Vztah etické a estetické hodnoty v umění performance

• Název práce v češtině: Vztah etické a estetické hodnoty v umění performance
• Název v anglickém jazyce: The Relationship Between Moral and Aesthetic Values In Performance Art
• Klíčová slova: umění performance|etická hodnota|estetická hodnota|autonomismus|moralismus|imoralismus
• Klíčová slova anglicky: performance art|moral value|aesthetic value|autonomism|moralism|immoralism
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra estetiky (21-KEST)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Tereza Hadravová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.04.2019
• Datum zadání: 29.04.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 22.05.2020
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2020 11:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 22.05.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2020
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Štěpán Kubalík, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Tato bakalářská práce se bude věnovat vztahu etické a estetické hodnoty v rámci úvah o umění performance. V debatách o etické hodnotě umění v angloamerické estetice je pozornost soustředěna především na umění jako takové, přičemž autoři a autorky ilustrují své teze na uměleckých dílech literárních a filmových. Etická hodnota umění je tak pojímána zejména z hlediska narativní fikce. V této práci chci zkoumat, jestli se obecné pojetí etické hodnoty umění, jak ji chápou angloameričtí estetici a estetičky, promění, uplatní-li se na zatím netematizovaný druh umění, totiž na umění performance. Umění performance je umělecká forma závislá na čase a místě provedení, přítomnosti performera a jeho vztahu k divákům. Výzva, kterou umění performance představuje pro debatu o vztahu etiky a estetiky, je založena na charakteru děl umění performance: existují pouze v okamžik svého provedení, které je nezbytně vázáno na performera (tj. na přítomnost reálného člověka a jeho tělo jakožto médium), který prováděnými aktivitami nezřídka přímo tematizuje etické otázky ve vztahu k estetickým aspektům díla, jako je tomu např. v případě Cut Piece Yoko Ono nebo Rhythm 0 Mariny Abramović. Umění performance tak narušuje tradiční estetické kategorie, zejm. vztah subjektu a objektu, vztah mezi produkcí a recepcí uměleckého díla či samotný status uměleckého díla jako objektu. V práci se chci dobrat odpovědi na to, zda lze na umění performance aplikovat vztah etické a estetické hodnoty, jak je představen v dosavadních debatách, případně zda je třeba některé výchozí předpoklady těchto debat přezkoumat.

Seznam odborné literatury

Anderson, James C. and Jeffrey T. Dean. „Moderate Autonomism“. British Journal of Aesthetics 38, no. 2 (1998): 150-166.
Carroll, Noël. „Art, narrative, and moral understanding“. In Aesthetics and Ethics: Essays at the Intersection, edited by Jerrold Levinson, 126-160. Cambridge: Cambridge University Press, 1998.
Carroll, Noël. „Moderate Moralism versus Moderate Autonomism“. British Journal of Aesthetics 38, no. 4 (1998): 419-424.
Carroll, Noël. „Moderate Moralism“. British Journal of Aesthetics 36, no. 3 (1996): 223-238.
Fischer-Lichte, Erika. The Transformative Power of Performance. Translated by Saskya Iris Jain. Milton, Oxon: Routledge, 2008.
Goldberg, RoseLee. „Performance Art from Futurism to the Present“. In The Twentieth-Century Performance Reader, edited by Teresa Brayshaw and Noel Witts, 213-216. Milton, Oxon: Routledge, 2014.
Kieran, Matthew. „Art, Morality and Ethics: On the (Im)Moral Character of Art Works and Inter-Relations to Artistic Value“. Philosophy Compass 1/2 (2006): 129-143.
Richards, Mary. Marina Abramović. Milton, Oxon: Routledge, 2010.
Schechner, Richard. Performance Studies: An Introduction. Milton, Oxon: Routledge, 2013.
Ward, Frazer. No Innocent Bystanders: Performance Art and Audience. Lebanon, New Hampshire: University Press of New England, 2012.