Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 336)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Proměny každodennosti se zánikem letiště "Korea" v Žatci
Název práce v češtině: Proměny každodennosti se zánikem letiště "Korea" v Žatci
Název v anglickém jazyce: Changes in everyday life, in connection with changes of military airport "Korea"
Klíčová slova: každodennost, transformace, materiální kultura, sociální paměť, letiště "Korea"
Klíčová slova anglicky: everyday life, transformation, material culture, social memory, airport "Korea"
Akademický rok vypsání: 2017/2018
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 14.06.2018
Datum zadání: 14.06.2018
Datum a čas obhajoby: 11.09.2019 09:00
Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3018, Jinonice - místn. č. 3018
Datum odevzdání elektronické podoby:30.07.2019
Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2019
Oponenti: Mgr. Šárka Tesařová
 
 
 
Kontrola URKUND:
Seznam odborné literatury
ASSMAN, J. Kultura a paměť: písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Praha: Prostor, 2001.
CERVINKOVA, Hana. Playing soldiers in Bohemia: an ethnography of NATO membership. Set Out, 2006.
HALBWACHS, Maurice. Kolektivní paměť. Praha : Sociologické nakladatelství, 2009. str.65
ILLNER, Michal; ANDRLE, Alois. The regional aspect of post-communist transformation in the Czech Republic. Czech Sociological Review, 1994, 107-127.
MUSIL, Jiří. Changing urban systems in post-communist societies in Central Europe: analysis and prediction. Urban studies, 1993, 30.6: 899-905.
MÜLLER, Karel B. Formování pozitivních identit mezi minulostí a budoucností. Příspěvek k projektu evropské identity. Sociologický časopis, 2007, 43.4: 785-807.
WOODWARD, Ian. Understanding material culture. Sage, 2007.
Předběžná náplň práce
Práce studuje objekt a uživatele bývalého vojenského letiště v Žatci nazývaného „Korea“. V centru pozornosti je proměna každodenních sociomateriálních vztahů současných a bývalých pracovníků / vojáků, kteří s objektem letiště spojovali svůj profesní život. Areál dnes již bývalého letiště Korea, nyní průmyslové zóny Triangle, není pouze místem výkonu práce, ale zároveň objektem, který spoluvytváří a odráží geopolitické, sociální i ekonomické vztahy v regionu. Toto letiště vzniklo ještě za druhé světové války a v průběhu následujících padesáti let mělo značný vliv jak na společnost a prostor města Žatec, ale hlavně na život lidí, kteří zde pracovali. Areál letiště byl pro ně místem, kde trávili podstatnou část svých životů. Pokusím se zjistit, jaké změny ve vnímání tohoto objektu a vlastní identity, tento objekt a jeho transformace přinesla. Dalším cílem výzkumu bude skrze vyprávění o objektu letiště, ilustrovat transformaci daného prostředí. Hlavní časové období, kolem kterého budu chtít výzkum soustředit, bude období zrušení provozu letiště v roce 1993 a jeho následná demolice a přestavba na průmyslovou zónu Triangle v roce 2003.

Jako předloha pro moji práci, poslouží velmi dobře výzkum Hany Červinkové o kterém píše v knize Playing solidiers in Bohemia. V jedné z kapitol přistupuje k přechodu od socialismu k demokracii z perspektivy změny identity a nahrazení jedné formy, formou jinou (Červinková 2006 : 85) Popisuje jak se proměnil každodenní život a identita vojenských konstruktérů potom, co byla všechna letadla používaná Varšavskou smlovou nahrazena letadly z NATO. Výzkum Hany Červinkové ukazuje nejen propojenost sociální identity s materiální kulturou, ale zároveň popisuje jaké dopady může mít proměna materiální kultury na každodenní život. Červinková v této práci mimo jiné ukazuje, jak přechod od sovětské technologie, k technologii NATO způsobil vojákům značný úpadek jejich zažité profese a také ukazuje, jak jejich zažité zvyklosti na techniku se kterou přicházeli do styku a se kterou se identifikovali po celé ty roky, způsobily problémy ztotožnit se s technologií, kterou přineslo NATO. (Červinková 2006 :88)
Tento výzkum se tedy zaměřil převážně na to, jak změna vojenské technologie, pozměnila lidské vnímání vlastní profese, vlastní identity a přivedla tak každodenní fungování vojáků a technických inženýrů do stavu diskontinuity. Pokud uvažujeme letadla jako objekty materiální kultury, skrze kterou prožívají piloti a letečtí inženýři svoji každodennost, pak můžeme stejným způsobem uvažovat i celé letiště v Žatci, jako takový objekt materiální kultury. Lidé se skrze toto letiště ztotožňovali se svoji prací, která byla součástí jejich identity. Můj výzkum se proto zaměří také na tento stav diskontinuity, který uzavření letiště přineslo.

Pokusím se ukázat, jak lidé, kteří přilnuli k letišti, stejně jako piloti a technici přilnuli k ruské technice (Červinková 2006 :94), byli vystaveni do situace se kterou se neztotožňují a je v rozporu s jejich identitou. Zároveň se pokusím zjistit, jakým způsobem na tuto situaci reagovali a jak tato situace pozměnila jejich každodenní činnosti, rituály a jednání.
Jednou hlavní myšlenkou, kterou lze moji práci podložit je myšlenka vlivu materiální kultury na sociální identitu.
Podle Hoovera, je kultura obecně základem naší identity v tom smyslu, že vytváří „významy“ a „obsahy“ potřebné k tvorbě identity. (Hoover 1997 in Müller 2007: 788)

Pokud se zaměříme na oblast materiální kultury, můžeme využít teoretického vymezení podle Woodwarda, který ve své práci Understanding material culture považuje objekty materiální kultury jako statusotvorné a identitotvorné věci. Woodward tvrdí, že jsme definováni jako lidé nejen skrze co říkáme a co si myslíme, ale také skrze materiální věci, které vlastníme, kterými se obklopujeme a se kterými přicházíme do styku. Všechny tyto materiální věci pomáhají ustálit, zprostředkovat a podpořit nás ve vytvoření naší osobní a sociální identity (Woodward 2007:85) . Tudíž lze říct, že sociální identita lidí a společnosti je závislá i na dané materiální kultuře.

Moji další myšlenkou je proměna sociálního prostoru letiště ve spojení se sociální identitou a jeho závislost na materiální kultuře. Podle Woodwarda sociální prostor vyjadřuje symbolickou sílu skrze existenci jednotlivých objektů a situovanost v prostoru. Objekty však musí být situovány i v časovém kontextu. (Woodward 2007: 100) Tuto myšlenku lze rozvést na předpoklad, že se vznikem či zánikem materiální kultury, se budou významy, formy identity a vnímání samotného sociálního prostoru proměňovat. Tento předpoklad podporuje také Karel B. Müller ve své práci, Formování pozitivních identit mezi minulostí a budoucností tvrzením, že v souvislosti se změnou prostředí a činnosti může docházet, jak ke změnám forem identity, tak změnám obsahů těchto forem. Jednotlivé dimenze naší identity se hlásí o slovo v okamžiku, kdy jiné selhávají. (Müller 2007: 788) Tato myšlenka uvažuje sociální prostor za jednu z dimenzí, které utváří sociální identitu a se změnou v obsahu jedné dimenze se pozmění samotná forma identity.

Práce se bude opírat o data vytvářená prostřednictvím hloubkových výzkumných rozhovorů nad fotografiemi letiště (photo-elicitation).
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
In this work, i will focus on the way, in which was view on people´s everyday life shaped. I will focus on people who worked in area of Žatec military airport, also known as „KOREA“. This transformation of everyday life will be examined in reactions to closure of this airport and reaction to its rebuilding into industry zone, called Triangle. Korea Airport was not only a work place, but aslo an object of material culture, with which people came into everyday contact. This airport was established after II. world war and during next fifty years it influenced lifes and space of local society, but mostly people who worked here. Airport area was a place, where they spent very important part of their lifes. I will try to find out, what changes in perception of this object and own identity was brought about by it´s transformation.
Next goal of this research will be to ilustrate transformation of specific surroundings through narrations about this airport.
Main time events, that i will focus on, is period of airport closure in 1993 and its rebuilding into industry zone in 2003. Ofcourse, it will be necessary to take into account much wider historical context, which will explain connection between this object, society and space.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK