Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 384)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Vliv sociokulturních zdrojů v rodině na školní výsledky žáků 2. stupně ZŠ
Název práce v češtině: Vliv sociokulturních zdrojů v rodině na školní výsledky žáků 2. stupně ZŠ
Název v anglickém jazyce: The effects of sociocultural resources in family on academic achievement of secondary school students
Klíčová slova: rodina, žáci, školní výsledky, sociokulturní zdroje
Klíčová slova anglicky: family, students, school achievement, sociocultural resources
Akademický rok vypsání: 2017/2018
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
Vedoucí / školitel: PhDr. Karolína Dobiášová, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 05.06.2018
Datum zadání: 05.06.2018
Datum a čas obhajoby: 12.09.2022 09:00
Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK212, 212, Malá učebna, 2.patro
Datum odevzdání elektronické podoby:02.08.2022
Datum proběhlé obhajoby: 12.09.2022
Oponenti: Mgr. Magdalena Mouralová, Ph.D.
 
 
 
Kontrola URKUND:
Zásady pro vypracování
1.Vymezení předmětu zkoumání a strukturace výzkumného tématu
Vzdělávací systém a instituce školství jakožto nástroj umožnění individuálního vzestupu je taktéž místem, kde se současné společenské nerovnosti reprodukují a přeměňují se buď v individuální úspěch či naopak neúspěch [Vojtíšková, 2010]. Nerovnosti mohou být zapříčiněny vlivem sociokulturních zdrojů, jež pocházejí z rodin žáků, tedy postavení rodiny v rámci vzdělávání dětí je považováno za stěžejní. Rodiny se od sebe odlišují v prioritách, očekáváních a požadavcích na své děti, ale i v kultuře a jazyce. Rodiče pak zastávají výlučné postavení v odpovědnosti, co se vzdělání a funkční gramotnosti dětí týče. Očekává se od nich zejména komunikace a vyjednávání s danou školou, jež vzdělání jejich dětem poskytuje. Dále mohou přispět zapojením se se svými dětmi do takových sociálních aktivit nebo sportovních setkání, popř. absolvovat společné výlety a navštěvovat vystoupení, které kladně přispívají ke školním výsledkům dětí. [Rabušičová,2003].
Teoretický rámec mé práce bude tedy představovat některé z vybraných aktérů sociologie vzdělávání a vzdělávací politiky, a to zejména rodiče žáků, pedagogy a v neposlední řadě samotné žáky šestých a devátých ročníků základních škol v České republice. Stejně tak uvede do problematiky, jaký mohou mít rodiče vliv na funkční gramotnost svých dětí ze sociálního a kulturního pohledu. Je zřejmé, že každý žák má jiné zájmy a školní výsledky, je zvyklý na jiný způsob jejich dosahování a je rozdílně ovlivňován svou rodinou a jeho příslušníky.

2.Výzkumné cíle a otázky
Cíl bakalářské práce:
Cílem této bakalářské práce bude zmapování současného českého vzdělávacího systému 2. stupně základních škol a analýza školních výsledků šestých a devátých ročníků v kontextu sociokulturních zdrojů rodiny původu. Zaměřím na stěžejní rozdíly, jež v rámci sociokulturní oblasti existují, tj. struktura rodiny (samoživitelé), dosažené vzdělaní rodičů a kulturního kapitálu – například v podobě čtení knih, návštěvy kulturních či sportovních akcí apod. Bude mne zajímat, jakými možnostmi rodiče v procesu vzdělávání jejich dětí disponují, ba které jsou naopak v onom procesu považovány za sociokulturní znevýhodňující. Výzkumné otázky zaměřím na hlubší pochopení diferenciace školních znalostí a výsledků žáků druhého stupně, taktéž na faktory ovlivňující studium následující (volba dalšího vzdělávání).

Výzkumné otázky:
• Jaká podoba rodiny a jaké sociokulturní z/ne/výhodnění jsou nejčastější pro dnešní rodiny s dětmi na 2. stupni ZŠ?
• Jaké volnočasové aktivity (kulturní kapitál) jsou typické pro rodiče dětí s lepším školním prospěchem?
• Jsou školní výsledky žáků určujícím elementem při rozhodování o jejich následném studiu?
• Jsou děti vysoce vzdělaných rodičů právě ty, jež mají nejlepší školní výsledky?

3.Předpokládaná metodologie
V metodologické části bakalářské práce budu analyzovat jednak data z mezinárodního šetření PISA (deváťáci) a pro žáky šestých tříd využiji representativního výzkumu žáků a rodičů z Prahy a Středočeského kraje mojí vedoucí bakalářské práce, do nějž se aktivně zapojím. Výzkumný projekt bude realizován v rámci Sociologického ústavu na podzim (září) roku 2018. K dispozici nám budou nejen známky dotazovaných dětí, rovněž absolvují test koncipovaný formou diktátu a porozumění textu (podobně jako v mezinárodním výzkumu PISA). Pro rodiče těchto dětí je pak připraven dotazník, který nám osvětlí sociokulturní zázemí i strukturu a další charakteristiky rodin. Za pomocí této metodologie se pokusím co nejdetailněji zodpovědět můj předem definovaný výzkumný problém a otázky z něho vyplývající u žáků šestých tříd a zároveň ověřím situaci i u žáků devátých tříd.
Seznam odborné literatury
Hlaďo, Petr. Volba další vzdělávací dráhy žáků základních škol v kontextu rodiny. Brno 2009. Disertační práce. Katedra pedagogiky, Masarykova univerzita. Vedoucí práce Zdeněk Friedmann.
Lovasová, Lenka. Rodinné vztahy. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006.
Matějů, Petr a Jana Straková. „Role rodiny a školy v reprodukci vzdělanostních nerovností.“ Sociologický časopis 39.5 (2003): 625–652.
Morvayová, Petra. „Děti trvale žijící v prostředí sociálně vyloučené lokality: Determinanty vzdělávání v sociokulturním kontextu.“ Antropoweb 1.2008 (2008): 27–55.
Pelikán Jiří. „Státní vzdělávací politika jako významný problém českého školství.“ Pedagogická orientace 22.4 (2012): 581–595.
Rabušicová, Milada a Kateřina Emmerová. „Role rodičů ve vztahu ke škole – teoretické koncepty.“ Pedagogika 53.2003 (2003): 141–151.
Rabušicová, Milada, Markéta Klusáčková a Lenka Kamanová. „Mezigenerační učení v rámci programů a kurzů neformálního vzdělávání pro děti, rodiče a prarodiče.“ Studia paedagogica 14.2 (2009): 131–153.
Sanders, Mavis G. a Joyce L. Epstein. „School-Family-Community Partnership and Educational Change: International Perspectives“. V International Handbook of Educational Change, ed. Hargreaves Andy, 2. vyd., Dordrecht: Springer, 2005, s. 1–37.
Smidova, Iva, Klára Janoušková a Tomáš Katrňák. „Faktory podmiňující vzdělanostní aspirace a vzdělanostní segregaci dívek a chlapců v českém vzdělávacím systému.“ (2008)
Straková, Jana. „Dopad diferenciace vzdělávacích příležitostí v povinném vzdělávání na vývoj nerovností ve výsledcích žáků v ČR po roce 2000.“ Pedagogika 60.2010 (2010): 21–37.
Straková, Jana a David Greger. „Faktory ovlivňující přechod žáků 5. ročníku na osmileté gymnázium.“ Orbis Scholae 7.3 (2013): 73–85.
Šafr, Jiří a kol. Mechanismy mezigenerační reprodukce nerovností. Praha: Sociologický ústav AV ČR, V.V.I., 2012.
Špaček, Ondřej, Jiří Šafr a Kateřina Vojtíšková. „Rodiče a výchova 2010.“ Závěrečná zpráva z výzkumu. Sociologický ústav AV ČR, V.V.I. (2010): 1–22.
Vojtíšková, Kateřina. „Interakce rodiny a školy pohledem matek.“ Pedagogika 60.2010 (2010): 115–126.
Wong, Raymond Sin-Kwok. „Multidimensional Influances of Family Enviroment in Education: The Case of Socialist Czechoslovakia.“ Sociology of Education 71.1 (1998): 1–22.
Předběžná náplň práce
1)Úvod – abstrakt; uvedení do problematiky
2)Teoretická část – vymezení pojmů vztahující se k sociokulturním zdrojům rodin žáků ZŠ, popis modelů vzdělanostních trajektorií v rámci českého vzdělávacího systému
3)Metodologie – dotazníkové šetření, formulace výzkumného problému a otázek, cíle výzkumu
4)Analytická část – analýza dat z mezinárodního šetření. Výzkum Rodiče a děti
5)Shrnutí, diskuze
6)Závěr
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK