Stigmatizace ruskojazyčných injekčních uživatelů drog, žijících v České republice

• Název práce v češtině: Stigmatizace ruskojazyčných injekčních uživatelů drog, žijících v České republice
• Název v anglickém jazyce: Stigma of Russian-speaking injection drug users, that live in Czech Republic
• Klíčová slova: stigmatizace, injekční uživatelé drog, ruskojazyčná minorita, skrytá populace
• Klíčová slova anglicky: stigmatization, injecting drug users, Russian-speaking minority, hidden population
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN (11-00611)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Petr Matoušek
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 30.10.2018
• Datum zadání: 30.10.2018
• Datum a čas obhajoby: 06.09.2021 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.07.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 06.09.2021
• Předmět: Obhajoba bakalářské práce (B02036)
• Oponenti: PhDr. Miroslav Barták, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Bártová, S. (2005). Sociologie medicíny a zdravotnictví. Praha: Grada Publishing.

Bém, P., & Radimecký, J. (2003). Vývoj drogové scény a drogové politiky v České republice. In K. Kalina et al. (Eds.), Drogy a drogové závislosti 1: mezioborový přístup. Praha: Úřad vlády České republiky

Corrigan, P. W. (2018). The Stigma Effect : Unintended Consequences of Mental Health Campaigns. Columbia University Press.

Čečeleva, O. (2014). Postoje lékařů a dalších klíčových profesionálů k substituční léčbě závislosti na opioidech v Kazachstánu (Bakalářská práce, Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Praha). https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/
20.500.11956/63721/130140168.pdf

Český statistický úřad (2020). Cizinci v České republice.

EMCDDA (2000). Treatment demand indicator: Standard protocol 2.0. In K. Kalina et al. (Eds.), Klinická adiktologie. Praha: Grada Publishing.

European monitoring centre for drugs and drug addiction (2016). Ukraine country overview.https://www.emcdda.europa.eu/countries/ukraine

Erofejeva, P. (2016). Stigmatizace alkoholové a drogové závislosti: parametry a dopady. The Journal of Social Policy Studies, 14 (3), 377–392.

Fischer, S., & Škoda, J. (2014). Sociální patologie. Praha: Grada Publishing.

Global state of Harm Reduction (2018). Regional Overview 2.2 Euroasia, 47–60. https://www.hri.global/files/2018/12/10/Eurasia-harm-reduction.pdf

Goffman, E. (2003). Stigma: poznámky k problému zvládání narušené identity. Praha: Sociologické nakladatelství.

Gunn, A., & Guarino, H. (2016). “Not human, dead already”: Perceptions and experiences of drug-related stigma among opioid-using young adults from the former Soviet Union living in the U.S. International Journal of Drug Policy, 38, 63–72. https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0955395916303164

Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum. Základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál.

Herzog, A., Kocian, M., & Plaček, J. (2019). Zmenšování drogového trhu v centru Prahy. Adiktol. prevent. léčeb. praxe 2 (2), 98–105.https://www.aplp.cz/zmensovani-drogoveho-trhu-v-centru-prahy/

Human Right Watch (2004). Povtorenie projdennyh oshibok VICH/SPID i narusheniya prav cheloveka v Rossijskoj Federacii, 16 (5). https://www.hrw.org/legacy/russian/
reports/russia/2004/russia-aids.pdf

Kalina, K. et al. (2015). Klinická adiktologie. Praha: Grada Publishing.

Kalina, K. et al. (2008). Základy klinické adiktologie. Praha: Grada Publishing.

Kalina, K. et al. (2003). Drogy a drogové závislosti 1: mezioborový přístup. Praha: Úřad vlády České republiky.

Kolpaková, S. (2019). A journey through Russian mental health care: A review and evaluation. International Journal of Mental Health, 48 (2), 106–132.

Marková, E., Venglářová, M., & Babiaková, M. (2005). Psychiatrická ošetřovatelská péče. Praha: Grada Publishing.

Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing.

Morozov, A., & Egoryshev, I. (2014). K 40-letiju sozdaniya narkologicheskoi sluzby v strane. Problemy socialnoi gigieny, zdravoohraneniya i istorii mediciny, (6), 55-57.

Munková, G. (2013). Sociální deviace. Přehled sociologických teorií. Plzeň: Aleš Čeněk.

Nepustil, P. et al. (2012). Užívání drog ve skupinách s obtížným přístupem k drogovým službám: situace v ČR: analýza informačních zdrojů. Praha: Úřad vlády České republiky.

Nepustil, P., & Zajdaková, S. (2007). Problémové užívání nelegálních drog mezi skupinami migrantů v Brně a okolí: Závěrečná zpráva z výzkumu. https://aa.ecn.cz/img_upload/
224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/Zaverecna_zprava_Migranti_v_Brne_
2007.pdf

Nešpor, K. (2007). Návykové chování a závislost. Praha: Portál.

Novosad, L. (2011). Tělesné postižení jako fenomén i životní realita. Praha: Portál.

Občanská komise za lidská práva (2004). Moshennicheskaya reabilitaciya: Mahinacii psihiatrii s narkotikami. https://ru.cchr.org/cchr-reports/rehab-fraud/introduction.html

Ocisková, M. & Praško, J. (2015). Stigmatizace a sebestigmatizace u psychických poruch. Praha: Grada Publishing.

Petr, T., Marková, E. et al. (2014). Ošetřovatelství v psychiatrii. Praha: Grada Publishing.

Petrusek, M. et al. (2015). Dějiny sociologie. Praha: Grada Publishing.

Pražská deklarace o principech účinných místních protidrogových politik (2010). In Protidrogová politika hlavního města Prahy na období 2014 až 2020. Praha: Protidrogová politika města Prahy.

Protidrogová politika hlavního města Prahy na období 2014 až 2020. Praha: Protidrogová politika města Prahy. https://www.praha.eu/public/2d/46/78/1813594_456870_
protidrogova_politika.pdf
Syromolotov, O. (2018, 6. srpna). Otvet zamestitelya Ministra inostrannyh del Rossii O.V. Syromolotova na vopros SMI o programmah "snizheniya vreda" ot narkotikov. https://www.mid.ru/foreign_policy/news/-/asset_publisher/cKNonkJE02Bw/
content/id/3314696
Šimek, J. (2015). Lékařská etika. 1. vydání. Praha: Grada Publishing.

Špaček, J. (2013). Terénní práce s uživateli drog – cizinci. Praha: Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova, Praha.https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/55658

Tuček, M., Slámová, A. et al. (2012). Hygiena a epidemiologie pro bakaláře. Praha: Karolinum.

Urban, L., Dubský, J. & Bajura, J. (2012). Sociální deviace. Plzeň: Aleš Čeněk.

Vágnerová, M. (2008). Psychopatologie pro pomáhající profese. In M. Ocisková, & J. Praško Stigmatizace a sebestigmatizace u psychických poruch. Praha: Grada Publishing.

Varentsov, I. (2017). The HIV epidemic in Russia as the consequence of state political ideology. [Cit. 02:40, 13. 11. 2020].https://afew.org/headlines/hiv-epidemic-russia-eng/

Zábranský, T. (2003). Drogová epidemiologie. Olomouc: Univerzita Palackého.

Zábranský, T. & Janíková, B. (2008). Studie „Séroprevalence krevně přenosných virových infekcí mezi ruskojazyčnými uživateli na drogové scéně v hl. m. Praze (RUS-IDU-PHA)“: Souhrnná zpráva. Praha: Centrum adiktologie.

West, R. (2016). Modely závislosti. Praha: Úřad vlády České republiky.

Předběžná náplň práce

Bakalářská práce se zabývá stigmatizací ruskojazyčných injekčních uživatelů drog (jak aktivních, tak i bývalých), pocházejících z postsovětských zemí, dále vlivem tohoto procesu na postoj k adiktologickým službám v České republice a celkově jejich ochotou podstoupit léčbu. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V části teoretické je vysvětlen pojem stigmatizace, příčiny a proces vzniku. Též seznamuje se situací v ruskojazyčné minoritě žijící v České republice. Část praktická je věnována rozhovorům s ruskojazyčnými IUD.
Cílem práce bylo zjistit, zda existuje ve zmíněné populaci stigmatizace kvůli braní drog, a pokud ano, do jaké míry ovlivňuje uživatele v jejich postoji k léčbě a vyhledání pomoci.
Data byla získána použitím kvalitativního výzkumu, kde byl jako nástroj veden polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor, který byl vybrán účelovým výběrem, tvoří 6 respondentů.
Z výzkumu vyplývá, že se stigmatizace stala v důsledku sociálního a interpersonálního stigmatu hlavní příčinou odmítnutí léčby pro respondenty z Ukrajiny a Lotyšska. Nejčastěji zmíněnou bariérou pro podstoupení léčby z pohledu dotazovaných byla absence informací o adiktologických službách, která je důsledkem jazykové bariéry nebo neochoty respondentů vyhledávat v ČR odbornou pomoc. Určitá míra sociální tolerance vůči injekčnímu braní drog se ukázala ve skupině respondentů z Gruzie.
Ze závěru je evidentní korelace mezi úrovní stigmatizace a úrovní informovanosti o drogové problematice ve zkoumané skupině.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This bachelor thesis deals with the stigmatization of Russian-speaking injecting drug users (active and ex-users), originating from post-Soviet countries, the influence of this process on the attitude to addictology services in the Czech Republic and their willingness to enter treatment. It is divided into theoretical and practical part. The theoretical part explains the concept of stigmatization, its causes and the process of origin. It also introduces the situation with the Russian-speaking minority living in the Czech Republic. The practical part is devoted to interviews with Russian-language IDU.
The aim of the study was to find out whether there is stigma towards drug use in the mentioned population and if so, to what extent it influences users in their attitude to treatment and seeking help.
Data were obtained using qualitative research, where a semi-structured interview was used as a tool. The research group, which was selected by purposeful selection, consists of 6 respondents.
Research shows that stigma, due to social and interpersonal stigmas, has become a major reason for refusal of treatment for respondents from Ukraine and Latvia. The most frequently mentioned barrier to entering treatment from the perspective of the respondents was the absence of information about addictology services, which is the result of the language barrier or the reluctance of respondents to seek professional help in the Czech Republic as such. A certain degree of social tolerance to injecting drug use was shown in the group of respondents from Georgia.
In conclusion, there is an evident correlation between the level of stigmatization and the level of awareness of drug issues in the study group.