Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 348)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Prevence a způsoby pomoci mladým bezdomovcům v oblasti sociálních služeb v České republice
Název práce v češtině: Prevence a způsoby pomoci mladým bezdomovcům v oblasti sociálních služeb v České republice
Název v anglickém jazyce: Prevention and social services to solve homelessness of young people in the Czech Republic
Klíčová slova: bezdomovectví, mladí lidé, domov, sociální politika, Ministerstvo práce a sociálních věcí, sociální vyloučení, chudoba, neziskové organizace
Klíčová slova anglicky: Homelessness, Young people, Home, Ministry of Labour and Social Affairs, social exclusion, poverty, nonprofit organizations
Akademický rok vypsání: 2017/2018
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
Vedoucí / školitel: Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 23.05.2018
Datum zadání: 23.05.2018
Datum a čas obhajoby: 24.09.2020 09:00
Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK212, 212, Malá učebna, 2.patro
Datum odevzdání elektronické podoby:30.07.2020
Datum proběhlé obhajoby: 24.09.2020
Oponenti: Mgr. Jitka Čampulková
 
 
 
Kontrola URKUND:
Seznam odborné literatury
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-262-0982-9.
HRADECKÁ, Vlastimila a Ilja HRADECKÝ. Bezdomovství-extrémní vyloučení. Praha: Naděje, 1996. ISBN 80-902-2920-4.
Hradecký a kol.: Definice a typologie bezdomovství. Naděje: Praha 2007. ISBN 978-8086451-13-8.
HUTCHISON, Elizabeth D. Dimensions of Human Behavior. Vyd. 4. Sage, 2011. ISBN 978-1- 4129- 7641-1.
JEDLIČKA, Richard a Jaroslav KOŤA. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže: aktuální problémy výchovy: [učební text pro posluchače filozofické fakulty Univerzity Karlovy]. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-718-4555-8.
KLIMENT, Pavel a Vít DOČEKAL. Pohled na bezdomovství v České republice. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2016. ISBN 978-80-244-5007-0.
FEANTSA. Příklady nejlepší praxe v boji proti bezdomovectví. Praha: FEANTSA, S.A.D., Naděje, Armáda spásy, 2003. ISBN 80-864-5105-4.
Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v České republice do roku 2020 [online]. Praha: MPSV, 2013 [cit. 2018-01-15]. ISBN 978-80-7421-072-3.
dostupné z: https://www.mpsv.cz/files/clanky/16893/bezdomovectvi.pdf
MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-310-9.
MATOUŠEK, Oldřich. Ústavní péče. Vyd. 2. přeprac. a rozš. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-858-5076-1.
Mikeszová, Martina, Martin Lux. 2013. „Faktory úspěšné reintegrace bezdomovců a nástroje bytové politiky pro řešení bezdomovství v ČR.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 49 (1): 29-52. ISSN 0038-0288.
MIŠOVIČ, Ján. Kvalitativní výzkum se zaměřením na polostrukturovaný rozhovor. Praha: Slon, 2019. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-285-2.
PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-80-7387-100-0.
ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-313-0.,
VÁGNEROVÁ, Marie, Ladislav CSÉMY a Jakub MAREK. Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-246-2209-5.
VÁGNEROVÁ, Marie, Jakub MAREK a Ladislav CSÉMY. Osobnostní faktory ovlivňující setrvání v bezdomovectví u mladých lidí. Czech [online]. 2017, 17(3), 41-54 [cit. 2018-05-15]. ISSN 12136204.
Zdravotní stav populace bezdomovců v ČR a jeho determinanty I.: Bezdomovectví v zrcadle veřejné politiky. 7. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2004. ISSN 1213-8096.
http://www.czso.cz
https://www.czso.cz/documents/10180/20551773/17022114a06.pdf/85d79f99-1030-41b1-a23f-96f7ede3c48f?version=1.0
https://www.mpsv.cz/cs/7334
Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách, Dostupné z:
https://www.mpsv.cz/files/clanky/31234/Zakon_o_socialnich_sluzbach-stav_k_1._10._2017.pdf
https://www.nadeje.cz/program_pro_deti_a_mladez
Předběžná náplň práce
Teze diplomové práce (výzkumný projekt):
A. vymezení výzkumného problému
Tématem mé bakalářské práce je zkoumání fenoménu bezdomovectví se zaměřením na mladé lidi bez domova v České republice. Práci zaměřím na identifikaci bariér fungování systému sociálních služeb pro mladé bezdomovce a na specifičnost dané skupiny.
V roce 2011, kdy proběhlo poslední sčítání lidu, proběhlo zároveň i poprvé v historii sčítání bezdomovců. Celkem sebrali sčítací komisaři informace od 11 496 lidí, kteří byli podle dané metodiky označeni jako lidé bez domova. Ve sčítání se objevovaly také děti, které například ve věku 0-14 let tvořily téměř 3,5 % ze všech sčítaných bezdomovců. Mladí bezdomovci ve věku 0-29 let tvoří čtvrtinu všech bezdomovců vůbec a mnou zkoumaná kategorie 18-26 let tvoří 21 % (ČSÚ, 2011).
Mladí lidé se dostávají na ulici z mnoha rozmanitých důvodů. Nadměrné užívání omamných látek, neschopnost hospodařit s penězi, trestná činnost nebo třeba problematický partner nebo rodina, ze které pocházejí. Jedinci, kteří se ocitnou na ulici, také mnohdy nemají žádné pracovní návyky nebo dostatečné vzdělání, které by jim umožnilo najít dobré zaměstnání, a tak propadají ulici a nemají téměř žádnou motivaci a snahu svůj život napravit nebo změnit.
Rodiny a zázemí potencionálních mladých bezdomovců se také velmi různí. Tito mladí lidé především pocházejí z rozpadlých a problematických rodin, stejně tak ale mohou pocházet z naprosto funkčních a úplných rodin. Častokrát skončí na ulici z toho důvodu, že po odchodu z dětského domova či výchovného ústavu nevědí, jak by měli žít. Navíc nemají žádné finance ani jiný druh podpory a nevědí, jak překonat toto obtížné období (Vágnerová a Csémy, 2013).
Způsob, jak těmto lidem pomoci, řeší systém sociálních služeb. Dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách existují tři typy sociálních služeb: služby sociálního poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní (Zákon č. 108/2006 Sb.).
S bezdomovectvím však bezesporu souvisí chudoba, která téměř vždy stojí na jeho počátku. Opatření, která reagují na chudobu vycházejí z myšlenky, že každý potřebuje určité množství materiálních zdrojů a služeb k důstojnému životu. Systém sociálního zabezpečení definuje poskytování dávek osobám, které se ocitly v hmotné nouzi. Těmto osobám je poskytován příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.
Dále jsou v České republice k dispozici pracovníci v odborech sociálních věcí, tedy tzv. sociální kurátoři. „Jejich klienty jsou lidé propuštěni z výkonu trestu, lidé propuštěni z ústavní péče po dosažení zletilosti a bezdomovci.“ (Matoušek, 2007) Těmto lidem jsou zajišťovány poradenské služby, pomoc s vyřízením potřebných dokladů a lidem bez domova je nabízeno ubytování v azylových domech. Dále jsou pro tyto jedince k dispozici noclehárny, nízkoprahová denní centra a jiná zařízení. Pro jedince opouštějící ústavní péči jsou zde tzv. „domy na půli cesty“. Přímou materiální pomoc lidem bez domova pak poskytují různé neziskové a církevní organizace.

B. Cíle diplomové práce
Cílem mé práce je zhodnotit opatření v oblasti bezdomovectví, kdy se chci zaměřit na mladé lidi ve věku 18-29 let. Zaměřím se na to, čím je daná skupina typická a jaká jsou specifika pomoci. Pokusím se identifikovat bariéry fungování systému sociálních služeb pro mladé bezdomovce a s tím související překážky v jejich reintegraci zpátky do společnosti. Dílčím cílem bude hlouběji porozumět příčinám vzniku bezdomovectví u mladých lidí.
C. Výzkumné otázky
Během své práci si budu klást následující výzkumné otázky:
- Jaké způsoby prevence a pomoci nabízí systém sociálních služeb?
- Jaká jsou problémová místa (bariéry) systému prevence a pomoci?
- Jak se daří mladé lidi bez domova začlenit?

D. Teoretická východiska
Svou práci podložím východisky, která vedou ke vzniku bezdomovectví u mladých lidí. Sem zařadím koncept naučené bezmocnosti, který je založený na opakovaných nepříznivých situacích. Jedinec je ovlivněn myšlenkou toho, že ať podnikne cokoliv, na nepříznivém výsledku to stejně nic nezmění. Tento jedinec má pak tendence k pasivitě.
Zmíním hospitalismus, což je skupina příznaků, které vnikají pod vlivem dlouhodobého pobytu v nemocnici nebo podobném zařízení kvůli odloučení od rodiny. Pro hospitalismus je tedy typická dobrá adaptace na umělé ústavní podmínky a zároveň snižující se schopnost adaptace na neústavní podmínky, tedy civilní život. Postihuje všechny věkové skupiny, ale nejčastěji postihuje právě děti a seniory (Matoušek, 1999). S hospitalismem je bezesporu úzce spjat syndrom institucionální závislosti.
Dále sem zařadím sociální vyloučení a s tím související sociální začleňování.

E. Výzkumný plán
Problematice mladých lidí bez domova jsem se rozhodla věnovat za pomoci kvalitativní metodologie. Pro tento typ problému je vhodná, jelikož dovoluje výzkumníkovi vytvořit podrobné prozkoumání a porozumění fenoménu.
Kvalitativní výzkum je využitelný ve velkém spektru jevů. Kvalitativně se dá zkoumat vše, co má smysl studovat pohledem zúčastněných (Mišovič, 2019). Základem kvalitativního výzkumu je sběr hloubkových dat, která se poté zkoumají metodou indukce. Nejprve je zapotřebí nasbírat dostatečné množství dat, ve kterých se následně výzkumník snaží dohledat určité pravidelnosti (Mišovič, 2019).
U kvalitativních výzkumů se výběr vzorku provádí zpravidla teoreticky a záměrně vzhledem ke zjišťovaným problémům. Výběr je podřízen hlavní cíli celého výzkumu a je klíčový. Výběrem je ovlivněno množství dat, ale i následná kvalita zjištěných výsledků. „Výsledky by měly být přenositelné na všechny členy zkoumané třídy.“ (Mišovič, 2019)
Jako výzkumnou metodu sběru dat jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor. „Cílem polostrukturovaného rozhovoru je získat detailní a komplexní informace o studovaném jevu.“ (Šeďová a Švaříček, 2007) Tento typ rozhovoru má daný okruh témat, který tvoří hlavní osu, jinak je velmi flexibilní. Rozhovory provedu s pracovníky organizací, kteří mají k lidem bez domova velmi blízko.
Pro analýzu dat zvolím tematickou analýzu, která je označována jako metoda identifikace a odkazování ke vzorům (tématům) v datech a je hojně využívána v kvalitativní analýze pro svou flexibilitu.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK