Reteritorializace rakousko-slovinsko-chorvatského příhraničí jako kauzální dopad evropského integračního procesu

• Název práce v češtině: Reteritorializace rakousko-slovinsko-chorvatského příhraničí jako kauzální dopad evropského integračního procesu
• Název v anglickém jazyce: The Reterritorialization of Austrian-Slovenian-Croatian borderlands as a causal impact of the European integration process
• Klíčová slova: Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, evropská integrace, přeshraniční regiony, přeshraniční spolupráce, reteritorializace, hranice, teritorium, kritická diskurzivní analýza
• Klíčová slova anglicky: Austria, Slovenia, Croatia, European integration, cross-border regions, cross-border cooperation, reterritorialization, boundaries, territory, critical discourse analysis
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 18.04.2019
• Datum zadání: 18.04.2019
• Datum a čas obhajoby: 15.09.2020 14:45
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK106, 106, Malá učebna, 1.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 15.09.2020
• Oponenti: PhDr. Václav Šmidrkal, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Diplomová práce se zabývá konceptem reteritorializace, proměnami interní hranice a symbolikou vzniklých a vznikajících quasi teritorií u tří zvolených členských států Evropské unie. Do textu je zahrnuta problematika evropského integračního procesu jako kauzální proměnné v analyzovaném prostoru probíhající reteritorializace. Na zvolené trojici zemí, respektive jejich příhraničních oblastech, je možné dobře pozorovat průběh tohoto procesu, a to také v závislosti na jeho průběhu v časové linii. V tomto smyslu se jako významná se jeví léta vstupu vybraných států, teritoriálně se nacházejících na pomezí střední Evropy a západní části Balkánského poloostrova, do Evropské unie.

V předkládané práci je sledován diskurz odborné veřejnosti, konkrétně akademiků univerzit nacházejících se v prostoru rakousko-slovinského a slovinsko-chorvatského příhraničí. Obecným cílem práce je kritická diskurzivní analýza vhodně zvoleného souboru textů, které s tématem reteritorializace v uvedeném prostoru přímo souvisí.

Autor se prací pokouší odpovědět na otázky, jakým způsobem je téma reteritorializace ve zvolených textech spojeno s nastaveným teoretickým rámcem (hranice, teritorium, přeshraniční spolupráce, symbolika přeshraničního reteritorializovaného prostoru), případně do jakých kontextů je koncept reteritorializace v těchto textech zasazován.

Seznam odborné literatury

1) Brenner, Neil. „Globalisation as Reterritorialisation: The Re-scaling of Urban Governance in the European Union.“ Urban Studies 36, no. 3 (1999): 431-451.
2) Durnová, Anna. „Diskurzivní přístupy v policy analysis.“ In Současné metodologické otázky veřejné politiky: přístupy, metody a praxe, Martin Nekola, Hana Geissler
a Magdaléna Mouralová. Praha: Karolinum, 2011.
3) Elden, Stuart. „Missing the point: globalization, deterritorialization and the space of the world.“ Transactions of the Institute of British Geographers, vol. 30, no. 1 (2005): 8-19.
4) Fairclough, Norman. Language and Power. London: Longman, 1989.
5) Jensen, Ole Brandt a Tim Richardson. Making European Space: Mobility, Power and Territorial Identity. London: Psychology Press, 2004.
6) Paasi, Anssi. „Boundaries in a Globalizing World.“ In Handbook of cultural geography, ed. Kay Anderson, 462-472. Thousand Oaks, California: Sage Publications, 2003.
7) Paasi, Anssi. „Territory.“ In A Companion to Political Geography, ed. John Agnew, Katharyne Mitchell a Toal Gerard, 109-122. Oxford: Blackwell, 2003.
8) Popescu, Gabriel. „The Conflicting Logics of Cross-Border Reterritorialization: Geopolitics of Euroregions in Eastern Europe.“ Political Geography 27 (2008): 418-438.
9) Sohn, Christophe. "Cross-border regions." In Handbook on the Geographies of Regions and Territories, ed. Anssi Paasi, John Harrison a Martin Jones, 298-310. Cheltenham: Edward Elgar Publishing, 2018.
10) Waitt, Gordon. „Doing Discourse Analysis.“ In Qualitative research methods in human geography, ed. Iain Hay, 163-191. South Melbourne, Vic.: Oxford University Press, 2005.

Předběžná náplň práce

Diplomová práce se věnuje evropskému integračnímu procesu s ohledem na jeho doprovodný fenomén, prezentovaný tzv. reteritorializací příhraničních oblastí. V předkládané práci je přístoupeno k analyzování celkem čtyř příhraničních regionů, jmenovitě rakousko-slovinského a slovinsko-chorvatského příhraničí. U těchto států je možné evidovat v zásadě shodný interval vstupu do Evropské unie, což představuje vhodný základ pro pozorování odborného diskurzu, s ohledem na reteritorializaci, v čase. Předkládaná diplomová práce je zpracována jako kritická diskurzivní analýza korpusu odborných textů, které byly sepsány v období 1995-2018. Jelikož se výzkumní pracovníci akademické obce zpravidla účastní rovněž pracovních skupin k problematice přeshraniční spolupráce, byly pro komparativní úhel pohledu osloveni také kompetentní zástupci veřejné správy. S těmito zástupci byly vedeny strukturované rozhovory, jejichž výstup je v předkládané práci rovněž zahrnut.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The master's thesis deals with the European integration process in regard to its accompanying phenomenon, presented by the so-called reterritorialisation of border areas. In the presented thesis, four border regions are analyzed, namely the Austrian-Slovenian and Slovenian-Croatian border regions. In these countries, it is possible to record almost the same interval of accession to the European Union, which represents a suitable basis for observing technical discourse, in regard to reterritorialisation in a time line. The submitted master's thesis is processed as a critical discourse analysis of the set of academic texts that were written in the period 1995-2018. As researchers from the academic community usually also participate in working groups on the issue of cross-border cooperation, competent representatives of public administration were also contacted for a comparative point of view. Structured interviews were conducted with these representatives, the output of which is also included in the presented thesis.