Porovnání demokratických hodnot v České republice mezi generacemi

• Název práce v češtině: Porovnání demokratických hodnot v České republice mezi generacemi
• Název v anglickém jazyce: Comparison of Democratic Values in the Czech Republic Between Generations
• Klíčová slova: Demokratické hodnoty, Demokracie, Mileniálové, Husákovy děti, Česká republika, Generace, Porovnání
• Klíčová slova anglicky: Democratic values, Democracy, Millennials, Husak’s children, Czech Republic, Generation, Comparison
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 31.05.2019
• Datum zadání: 31.05.2019
• Datum a čas obhajoby: 08.02.2021 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK405, 405, Zasedací místnost
• Datum odevzdání elektronické podoby: 06.01.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 08.02.2021
• Oponenti: doc. Milan Tuček, prom. mat., CSc.

Zásady pro vypracování

Porovnání demokratických hodnot v České republice mezi generacemi bych ráda prováděla kvalitativním stylem. K výzkumu a rozboru dat bych ráda využila komparativní analýzu. Již nasbíraná data z co nejnovějších výzkumných projektů budou čerpána z Českého sociálněvědního datového archivu a následně podrobena analýze v programu SPSS. Po analýze budou vyvozeny výsledky a popsán jejich význam.
Předběžná struktura práce
Struktura práce bude následující, nejprve uvedu abstrakt, pak klíčová slova (tyto dva odstavce uvedu i v anglickém jazyce), rozsah práce, prohlášení, poděkování. V úvodu vysvětlím problematiku a uvedu čtenáře do děje, uvedu důvody výběru tématu. Dále uvedu teoretickou část, kde se budu zabývat teoretickými podklady mého tématu, proměnami problematiky, základními pojmy a jejich definicemi, vymezím cílovou skupinu. Metody výzkumu se budou zabývat technikami, které při výzkumu použiji a formulací hypotéz výzkumu. Deskriptivní část bude zaměřena na podrobný popis jednotlivých cílů. V analytické části popíši průběh zkoumání, rozeberu data, proces jejich zpracování a vyvodím výsledky, které se budou vztahovat k mé cílové skupině a výzkumné otázce. Nakonec v závěrech shrnu hlavní zjištění, sumarizuji poznatky, uvedu výhody a nevýhody metod zkoumání dané problematiky a uvedu možnou práci do budoucna.
 

Seznam odborné literatury

ARCHON, Fung. 2003. Associations and Democracy: Between Theories, Hopes, and Realties. Annual Review of Sociology 29.

DALTON, Russell J. 2008. Citizen Politics: Public Opinion and Political Parties in Advanced Industrial Democracies. Washington, DC: CQ Press.

FOA, Roberto Stefan a Yascha MOUNK. 2016. „The Democratic Disconnect.“ Journal of Democracy 27(3): 5-17.

GRESKOVITS, Béla. 2015. Hollowing and Backsliding of Democracy in East Central Europe. Global Policy 6(1).

KATZ, Richard S. a Peter MAIR. 1995. Changing Models of Party Organization and Party Democracy: The Emergence of Cartel Party. Party Politics 1(1).

KUZIO, Taras. Civil society, youth and societal mobilization in democratic revolutions. Communist and Post-Communist Studies. Elsevier Ltd on behalf of The Regents of the University of California, 2006, (39).

LINEK, Lukáš, Ondřej CÍSAŘ, Ivan PETRÚŠEK a Kateřina VRÁBLÍKOVÁ. Občanství a politická participace v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) v koedici se Sociologickým ústavem AV ČR, 2017. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-807-3303-198.

LINEK, Lukáš. 2010. Zrazení snů: Struktura a dynamika postojů k politickému režimu a jeho institucím a jejich důsledky. Praha: Slon.

NORRIS, Pippa. 2002. Democratic Phoenix. Reinventing Political Activism. Cambridge: Cambridge University Press.

POSPÍŠILOVÁ, Jaroslava a Eva KRULICHOVÁ. Jak se žije Čechům v současné Evropě?. Vydání I. Praha: Academia, 2018. Společnost (Academia). ISBN 978-807-3303-235.

TEORELL, Jan. 2006. Political Participation and Three Theories of Democracy: A Research Inventory and Agenda. European Journal of Political Research 45(5).

Předběžná náplň práce

Tématem diplomové práce je Porovnání demokratických hodnot v České republice mezi generacemi. V diplomové práci se zaměřím na postoje dvou českých generací k demokracii. Cílovou skupinou bude konkrétně nejmladší možná generace, v níž se nachází jedinci, kteří mohou čerstvě volit, ergo věková skupina od 18 let do 30 let. Opozitní generace bude ta, v níž se nachází Ti, kteří vstupovali do dospělosti v době, kdy Československo procházelo změnou politického režimu z komunistického na demokratický, čili věková skupina 48 let 60 let. Porovnám tak postoje vůči demokracii v moderní společnosti generace, jež prožila celý svůj život v demokracii s generací, která prožila dětství v nedemokratickém režimu, ale dospělost v demokratickém. Starší generace tak má zkušenost s nedemokratickým, konkrétně komunistickým vedením státu, proto tedy předpokládám, že se jejich postoje k demokracii budou lišit od postojů generace mladší.
Rok 2019 je přesně třicet let od Sametové revoluce, od doby, kdy se česká republika, potažmo tehdejší Československo, vydalo na cestu budování demokratické společnosti. Tehdejší generace vstupovala do nového režimu s příslibem naděje a nových příležitostí, který jim nový demokratický režim nabízel, demokracii nebrali jako nic samozřejmého, své mládí prožili v nesvobodném režimu. Dá se považovat, že naše země prošla nejméně jedno generační obměnou obyvatelstva, kde nová generace žije po celý svůj život v demokratickém režimu.
Diplomová práce bude vycházet z teze, že v dnešní době oslabuje legitimita a podpora demokracie. O tomto tématu pojednává kniha „Občanství a politická participace v České republice“ od Linka, Císaře, Petrúška a Vráblíkové, či článek Foa a Mounka „The Democratic Disconnect“. Foa a Mounk tvrdí, že se občané v zavedených demokraciích v Evropě a ve Spojených státech „stali více cynickými v otázkách hodnot demokracie jako politického systému“ a také jsou „více ochotni vyjádřit podporu autoritářským alternativám“ (Foa, Mounk, 2016: 7). Link, Císař, Petrúšek a Vráblíková píší, že „… v České republice existuje relativně významná skupina lidí, která podporuje alternativní způsoby uspořádání státu, nejčastěji nějakou formu návratu k minulému režimu a/nebo vládu silné ruky bez voleb a parlamentu nebo s jeho omezenou verzí“ (Link, Císař, Petrúšek, Vráblíková, 2017: 193).
Diplomová práce bude zkoumat rozdíl v postojích vůči demokracii mladé a starší generace, nejen proto, aby potvrdila, či vyvrátila, zda je pokles přízně demokracie spojen s mladou generací, zda se ukáží signifikantní rozdíly ve vnímání demokratických hodnot mezi generacemi. Dle výzkumů generace řečená mileniálové stále více a více tíhnou k nedemokratickým režimům. Ale právě mladá generace, studenti, sehrávali v historických politických okamžicích vedoucích k přechodu od nedemokratického k demokratickému režimu klíčovou roli nejen na našem území, ale také na území Ukrajiny, Srbska, Gruzie jak píše Kuzio (2006). Otázkou tedy je, zda se prokáže pokles demokratických hodnot u nynější mladé generace.