Tématem práce jsou motivy dekadence a zdraví, které v Nietzscheho pozdním myšlení zaujímají prominentní pozici. Centrem zájmu práce jsou Nietzscheho díla z roku 1888, tj. Případ Wagner, Soumrak bůžků, Antikrist, Ecce homo a Nietzsche kontra Wagner, ovšem odkazů na ranější díla bude rovněž využito. Práce si klade za cíl prozkoumat, co motivy dekadence a zdraví pro pozdního Nietzscheho znamenají, jakou roli mají v rámci jeho filosofického projektu přehodnocení všech hodnot, a jak spolu vzájemně souvisejí. Práce se bude snažit uplatňovat tezi, že v Nietzscheho pozdním myšlení tyto dva motivy představují protiklady, totiž protiklady míry či „směru“ vůle k moci, která se v nich manifestuje – dekadence neboli tělesný úpadek reprezentuje v Nietzscheho chápání linii upadajícího života, která se vyznačuje nedostatkem vůle k moci, utrpením z „chudosti životem“, zatímco linie zdraví či zdařilosti reprezentuje vzestupný život vyznačující se přebytkem životní síly a rovněž tímto přebytkem trpící. Pojmy dekadence a zdraví tedy budou pojímány jako fyziologické manifestace těchto dvou směrů či, poněkud hrubě řečeno, „vektorů“ vůle k moci. Předmětem první kapitoly bude obhájení právě této základní teze, druhá kapitola se bude zabývat Nietzscheho diagnostikou konkrétní forem dekadence a následně v kontrastu s nimi budou prostřednictvím interpretace rovněž určeny symptomy zdraví, a finální třetí kapitola bude mít formu diskuse soustředěnou zejména kolem Ecce homo a způsobů, jimiž lze potenciálně, podle Nietzscheho, chránit „v zásadě zdravé“ jedince před „plíživou nákazou“ dekadence.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The thesis deals with the concepts of decadence and health, which feature prominently in Nietzsche’s late thinking. The core sources of the thesis are Nietzsche’s works from 1888, namely The Case of Wagner, Twilight of the Idols, The Anti-Christ, Ecce Homo and Nietzsche contra Wagner, although earlier works are occasionally cited as well. The thesis aims to explore what the motives decadence and health mean in the context of late Nietzsche’s thinking, what role they play in his grand philosophical project of the revaluation of all values, and how they interplay with each other. A consistent motive is applied throughout the thesis, that of decadence and health being opposites in terms of “amount” or “direction” of will to power manifesting itself through them – decadence, or bodily decay, is taken to represent a descending line of life characterized by a lack of will to power, and suffering from “a lack of life”, while health is taken to represent an ascending line of life which is characterized as overflowing with life and suffering from it as well. The concepts of decadence and health are thus interpreted as physiological manifestations of these two directions, or, roughly said, “vectors” of will to power. The first chapter of the thesis provides a defence of this interpretation, the second chapter then covers Nietzsche’s diagnosis of concrete forms of decadence, and subsequently concrete forms of health are then interpreted in contrast to these. The third and final chapter then takes form of a discussion, centred mainly around Ecce homo, on ways in which, according to Nietzsche, it is potentially possible to protect the “basically healthy” individuals from the “creeping contagion” of decadence.
- zadáno vedoucím/školitelem