Střet hyperobjektů: plastové oceány vrací úder

• Název práce v češtině: Střet hyperobjektů: plastové oceány vrací úder
• Název v anglickém jazyce: The clash of hyperobjects: plastic oceans strike back
• Klíčová slova: hyperobjekt, plastový odpad, oceány, environmentalistika, symetrická antropologie
• Klíčová slova anglicky: hyperobject, plastic waste, oceans, environmental science, symmetric anthropology
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Martin Tremčinský, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 29.05.2019
• Datum zadání: 29.05.2019
• Datum a čas obhajoby: 24.06.2020 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3019, Jinonice - místn. č. 3019
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.05.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 24.06.2020
• Oponenti: Mgr. Tereza Divíšek

Zásady pro vypracování

Při práci chci využít několika metod, přičemž těmi základními bude diskursivní analýza (především podle trojdimenzionálního pojetí Normana Fairclougha) a série rozhovorů. Ty chci provést s různorodou paletou informátorů, od běžných konzumentů a producentů plastového odpadu přes pracovníky čističek po ekologické aktivisty a umělce. Takto heterogenní směs informátorů je vhodná pro předpokládanou strukturu práce, v níž neplánuji striktní rozdělení na teoretickou a empirickou část.

Předběžná struktura práce: Strukturu práce budu koncipovat spíše v duchu literárnějších antropologických děl, bez pevného oddělené teorie a praxe. Teoretický základ budu podkládat získanými daty průběžně, další podoba práce se bude odvíjet právě také od nich. Koncepty, jež budu rozvíjet, představím vždy ve chvíli, kdy s nimi budu dále pracovat. Využitím této více fluidní struktury bych chtěl docílit větší plynulosti a čtivosti textu.

Seznam odborné literatury

ALLSOPP, Michelle et al. Plastic Debris in the World‘s Oceans. Amsterdam: 2006.
BECK, Ulrich. Riziková společnost: na cestě k jiné moderně. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004. ISBN 80-86429-32-6.
DE WOLFF, Kim. Gyre Plastic: Science, Circulation and the Matter of the Great Pacific Garbage Patch. UC San Diego: 2014.
DOUGLAS, Mary. Čistota a nebezpečí: analýza konceptu znečištění a tabu. Praha: Malvern, 2014. ISBN 978-80-87580-91-2.
ERIKSEN, Thomas Hylland. Odpady: odpad ve světě nechtěných vedlejších účinků. Brno: Doplněk, 2015. Společensko-ekologická edice. ISBN 978-80-7239-325-1.
GIDDENS, Anthony. Risk and Responsibility. The Modern Law Review, 1999. 62(4): 1-10.
HAWKINS, Gay. The Ethics of Waste. Lanham, Maryland: Rowman & Littlefield, 2006.
HAWKINS, Gay et al. Accumulation: The Material Politics of Plastic. London: Routledge, 2013.
HAWKINS, Gay et al. Plastic Water: The Social and Material Life of Bottled Water. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2013.
LATOUR, Bruno. Politics of Nature: How to Bring the Sciences into Democracy. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press. 2004. ISBN 9780674013476
LATOUR, Bruno. Down to Earth: Politics in the New Climatic Regime. Cambridge: Polity, 2018. ISBN 978-1-5095-3056-4.
LIBOIRON, Max. Redefining Pollution: Plastics in the Wild. New York: New York University, 2012.
MORTON, Timothy. Hyperobjects: Philosophy and Ecology After the End of the World. Minneapolis: University of Minnesota Press, 2013. ISBN 9780816689231.
MORTON, Timothy. Dark Ecology: For a Logic of Future Coexistence. New York: Columbia University Press, 2016.
PATHAK, Gauri a NICHTER, Mark. The Anthropology of Plastics: An Agenda for Local Studies of a Global Matter of Concern. Medical Anthropology Quarterly, 2019. 33(2).

Předběžná náplň práce

Environmentální problémy stále silněji vyjadřují povahu společnosti a ideologické pozadí, na němž je vystavěna, a jako takové jsou tedy vhodným materiálem pro zkoumání sociálních jevů. Umožňují analyzovat dlouho přehlížené vedlejší efekty kapitalistické produkce a spotřeby a snahu o jejich následnou eliminaci, vedoucí například k nerovnému rozdělí rizik v globalizované společnosti. Jsou jedním z nezbytných důsledků postupující globalizace, zároveň ji však pomáhají uskutečňovat, neboť reakce na ně mají často povahu volání po globální aktivizaci, jehož výsledkem je reprodukce globálních nerovností.
Environmentální problémy dnes mění svou povahu. Již se před nimi není možné skrýt, ačkoliv se o to neustále snažíme. Znečištění oceánů plasty patří mezi jeden z nejrozsáhlejších a právě jemu se bude tato práce věnovat. Navážu v ní na koncept hyperobjektu Timothy Mortona, který plasty v oceánu vnímá nejen jako neustále se utvářející výsledek lidské činnosti, ale především také jako zásadního aktéra, jehož jednání má dalekosáhlé důsledky pro lidstvo jako takové.
Jednotícím rámcem práce budou třecí místa dvou hyperobjektů – lidstva a plastů v oceánech. Zaměřím se na proces vzniku a objevení celého problému a jeho neustávající reprodukci. Tato skutečnost sama má své důsledky ve vztahu lidí k plastovým výrobkům i k oceánům. Další následky pak vycházejí přímo ze způsobů, jakým na celou situaci reagují další ne-lidské entity – kromě samotného plastového odpadu také třeba mořští živočichové. Věnovat se budu řadě ekologických i uměleckých projektů, reflektujících daný problém a reagujících na něj. Jak přispívají k reprodukci či redefinici vztahů obou hyperobjektů?
Jedním z důležitých pojmů, které rozpracuji, bude teritorialita. Kvůli skutečnosti, že oceány nepatří do správy žádné vlády, byly dlouho „vzdáleným“ místem, do něhož odpad proudil bez většího zájmu a obav. To je jeden ze tří procesů zneviditelňování, ke kterým v souvislosti s plasty v oceánech dochází. Oceány však již dnes tuto vlastnost nemají a hranice mezi místem „tady“ a „pryč“ se smazává; dochází ke skutečné globalizaci, z níž už ale nejsou vyňaty ne-lidské subjekty. Zbylé zneviditelňovací procesy – rozpad plastů na miniaturní části a pokles odpadu pod hladinu – jsou výsledkem jednání právě především ne-lidských aktérů, kterým je tento status většinou nepřiznán. Plastový odpad tedy často není vidět, problém tím však není umenšen, spíše naopak.
Práce naváže především na tradici symetrické antropologie, která přiznává ne-lidským aktérům jedinečný ontologický status – nejsou to pouhé objekty, vůči nimž se jedná, ale objekty, které samy jednají. Důležitým pomocníkem budou také práce z oblasti sociologie a antropologie odpadu, především od antropoložky Gay Hawkins. Využiji však i starší koncepty Beckovy rizikové společnosti či symbolického znečištění Mary Douglas.