéra, nebo úprava odposlechů v trestním řízení) a další legislativní úprava (například tzv. test spolehlivosti). Preventivní opatření jsou v případě soukromé korupce zejména zaměřeny na compliance programy na úrovni jednotlivců, a to také proto že Česká republika nepřijala žádné opatření na celostátní úrovni, které by pomohlo vzorové podnikové compliance nastavit.
Závěr práce obsahuje shrnutí návrhů de lege ferenda, které autorka považuje za nezbytné pro zefektivnění boje proti soukromé korupci.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This paper examines the criminal aspects of corruption in the private sector. Corruption in the private sector may be understood in a narrow sense as corruption committed in relation to business activities or it can be defined more broadly as all corrupt behaviour which is not related to public authorities and their activities. The aim of this paper is to analyse the legal framework of private sector corruption in the Czech Republic and to propose some useful changes in the Czech legislation which may lead to better prosecution and punishment of private sector corruption.
The author provides a brief introduction into the topic in the first chapter of this paper. The second chapter firstly deals with the terminology connected with private sector corruption and corruption in general. The author then analyses the criminological aspects of private sector corruption and its negative consequences. She emphasizes the potential impact of private sector corruption on the economic situation of individuals and societies as well as national economies. The conclusion of the second chapter includes an analysis of international obligations of the Czech Republic regarding the punishment of private sector corruption (mainly obligations arising from the membership of the United Nations, the Council of Europe and the European Union).
In the third chapter, the author examines the criminal legislation on private sector corruption as stipulated by Act No. 40/2009 Coll. of the Criminal Code of the Czech Republic. The author mostly analyses bribery crimes (Accepting Bribes – paragraph 331, Bribery - paragraph 332 and Indirect Corruption – paragraph 333 of the Criminal Code). Moreover, the author explores the basic legal terminology related to bribery offences such as the definition of a bribe, the procurement of matters of general interest and the definition of a business activity. This chapter also includes an analysis of a number of other crimes that have their foundations in corrupt behaviour, e.g. Breach of Regulations on Rules of Economic Competition, paragraph 248 of the Criminal Code. In the conclusion of the chapter, the author identifies several proposals for changes in the current legislation.
The aim of the fourth chapter is to scrutinize corporate criminal liability for bribery offences, especially the concept of attributing a crime committed by a natural person to a legal person. The author emphasizes the influence of Act No. 183/2016 Coll. which amended Act 418/2011 Coll. on Corporate Criminal Liability. This amendment made crucial changes in the attribution of criminal liability to a legal person with regards to bribery offences.
The fifth and final chapter deals with the control of private sector corruption both by repressive instruments of law and preventive measures mostly included in soft law and individual compliance programs. Repressive measures include the sanctioning of corruption by criminal law, measures of criminal proceedings stipulated by the Criminal Procedure Code (e.g. the institute of a crown witness which is in the Czech legislation defined as a cooperating accused person, the use of an agent or the interception of telecommunications in criminal proceedings) and other legal measures (e.g. the so-called reliability test). Preventive measures are mostly focused on compliance programs at the individual level because the Czech Republic has not yet adopted any nationwide legal action that would facilitate the introduction of compliance programs for business organizations as such.
The conclusion of the paper lists all recommendations de lege ferenda which the author considers necessary for improving the effectiveness of fighting private sector corruption.