Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 336)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Začlenění Rumunské komunity do maloměstského prostředí
Název práce v češtině: Začlenění Rumunské komunity do maloměstského prostředí
Název v anglickém jazyce: The Integration of the Romanian Community into the Smalltown (Provincial) Enviroment.
Akademický rok vypsání: 2018/2019
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
Vedoucí / školitel: PhDr. Karolína Dobiášová, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 06.02.2019
Datum zadání: 06.02.2019
Datum a čas obhajoby: 24.09.2020 09:00
Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK212, 212, Malá učebna, 2.patro
Datum odevzdání elektronické podoby:07.08.2020
Datum proběhlé obhajoby: 24.09.2020
Oponenti: PhDr. Marie Jelínková, Ph.D.
 
 
 
Kontrola URKUND:
Seznam odborné literatury
DOHNALOVÁ, Eva. Úvod do sociální práce s migranty. 2012. Olomouc: CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc, Nám. Republiky 3, 779 00 Olomouc; www.caritas-vos.cz, 2012. ISBN 978-80-87623-02-2.

TRBOLA, Robert a Miroslava RÁKOCZYOVÁ. Vybrané aspekty života cizinců v České republice. 2010. Praha 2, Palackého náměstí 4: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2010. ISBN 978-80-7416-067-7.

BOSSWICK, Wolfgang a Friedrich HECKMANN. Social integration of immigrants: Contribution of localand regional authorities. Dublin : European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions., 2006.
PAVLÍČKOVÁ, ŠAFRÁNKOVÁ L., Pochody z nenávisti:rasismus, pravicový exremismus a média. Brno: ISBN 978-80-87217-12-2.
TUČEK, Milan. Vztah české veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v ČR – březen 2018 - Centrum pro výzkum veřejného mínění. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., 2018. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/vztahy-a-zivotni-postoje/4588-vztah-ceske-verejnosti-k-narodnostnim-skupinam-zijicim-v-cr-brezen-2018

KRAJŇÁK, Tomáš. Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR – březen 2018 - Centrum pro výzkum veřejného mínění. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i, 2018.Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/vztahy-a-zivotni-postoje/4591-nazory-verejnosti-na-usazovani-cizincu-v-cr-brezen-2018

HANZLOVÁ, Radka. Postoje české veřejnosti k cizincům – březen 2018 - Centrum pro výzkum veřejného mínění. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i, 2018. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/vztahy-a-zivotni-postoje/4603-postoje-ceske-verejnosti-k-cizincum-brezen-2018

SAYAD, A. (2004). The suffering of the immigrant. Cambridge, UK, Polity.
I an a migrant [online]. International Organization for Migration (Media and Communications Division), 2017, 2017 [cit. 2019-05-30]. Dostupné z: https://iamamigrant.org/about

Analýza: Transcacionální migrace. Demografie [online]. Demografické informační centrum, 2009 [cit. 2019-05-30]. ISSN 1801-2914. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=661

TUČEK, Milan. Vztah české veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v ČR – březen 2018 [online]. sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1, 2018 [cit. 2019-05-30]. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/vztahy-a-zivotni-postoje/4588-vztah-ceske-verejnosti-k-narodnostnim-skupinam-zijicim-v-cr-brezen-2018. Tisková zpráva.

Cizinci s povoleným pobytem: Informativní přehledy cizinců se zaevidovaným přechodným či trvalým pobytem na území České republiky. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2019 [cit. 2019-05-30]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/migrace/clanek/cizinci-s-povolenym-pobytem.aspx
Předběžná náplň práce
Projekt bakalářské práce

A. Vymezení výzkumného problému
Ve své bakalářské práci se budu zabývat začleněním rumunské komunity do maloměstského prostředí. Konkrétně se bude jednat o město Humpolec, ve kterém rumunští přistěhovalci představují převážně pracovní sílu – „levnou pracovní sílu“- a o jejich společenský život a osobní rozvoj explicitně nikdo nezajímá. Také bych ráda zjistila, zdali existují nějaké neziskové organizace, které se v této oblasti pohybují a nějaké služby poskytují a do jaké míry je informována s těmito službami cílová skupina rumunských imigrantů.
Jedna z knih, ze které budu vycházet, je Úvod do sociální práce s migranty - Problematika migrace a integrace v ES/EU a České republice od Mgr. Evy Dohnalové, která mapuje historii migrace a integrace po druhé světové válce v ES/EU a ČR, vývoj migračních a integračních politik po druhé světové válce v ES/EU a ČR, legislativní́ kontext života cizinců v ČR. Pomocí této knihy bych svou práci ráda teoreticky uchopila z hlediska imigrační politiky. Další důležitou publikací je autorů Robert Trbola a Miroslava Rákoczyová (eds.) - Vybrané aspekty života cizinců v České republice. Tato publikace je souborem osmi statí, které se z různých úhlů pohledu zabývají problematikou integrace přistěhovalců v České republice. Poskytuje náhled do problematiky integrace vybraných skupin přistěhovalců do života hostitelské společnosti v různých dimenzích a možnost posouzení některeých specifických problémů, které tento proces doprovázejí a jehož výsledná podoba je ovlivněna množstvím faktorů jak sociálního, ekonomického tak i kulturního charakteru.
Počet cizinců na našem území
Dle statistik – Informativních přehledů cizinců se zaevidovaným přechodným či trvalým pobytem na území České republiky – ministerstva vnitra České republiky se celkový počet cizinců k datu 31.12 2018 pohyboval kolem 566 931 cizinců, z nichž bylo (na území ČR) 290 679 cizinců zaevidováno jako s trvalým pobytem a 276 252 s pobytem přechodným. Co se týče Rumunské národnosti, tak dle statistik ministerstva vnitra na území České republiky žije s trvalým pobytem 3 729 Rumunů a s přechodným pobytem zde žije 10 955 Rumunů. Jestliže naše měřítko zúžíme pouze na okres Pelhřimov (ve kterém se město Humpolec nachází), tak počet Rumunů s trvalým bydlištěm dosáhne k osmi jedincům a počet s přechodným pobytem 170-ti.
Negativní konotace
Zamezení řešení problému integrace cizinců může představovat náhled na migraci a migranty jako takové. S migrací se často pojí negativní konotace. Zdrojem těchto negativních konotací mohou být média, která se v této otázce soustředí převážně na negativní stránku. Obsah médií vždy nemusí odpovídat realitě. Nevidíme kompletní situaci ani to, jaké události této konkrétní události předcházely. A sociologie by se, jakožto společenská věda zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností, měla věnovat rozklíčování vztahů, které se za informacemi/obrazem sociální reality skrývají. Identifikovat mýty, např. jakým způsobem se hovoří o migrantech, nebo o sociálně vyloučených.
Centrum veřejného mínění – vztahy a životní postoje
Vztah české veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v ČR (březen 2018)
Češi považují za nejsympatičtěší národnostní skupinu žijící v České republice Slováky (čtyři pětiny dotázaných uvedly odpověď "velmi" nebo "spíše" sympatičtí). Největší antipatie naopak cítí Češi k Romům a Arabům (téměř tři čtvrtiny dotázaných uvedli spíše či velmi nesympatičtí). Kromě národností vietnamské a arabské se míra sympatie či antipatie k jednotlivým národnostním skupinám v čase nijak zvlášť výrazně nemění.
V případě Rumunů vyjádřilo jedenáct procent Čechů své sympatie a čtyřicet šest své antipatie (11 % sympatičtí / 46 % nesympatičtí). Konkrétní otázka zněla: „Jak byste pomocí této škály označil/la svůj vztah ke skupinám obyvatelstva žijícím na území České republiky?“. Za sympatické je označilo 2 % respondentů, za velmi sympatické 9 % respondentů, jako ani sympatické ani nesympatické 35 %, za spíše nesympatické 34 % a jako velmi nesympatické je označilo 12 % respondentů (8 % nevím).
Postoje české veřejnosti k cizincům (březen 2018)
„V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR položilo respondentům sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k cizincům. Dotazovaní se konkrétně vyjadřovali k problematice cizinců pobývajících na území ČR a v místě jejich bydliště. Součástí dotazování bylo i zmapování toho, jak česká veřejnost cizince vnímá a jakou pozici ve společnosti si s nimi spojuje. “
Podle výzkum CVVM necelé tři pětiny - 58 % české veřejnosti považují nově příchozí občany cizích národností za problém pro Českou republiku jako takovou. Jestli že by ovšem měli zhodnotiti problematiku příchozích cizinců v místě jejich vlastního bydliště, tak se podíl těchto lidi výrazně sníží (pro 26 % tito lidé představují problém). Tento výzkum poskytuje určitou naději, která spočívá v tom, že lidí, kteří mají blízký kontakt (místo bydliště) s nově příchozími pracovníky, považují je za menší hrozbu, něž když se na tuto “problematiku“ dívají z širšího hlediska. K interakci a socializaci by mělo docházet postupně a nenásilně, například interakci dětí ve školách a školkách, nebo při pořádání různých aktivit, kde by mohlo dojít k přirozené socializaci a asimilaci jak mladých tak i dospělých.

Zdroj: https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4598/f9/ov180418.pdf
Dotázaní souhlasí nejvíce s tím (míra souhlasu 64 %), že cizinci dlouhodobě přebývající v ČR jsou příčinou nárůstu kriminality. Na pomezí souhlasu a nesouhlasu se pohybuje přibližně pětina (22 %) a nesouhlas s výrokem vyjádřila pouze desetina respondentů (10 %). Klesajícím trendem je přesvědčení, že cizinci zvyšují celkovou nezaměstnanost. Ten od roku 2017 poklesl o pět procent.
Česká republika jako člen Mezinárodní organizace pro migraci (IOM)
Česká republika se v prosinci roku 1995 stala členem mezinárodní organizace pro migraci. Mezi hlavní aktivity patří asistovaný dobrovolný návrat a opětovné začlenění; migrace a rozvoj, migrace pracovních sil, prevence a potírání obchodování s lidmi, podpora budování kapacit v oblasti řízení migrace, integrace cizinců v ČR a sdílení informací o otázkách migrace.
IOM také zveřejňuje rozhovory a sdílí příběhy imigrantů, kterým se podařilo se v nové zemi asimilovat. Tyto příběhy bych ráda použila jako jakýsi „mustr“ toho, jak se mohou sžít dvě odlišné národnosti a také bych ráda objevila důležité a klíčové aspekty, které pomohly migrantů k začlenění do společnosti. Zaujal mě například příběh 24 - leté Diany, která by se o vytvoření kulturního dialogu mezi domácími a migranty pokusila pomocí nějaké kulturní akce (společné dny; festival společného jídla, kultury a hudby). Dobrým příkladem mohou být některá německá města. Ta v době přílivu migrantů pořádala společně s festivaly jak německé kultury, tak i festivaly imigrantské kultury. (viz dokument české televize: Jak vypadá cesta za evropským snem z perspektivy uprchlíka?).

• A co se naopak neví, kde vědění chybí (a chcete jej doplnit)

Komplexní pohled na tuto problematiku, jak z hlediska domácího obyvatelstva, tak z hlediska migrantů v konkrétní oblasti maloměsta. Zmapování lokálních služeb nabízených neziskovými organizacemi a popsání informovanosti rumunských migrantů ohledně těchto služeb.



• Proč je zajímavé a užitečné se mu věnovat (pomoci vyřešit problém, zaplnit bílé místo, ověřit předchozí poznatky v novém kontextu…)

V současné době dochází k zesílení vlivu pravicového populismu a k moci se dostávají populistické strany šířící nesnášenlivost a xenofobii. Je důležité poukazovat na možné cesty asimilace obyvatelstva s migranty a zabránění občanům inklinovat k extrémistickému a pravo-populistickému smýšlení o této problematice.
Výzkumný problém:
Mizivá snaha firem a také města začlenit komunitu cizinců do běžného života.
Město by se mělo starat o svoje obyvatelstvo, jelikož jsou tito pracovníci řádnými obyvateli, mělo by se starat i o ně. Poskytnout informace o možnostech programů a služeb neziskových organizací.
Město by se mohlo snažit aktivně zapojit obyvatelstvo do asimilace a poskytnout k tomu nějakou platformu.
Zároveň představuje problém i míra xenofobie, která je například z výzkumů CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění) dosti patrná. Až 39 % dotázaných usoudilo, že žije v České republice až příliš mnoho cizinců.
Lhostejnost a laxnost samotných obyvatel, kteří se o kontakt s cizinci nepokoušejí, nebo se mu vyhýbají. - Češi obecně (dle dat CVVM) od cizinců požadují přílišnou asimilaci s jejich českým prostředím.
Soukromá média (někdy i veřejnoprávní) šíří nekompletní a jednostranně zaměřené informace, které xenofobii obyvatelstva a dezinformace o migraci pouze posilují (Dobeš in Pavlíčková, 2014:34)
Problémem je i deprimovanost zahraničních pracovníků bývalého východního bloku, kterým se nedaří navázat s domácím obyvatelstvem kontakt.
Deprimovanost může vést k nadměrné konzumaci alkoholu.
Tento problém může být brán i z druhé strany. Tedy co předchází čemu. Problém přijetí cizinců, kteří užívají alkohol, což k samotné interakci nijak zvlášť nepřispívá.
Konzumace alkoholu může způsobit nevhodné chování a další problémy s tím spojené obyvatelstvo se o těchto problémech informuje a kolotoč xenofobie se točí nanovo a znovu a stále dokola.


B. Cíle práce

Cílem této práce je zmapování dostupných služeb či aktivit neziskových organizací v okolí, pomocí dotazníkového šetření a výzkumných rozhovorů se pokusit zjistit, co by migrantům pomohlo k začlenění. Jaké služby postrádají a jaká je jejich informovanost ohledně služeb již nabízených. Celkové zmapování vědění o Rumunské migraci a praktik spojeních s jejich asimilací s okolní obyvatelstvem, případně jaké služby či aktivity nabízí samo město. Závěrem práce by mohl být nástin praktik, programu či aktivit, které by mohli dopomoci k integraci a asimilaci obyvatelstva.


C. Výzkumné otázky
Jaký vliv má identita Čechů na to, jakým způsobem vnímají a přijímají imigranty ve své zemi? (Pierre Bourdieu; Ferdinand Tönnies; Miloš Havelka)
Do jaké míry média ovlivňují a zkreslují názor na migraci a migranty?
Jaký má vliv tato pracovní komunita na společenské prostředí maloměsta?
Jak rozsáhle se pracovní komunita participuje na kulturně-společensko životě s domácí populací?
Jaká je informovanost cizinců s nabízenými službami?
Jaká služby nabízí neziskové organizace v blízkém okolí (na Pelhřimovsku)?
Jak výrazně se cizinci participují sociální komunikace s domácím obyvatelstvem?
Jaký bude budoucí vývoj migrace a integrace této komunity, pomocí zanalyzování jejich “transnacionalizačních projevů”?
Jaké kroky či služby by mohli k integraci a asimilaci napomoci?
Jakých praktik bychom se naopak měli vyvarovat?


D. Základní teoretická východiska

Jedna z teorií, kterou použiji pro své bádání a která by mu mohla dát perspektivu je teorie integrace od autorů Wolfganga Bosswicka and Friedricha Heckmanna – Social integration of immigrants: Contribution of localand regional authorities. Tento konceptuální dokument vytváří rámec pojmu integrace, analyzuje jeho význam a vkládá ho do kontextu jiných pojmů, které se diskurzem integrace přistěhovalců pojí.



E. Předběžný výzkumný plán

Jako výzkumnou metodu bych chtěla zvolit buďto případovou studii, či akční výzkum. Data bych sbírala jak již z exitujících publikací a odborných prací, ale jelikož my jde o zmapování konkrétní situace, tak bych použila i dotazníkové šetření (k zmapování názoru většinové populace maloměsta) a výzkumných rozhovorů s migranty samotnými. K migrantské komunitě bych se dostala pomocí kontaktů a postupem času bych se pokoušela na doporučení předchozích získat další respondenty (Snowball sampling). Je možné, že se mi do ní nepodaří proniknou, čímž bych přišla o potřebná data k analýze pohledu na tento problém ze strany migrantů. Nebo se mi nepodaří získat dostatečné množství respondentů, což by mi neposkytlo dostatečnou reprezentativnost vzorku.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK