Jan Steklík a jeho tvorba v rámci i mimo rámec Křižovnické školy

• Název práce v češtině: Jan Steklík a jeho tvorba v rámci i mimo rámec Křižovnické školy
• Název v anglickém jazyce: Jan Steklík and his artwork within and outside of the Křižovnická school
• Klíčová slova: Křižovnická škola, Jan Steklík, konceptuální hra, steklíkovitst, kresba, happening, humor
• Klíčová slova anglicky: Křižovnická school, Jan Steklík, conceptual game, steklíkovitst, drawing, happening, rumour
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Program SHV - Historický modul (24-HM)
• Vedoucí / školitel: doc. ak. mal. Jaroslav Alt
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem
• Datum přihlášení: 24.03.2019
• Datum zadání: 24.03.2019
• Datum odevzdání elektronické podoby: 13.05.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 14.06.2019
• Předmět: Obhajoba bakalářské práce (YAK47005)
• Oponenti: doc. PhDr. Jaroslav Vančát, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Tématem bakalářské práce je dílo českého výtvarného umělce Jana Steklíka, který žil v letech 1938 až 2017. Jelikož byl jedním ze dvou ředitelů Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, a jeho dílo její filosofii na jednu stranu utváří, a na druhou z ní vychází, věnuje se studentka v bakalářské práci nejprve Křižovnické škole jako takové. Věnuje se jejímu charakteru celkově, současně ale i charakteristice práce jednotlivých výtvarníků (Karel Nepraš, Rudolf Němec, Otakar Slavík a další). Součástí Křižovnické školy byli také výtvarní teoretici, a díky tomu o její činnosti existují autentické texty (například Zpráva o činnosti Křižovnické školy Ivana Martina Jirouse), které jsou jedním z odborných pramenů práce. Dále bude studentka vycházet z katalogů k výstavám Křižovnické školy a jejích jednotlivých členů.
Další část bakalářské práce je věnována již konkrétně výtvarnému dílu Jana Steklíka v kontextu aktivit Křižovnické školy. Studentka bude hledat odpovědi na otázky, jakým způsobem Steklíkova práce dotváří celkový charakter uměleckého směřování KŠ, čím na ni navazuje a naopak, v čem je jeho tvorba jedinečná a čistě individuální. Jan Steklík byl výtvarník, který neměl rád výtvarné kategorie, pravděpodobně by odmítnul i označení výtvarník. I tento rozměr jeho osobnosti se studentka snaží brát v úvahu.

Součástí práce je také chronologický přehled vývoje Steklíkovy tvorby, kde bude studentka sledovat jeho práci od počátku šedesátých let, kdy začínal s informální tvorbou a ve stejné době také s kresbou, která bude pro jeho dílo do budoucna zásadní. Půjde o strukturální práci s papírem, happeningové akce v přírodě se zapojením diváka, konceptuální práci na papíře a s papírem, to vše prostoupeno pro Steklíka typickou hrou.