Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Etické aspekty využívání behaviorálních poznatků při tvorbě veřejné politiky na případu sdíleného lékového záznamu
Název práce v češtině: Etické aspekty využívání behaviorálních poznatků při tvorbě veřejné politiky na případu sdíleného lékového záznamu
Název v anglickém jazyce: Ethical aspects of the use of behavioural insights in public policy making in the case study of the shared medication record
Klíčová slova: šťouch, behaviorální politika, architektura výběru, tvorba politiky, libertariánský paternalismus, veřejná správa
Klíčová slova anglicky: nudge, behavioural policy, choice architecture, policy making, libertarian paternalism, public administration
Akademický rok vypsání: 2017/2018
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
Vedoucí / školitel: Mgr. Martin Nekola, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 30.05.2018
Datum zadání: 30.05.2018
Datum a čas obhajoby: 10.02.2021 09:00
Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK405, 405, Zasedací místnost
Datum odevzdání elektronické podoby:05.01.2021
Datum proběhlé obhajoby: 10.02.2021
Oponenti: Mgr. Jan Kohoutek, Ph.D.
 
 
 
Kontrola URKUND:
Seznam odborné literatury
Colebatch, H. K. (2006). What work makes policy? Policy Sciences,39(4), 309-321.
Dolan, P., Hallsworth, M., Halpern, D., King, D., Metcalfe, R., & Vlaev, I. (2012). Influencing behaviour: The mindspace way. Journal of Economic Psychology,33(1), 264-277.
Goodwin, T. (2012). Why We Should Reject ‘Nudge’. Politics, 32(2), 85-92.
Hansen, P. G. (2016). What is Nudging. iNudgeyou – the applied behavioural science group [online]. Dostupné z: https://inudgeyou.com/wp-content/uploads/2017/08/OP-ENG-What_is_nudging.pdf.
Hansen, P. G., & Jespersen, A. M. (2013). Nudge and the Manipulation of Choice. European Journal of Risk Regulation, 4(01), 3-28.
HCD: Design zaměřený na člověka: Soubor nástrojů. (2013). Brno: Flow.
Howlett, M. (2009). Policy analytical capacity and evidence-based policy-making: Lessons from Canada. Canadian Public Administration,52(2), 153-175.
Howlett, M., Ramesh, M., & Perl, A. (2009). Studying public policy: Policy cycles & policy subsystems. Don Mills, Ont.: Oxford University Press.
John, P. (2018). How Far to Nudge? Assessing Behavioural Public Policy. Cheltenham: Edward Elgar Publishing.
John, P. (2012). All Tools are Informational Now: How Information and Persuasion Define the Tools of Government. SSRN Electronic Journal.
Lourenço, J. S., Ciriolo, E., Almeida, S. R., & Troussard, X. (2016). Behavioural insights applied to policy: European report 2016. Luxembourg: Publications Office.
Mills, C. (2012). Why Nudges Matter: A Reply to Goodwin. Politics, 33(1), 28-36.
Veselý, A., Nekola, M., & Drhová, Z. (2007). Analýza a tvorba veřejných politik: Přístupy, metody a praxe. Praha: Sociologické́ nakladatelství́ (SLON).
Thaler, R. H., & Sunstein, C. R. (2010). Nudge (Šťouch): Jak postrčit lidi k lepšímu rozhodování o zdraví, majetku a štěstí. Zlín: Kniha Zlín.
Yin, R. K. (2003). Case study research: Design and methods. Thousand Oaks, CA: Sage Publications.
Předběžná náplň práce
A. vymezení výzkumného problému
Začnu poněkud netradičně. Na letišti Schiphol v Amsterdamu byl na pánských záchodech proveden zajímavý pokus. Do tamních pisoárů byly vyryty obrázky much, což přitáhlo pozornost jejich uživatelů, kteří se je snažili trefit. Výsledky tohoto experimentu byly neuvěřitelné, rozstřik v okolí pisoáru se snížil o 80 % (Thaler, Sunstein 2010). Toto je jeden z nejcitovanějších příkladů užití nudge v praxi. Jednoduše řečeno, drobné podprahové postrčení bylo účinnější než direktivní nařízení, aby uživatelé pisoárů nemočili mimo vymezený prostor. Základní předpoklad tohoto přístupu vychází z toho, že lidské rozhodování není pouze racionální, ale je ovlivněné určitými kognitivními hranicemi, předsudky či návyky a může se mýlit. Z tohoto důvodu mohou architekti výběru, což jsou lidé, kteří na základě dostatku informací dokážou určit, který návrh či varianta se jeví jako nejprospěšnější, popostrčit lidi k lepším rozhodnutím (Thaler, Sunstein 2010). A to způsobem nijak invazivním, podobným tomu, který byl popsán v úvodním příkladu.
Popostrčení či šťouch se však nemusí využívat pouze v podobně úsměvných příkladech v malém měřítku, ale lze o něm přemýšlet i jako o politickém nástroji v patrech nejvyšších. To dokazuje například pokus provedený v Minnesotě, kde úředníci rozeslali daňovým poplatníkům dopisy. Ty byly rozděleny do čtyř skupin podle informací, které v nich stály. První se týkal toho, že vybrané peníze jdou na užitečné účely. Druhé skupině bylo pohrozeno trestem za nezaplacení. Třetí skupina obdržela zprávu s informací, kam se mohou obrátit, když si nebudou vědět rady s daňovými formuláři a poslední testované skupině bylo oznámeno, že 90 procent obyvatel již zaplatilo. Nejúspěšnější formulací byla informace, že lidé okolo zaplatili (Thaler, Sunstein 2010). Jak je tedy vidět, nudge by mělo splňovat kritérium dobrovolnosti a zároveň určitou formu podprahového zásahu státu. Často se tento přístup označuje také jako libertariánský paternalismus. Libertariánský proto, že si lidé mohou dělat, co chtějí a rozhodovat se dle své vůle, paternalismus zase odkazuje k tomu, že architekti výběry mohou vhodným popostrčením lidi nasměřovat k lepšímu rozhodnutí.
Tento přístup s sebou samozřejmě nese určitá etická hlediska, která se týkají především zneužití architektury výběru. Proto se ve své práci kromě identifikace toho, zdali se tento neinvazivní politický nástroj užívá budu věnovat i tomu, zdali architekti výběru, v tomto případě tak označuji tvůrce politik a odborníky ve veřejné správě těmito etickými hledisky zabývají. Z čehož plyne otázka, do jaké míry se o architektuře výběru při tvorbě politik přemýšlí – pracuje se s odbornou literaturou, experty zaměřenými na tuto problematiku? Zajímat mě také bude, zda se dopady těchto opatření testují se a vyhodnocují.

B. Cíle diplomové práce
Hlavním cílem diplomové práce je identifikovat, zdali dochází k využívání politického nástroje nudge neboli šťouchu ve veřejné správě a pokud ano, tak jakým způsobem.

C. Výzkumné otázky
- V jakých oblastech veřejné správy se používá nástroj nudge?
- Jakým způsobem se ve veřejné správě přemýšlí o architektuře výběru?
- Jak jsou zajišťovány zdroje veřejně-politické expertní kapacity ve veřejné správě?

D. Teoretická východiska
Hlavním teoretickým východiskem této práce bude nudging neboli systematické uplatňování nástrojů nudges (šťouchů), tedy politiky založené na důkazech, která ovlivňuje chování a vede k lepšímu rozhodování (Thaler, Sunstein 2010; Hansen 2016). Dále bude práce vycházet z veřejně politických teorií evidence-based policy making a policy analytical capacity, které budou základem k vysvětlení role veřejně politických expertů, kteří by při tvorbě politiky měli vycházet z ověřených a podložených informací a předcházet tak selhání dané politiky (Howlett 2009). Poslední teorií, která bude využita v této práci je policy instrument choice. Ta bude sloužit k popisu politických nástrojů a jejich využití a vlivu na obsah politik a jejich implementaci (Howlett 2009).

E. Výzkumný plán
Pro účely této diplomové práce byla zvolena výzkumná strategie vícepřípadové studie, jednotlivé případy budou vybrány po konzultaci s odborníky v dané oblasti. Tato výzkumná strategie je vhodná pro podrobné prozkoumání případů v jejich komplexnosti a určitém kontextu (Yin 2016). Pro hlubší pochopení zkoumané problematiky byl, jako metoda výzkumu, vybrán expertní rozhovor s odborníky z veřejné správy, kteří znají prostředí tvorby politiky. Mohou také výzkumníkovi pomoct definovat problém už jen případnou reakcí na některé nápady (Veselý, Nekola, Drhová 2007).
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK