Obraz postavení západní ženy a západního feministického hnutí v ženském tisku v Československu v období 1948-1989

• Název práce v češtině: Obraz postavení západní ženy a západního feministického hnutí v ženském tisku v Československu v období 1948-1989
• Název v anglickém jazyce: The image of the position of the western woman and the western feminist movement in the woman’s press in Czechoslovakia in 1948-1989
• Klíčová slova: obraz, postavení západní ženy, západní feministické hnutí, ženský tisk, Československo, 1948-1989
• Klíčová slova anglicky: the image, position of the western woman, western feminist movement, woman’s press, Czechoslovakia, 1948-1989
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jitka Gelnarová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 20.05.2018
• Datum zadání: 29.07.2018
• Datum a čas obhajoby: 07.09.2020 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.07.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2020
• Oponenti: Hana Kubátová, M.A., Ph.D.

Zásady pro vypracování

Zdůvodnění výběru práce:
Toto téma jsem si zvolila z důvodu vlastního zájmu o dějiny ženského hnutí a vývoj ženské emancipace. Mimo to se domnívám, že v dnešní době, kdy je feminismus stále jedno z hlavních témat, které hýbe společností, je nezbytně nutné znát historii postavení ženy ve společnosti nejen u nás, ale i v cizině, pro pochopení problematiky genderové nerovnosti a vytvoření si vlastního názoru na ni.
V období studené války- konfliktu, který po téměř celou 2. polovinu 20. století rozdělil svět na dva tábory- socialistický Východ a kapitalistický Západ, se i postavení ženy významně lišilo.
Zajímá mne, jak byl rozdíl postavení žen na Východě a Západě komentován právě v době studené války. Rozhodla jsem se tedy zkoumat, jakým způsobem byl prezentován život kapitalistické ženy a západního feministického hnutí v dobovém socialistickém ženském tisku- týdeníku Vlasta. Z toho důvodu, že se zaměřuji na celé období studené války, zúžím svou pozornost na články vycházející kolem Mezinárodního dne žen, jelikož v tomto období se o životě žen diskutovalo nejvíce.

Předpokládaný cíl:
Primárním cílem této práce bude zjistit, jak bylo postavení“západní” ženy ve společnosti a západní ženské feministické hnutí prezentováno v českém ženském socialistickém tisku.
Při zkoumání této skutečnosti se budu opírat o články z ženského periodika, který vycházel v socialistickém Československu, týdeníku Vlasta. Jelikož bylo toto periodikum po určitou dobu orgánem Československého svazu žen (tudíž pod kontrolou KSČ), předpokládám, že z článků budou zřejmé sympatie s režimem a spokojenost s, pro tu dobu aktuálním, stavem věcí.
Jelikož jsem se rozhodla zkoumat dlouhé období (1948- 1989), je velmi pravděpodobné, že zaznamenám určitý vývoj diskurzu. Dalším cílem této práce bude postihnout, jak se v průběhu studené války ve Vlastě měnil obraz “západní” ženy a rétorika vůči ní. Bude zajímavé sledovat, jak se tyto faktory měnily v závislosti na fázích probíhající studené války.

Metodologie práce:
Má práce bude mít povahu shrnující a hodnotící, jelikož se zakládá především na zkoumání literárních textů.
Praktická část bude diskurzivní analýzou článků týdeníku Vlasta z období mezi lety 1948- 1989. Zkoumat budu minimálně dva březnové výtisky každého roku kolem Mezinárodního dne žen, jelikož se tento svátek slavil na Východě i Západě a je tedy pravděpodobné, že právě kolem tohoto svátku bude prostor věnovaný západní ženě větší než ve zbytku roku.
Diskurzivní analýza se zakládá na tom, že nevnímá studované texty jako odraz reality, ale spíše odraz toho, jak byl jazyk využíván pro různá sdělení. Jazyk tedy není prostředníkem pro poznání reality, ale samostatným studovaným objektem.

Základní charakteristika tématu:
Nedlouho po ukončení druhé světové války se svět ocitl na počátku dalšího konfliktu, pro který se vžil název studená válka. V období postihující téměř celou druhou polovinu 20. století (1947-1991) byl svět rozdělen pomyslnou “železnou oponou” na Západní a Východní blok. Západnímu bloku (kapitalistickým státům) dominovaly USA a tomu Východnímu (socialistickým státům) Sovětský svaz. Oba světy se od sebe lišily v mnohém a postavení ženy ve společnosti, což je esenciální téma mé práce, není výjimkou.
Přestože na obou stranách “železné opony” existoval patriarchát, život žen se výrazně lišil. Východní blok ovládla ideologie marxismu-leninismu, v jejímž rámci bylo podporováno zrovnoprávnění v oblasti vzdělání i pracovních příležitostí. Došlo tedy k emancipaci shora. Realita se ovšem od “úplné emancipace” velmi lišila. Práce v domácnosti se nepřenesly na stát, jak hlásala teorie marxismu- leninismu, ale zůstala ženám. Vzniklo tak tzv. dvojí břímě, což znamená, že žena byla nejen pracovnicí, ale také se starala o domácnost.
V kapitalistických státech se po 2. světové válce se stala ženským rolovým modelem opět matka starající se o domácnost, děti i manžela. Muselo zde tedy dojít k emancipaci zdola, tzv. druhé vlně feminismu.

Seznam odborné literatury

Základní literatura (10 nejdůležitějších titulů):
Abc feminismu. Brno: Nesehnutí. ISBN 80-903228-3-2.
BALÍK, Stanislav. Politický systém českých zemí 1848-1989. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav, 2003. ISBN 80-210-3307-X.
BEBEL, August. Žena a socialismus. V Praze: Tiskový výbor Českoslovanské sociálně demokratické strany, 1909.
GADDIS, John Lewis. Studená válka. V Praze: Slovart, 2006, s.48-49. ISBN isbn80-7209-843-8.
FRIEDAN, Betty. Feminine mystique. Rozš. vyd. s novou Předmluvou a Epilogem autorky. Přeložil Jaroslava KOČOVÁ. Praha: Pragma, c2002. ISBN 80-7205-893-2.

HANÁKOVÁ, Petra, Barbara HAVELKOVÁ, Kateřina KOLÁŘOVÁ, et al., HAVELKOVÁ, Hana a Libora OATES-INDRUCHOVÁ, ed. Vyvlastněný hlas: proměny genderové kultury české společnosti 1948-1989. Praha: Sociologické nakladatelství, 2015. Post (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-096-4.

LIPOVETSKY, Gilles. Třetí žena: neměnnost a proměny ženství. V českém jazyce vyd. 2. Přeložil Martin POKORNÝ. Praha: Prostor, 2007. Střed (Prostor). ISBN 978-80-7260-171-4.
NEČASOVÁ, Denisa. Buduj vlast - posílíš mír!: ženské hnutí v českých zemích 1945-1955. Brno: Matice moravská, 2011. Knižnice Matice moravské. ISBN 978-80-86488-82-0.
NÁLEVKA, Vladimír. Studená válka. Praha: Triton, 2003. Dějiny do kapsy. s. 33. ISBN isbn80-7254-327-x.

VESELÝ, Zdeněk. Přehled dějin mezinárodních vztahů. Praha: Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů, 2005, s. 137. ISBN isbn80-86747-23-9.
WAGNEROVÁ, Alena. Žena za socialismu: Československo 1945-1974 a reflexe vývoje před rokem 1989 a po něm. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2017. Gender sondy. ISBN 978-80-7419-252-4.

Dobový tisk:
Vlasta (1947- 1989)- dva výtisky každého roku

Předběžná náplň práce

Předpokládaná struktura práce:
● Úvod
- V úvodu práce předestřu důvody pro výběr tématu, dále pak předpokládané cíle a hypotézy.
● Teoretická část
- V této části nastíním kontext doby 2. pol. 20. století. Dále pak genderový řád v socialistickém Československu a na kapitalistickém Západě a koncepty, se kterými budu pracovat.
● Analytická část
- Výzkumnou část uvedu základními informacemi o ženském periodiku Vlasta. Po tomto bude následovat analýza článků Vlasty (1948-1989) z období kolem Mezinárodního dne žen.
● Závěr
- Na konci práce shrnu hlavní myšlenky a zhodnotím splnění cílů.