Cílem této práce je poskytnout hlubší pochopení výstupních strategií v rámci rozvojových studií a rozvojové komunity. Ukončení finanční pomoci nebo technické pomoci dárců z rozvojových zemí má velký dopad na příjemce. Moderní dárci čelí výzvě, jak účinně opustit partnerskou zemi, aniž by to ovlivnilo udržitelnost jejich zásahu, jejich vztah s partnerem a hospodářský a sociální dopad na příjemce. K tomuto účelu zavádějí moderní dárci strategie odchodu, které mají řídit jejich procesy. Česká republika jako nový moderní dárce usiluje o zvýšení efektivity rozvojové spolupráce. Při opouštění partnerských zemí jako je Srbsko, však tato strategie neexistuje. Tato práce se snaží analyzovat, jak lze proces odchodu z České republiky využít k argumentaci pro potřebu výstupních strategií, jak Česká republika proces odchodu zvládá a jaká ponaučení z dosavadních odchodů můžeme použít pro strategii odchodu.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The aim of this thesis is to provide a deeper understanding of exit strategies within the development studies and the development community. The exit of financial aid or technical assistance by donors from developing countries have large effects on the recipients. Modern donors are facing the challenge of how to effectively exit a partner country without affecting the sustainability of their intervention, their relationship with the partner and the economic and social impact on the beneficiaries. For this purpose, modern donors establish exit strategies to guide their processes. Czech Republic as a new modern donor is aiming to increase its effectivity of development cooperation. However, when exiting partner countries such as Serbia, it does not follow an exit strategy. This thesis tries to analyse how the process of exit of the Czech Republic can be used to argue for the need of exit strategies, and what lessons can be learned from past exits.
- zadáno vedoucím/školitelem