Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 336)
Detail práce
  
Určení dárcovsky specifické T buněčné aloreaktivity u pacientů po transplantaci ledviny s diagnózou hraničních změn
Název práce v češtině: Určení dárcovsky specifické T buněčné aloreaktivity u pacientů po transplantaci ledviny s diagnózou hraničních změn
Název v anglickém jazyce: Donor specific T cell alloreactivity in kidney transplant recipients with borderline changes
Klíčová slova: Transplantace, hraniční změny, ELISPOT, ELISA, IFN-γ, CXCL10, CXCL9, CCL17
Klíčová slova anglicky: Transplantation, borderline changes, ELISPOT, ELISA, IFN-γ, CXCL10, CXCL9, CCL17
Akademický rok vypsání: 2018/2019
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra buněčné biologie (31-151)
Vedoucí / školitel: Mgr. Petra Hrubá, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 15.10.2018
Datum zadání: 15.10.2018
Datum odevzdání elektronické podoby:31.05.2020
Datum odevzdání tištěné podoby:01.06.2020
Datum proběhlé obhajoby: 10.07.2020
Oponenti: prof. RNDr. Vladimír Holáň, DrSc.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Transplantace ledvin zůstává nejlepším způsobem léčby konečné fáze renálních onemocnění. Nejčastější příčinou selhání ledvinového transplantátu v dlouhodobém sledování zůstává chronická rejekce. Vyšší riziko pozdního selhání štěpu je u pacientů s opožděnou funkcí štěpu, neshodou v HLA systému, delší dobou studené ischémie, přítomností anti HLA protilátek a především s nedostatečným dodržováním imunosupresivní léčby ze strany pacienta. Chronická rejekce je většinou zprostředkována B buňkami (humorální rejekce), ale může být také zprostředkovaná T buňkami. Častým bioptickým nálezem po transplantaci ledviny jsou hraniční změny. Z histologického hlediska se jedná o mírnou tubulitidu a/nebo intersticiální zánět, který sice není považován za rejekci, ale ve většině transplantačních center se léčí steroidy. V poslední době je velká pozornost věnována novým biomarkerům rejekce a molekulárním fenotypům poškození štěpů, které lépe než histologický obraz předpovídají prognózu štěpu. Podle molekulárního fenotypu, má pouze 33 % nálezů hraničních změn rejekční charakter. U časných biopsií s nálezem hraničních změn byla popsána vyšší aktivita imunitních a zánětlivých procesů v porovnání s tříměsíčními nálezy hraničních změn. Zhoršení funkce štěpu u tříměsíčních biopsií bylo asociováno s fibrózou, zatímco u časných, klinických biopsií a imunitní aktivací a věkem dárce. Identifikace prediktivních faktorů, by tak umožnila identifikovat rizikové pacienty, u nichž dojde po diagnóze hraničních změn k následnému zhoršení funkce. Ti by pak mohli být pečlivěji sledováni a případně by u nich mohla být posílena imunosupresivní léčba. Pozitivní donor-specifický ELISPOT test byl asociován s rozvojem de-novo donor specifických protilátek po transplantaci ledviny. Cílem práce je tedy zjistit, zda ELISPOT test v době diagnózy hraničních změn má nějakou prediktivní funkci pro pozdější zhoršení funkce ledvinného štěpu.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK