Dohoda o vině a trestu jako forma odklonu v trestním řízení

• Název práce v češtině: Dohoda o vině a trestu jako forma odklonu v trestním řízení
• Název v anglickém jazyce: Plea of Guilty as a Diversion in Criminal Proceedings
• Klíčová slova: Dohoda o vině a trestu, odklony v trestním řízení, trestní řízení
• Klíčová slova anglicky: Plea of Guilty, Diversions in Criminal Proceedings, Criminal Proceedings
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra trestního práva (22-KTP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 01.11.2018
• Datum zadání: 01.11.2018
• Datum potvrzení stud. oddělením: 22.06.2020
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2020 08:00
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 304, multimediální učebna 304
• Datum odevzdání elektronické podoby: 22.05.2020
• Datum odevzdání tištěné podoby: 22.05.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2020
• Oponenti: JUDr. Simona Heranová, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Dohoda o vině a trestu je dlouhodobě jedno z nejdiskutovanějších témat polarizující českou odbornou ale i laickou veřejnost. V roce 2019 oslavila dohoda o vině a trestu pomyslné sedmé výročí své existence v právním řádu České republiky, nicméně za „šťastnou“ sedmičku se její působení dá označit jen stěží. Jaké důvody relativního neúspěchu provádí dohodu o vině a trestu českou justicí má za úkol zmapovat tato diplomová práce.
Diplomová práce se nejprve ve vší obecnosti zabývá formami odklonů v trestním řízení a jejich historií. Odborná veřejnost nicméně ani po sedmi letech aplikační praxe není s to se shodnout, zda dohodu o vině a trestu řadit do odklonů v trestním řízení anebo, zda je to institut natolik specifický, že by měl být řazen do jiné skupiny procesních úkonů či snad by měl být vnímán zcela samostatně.
S ohledem na ne zcela simplicitní proces sjednávání dohody o vině a trestu v prostředí českého trestního řádu se diplomová práce též zabývá jednotlivými kroky procesu sjednávání a formálními i materiálními znaky dohody o vině a trestu obecně. Též postihuje veškeré podmínky a výjimky spjaty s dohodou o vině a trestu tak, aby upřesnila, v jakých případech dohodu o vině a trestu sjednat nelze a případně jaké alternativy český trestní řád nabízí.
Mimo mapování odklonů v trestním řízení v kontextu jejich znaků a historie vzniku se tato diplomová práce také zabývá komparací jednotlivých právních úprav dohody o vině a trestu zakotvených v právních řádech Slovenska, Španělska, Itálie či Německa. Všechny čtyři zmíněné státy dohodu o vině a trestu zařadily do svých trestních řádů, byť o něco dříve, než tomu bylo v českých poměrech. Vzhledem k původu dohody o vině a trestu je obsaženo též srovnání s „mateřskou“ právní úpravou systému common law. Common law je ostatně kolébkou dohody o vině a trestu, a proto nesmí chybět detailní popsání právní úpravy fungující v zemích anglo-amerického právního systému.
Vzhledem k neutuchajícím diskusím nad vhodností institutu dohody o vině a trestu se tato diplomová práce též zaobírá nejstěžejnějšími argumenty odpůrců i příznivců dohody o vině a trestu. Z obou názorových proudů jsou uvedeny tři nejfrekventovanější argumenty prostupující českou justici a ostatně i laickou veřejnost, jež jsou následně detailně rozebrány.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The plea of guilty has been one of the most discussed topics polarizing the Czech professional and lay public. In 2019, the plea of guilty celebrated seventh anniversary of its existence in the legal framework of the Czech Republic, but it could be hardly described as “lucky” seven withint its existence. What are the reasons for the failure of the plea of guilty is the essential task of this thesis.

First of all, the thesis deals with forms of diversions in criminal proceedings and their history. Nevertheless, even after seven years of application practice, the professional community is not in a position to agree whether to place the plea of guilty in diversions in criminal proceedings or whether the institute is so specific that it should be assigned to another group of proceedings or perhaps be perceived entirely independently.

Given the not entirely simple process of negotiating the plea of guilty in the environment of the Czech Criminal Procedure Code, the thesis also deals with the individual steps of the negotiation process and the formal and material features of the plea of guilty in general. It also affects all conditions and exceptions related to the plea of guilty so as to specify in which cases the plea of guilty cannot be negotiated and, alternatively, what varieties the Czech Criminal Procedure Code offers.

In addition to mapping diversions in criminal proceedings in the context of their characteristics and history of origin, this thesis also deals with a comparison of individual legal regulations of the plea of guilty enacted in the legal systems of Slovakia, Spain, Italy or Germany. All four states have included the plea of guilty in their penal codes, albeit some of them earlier than in the Czech Republic. Given the origin of the plea of guilty, a comparison with the "maternal" legislation of the common law system is also included. Indeed, common law is the cradle of guilt and punishment, and therefore there must be a detailed description of the legislation operating in the countries of the Anglo-American legal system.

Given the ongoing debate over the suitability of the institute of the plea of guilty, this thesis also deals with the most crucial arguments of opponents and supporters of the plea of guilty. The three most frequent arguments of both opinion streams permeating the Czech judiciary and the lay public are presented and then analyzed in detail.