Institucionalizace politických stran v ČR: srovnání České pirátské strany a Strany zelených

• Název práce v češtině: Institucionalizace politických stran v ČR: srovnání České pirátské strany a Strany zelených
• Název v anglickém jazyce: Institutionalization of Political Parties in the Czech Republic: Comparison of the Czech Pirate Party and the Green Party
• Klíčová slova: Piráti, Zelení, institucionalizace, organizace, politické strany
• Klíčová slova anglicky: The Czech Pirate Party, The Czech Green Party, institutionalization, organisation, political parties
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jakub Stauber, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 14.05.2018
• Datum zadání: 14.05.2018
• Datum a čas obhajoby: 09.09.2019 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J4020, Jinonice - místn. č. 4020
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 09.09.2019
• Oponenti: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D.

Seznam odborné literatury

BOLLEYER, Nicole, Conor LITTLE a Felix-Christopher VON NOSTITZ. Implementing Democratic Equality in Political Parties: Organisational Consequences in the Swedish and the German Pirate Parties. Scandinavian Political Studies. 2015, 38(2), 158-178.
BOLLEYER, Nicole a Saskia P. RUTH. Elite Investments in Party Institutionalization in New Democracies: A Two-Dimensional Approach. The Journal of Politics. 2018, 80(1), 288-302
BRUNCLÍK, Miloš. Pirátské strany: nový fenomén v politice. Naše společnost. 2010, (1), 21-29.
MAŠKARINEC, Pavel. The Czech Pirate Party in the 2010 and 2013 Parliamentary Elections and the 2014 European Parliament Elections: Spatial Analysis of Voter Support. Slovak Journal of Political Sciences. 2017, 17(1), 5-33.
MAŠKARINEC, Pavel. Voličská základna švédské pirátské strany v letech 2006-2010. In: QAUERE 2014 vol. IV: Recenzovaný sborník interdisciplinární mezinárodní vědecké konference doktorandů a odborných asistentů. Hradec Králové: MAGNANIMITAS, 2014, s. 501-510.
POGUNTKE, Thomas, Paul WEBB a Susan E. SCARROW. Organizing political parties: representation, participation, and power. Oxford: Oxford University Press, 2017. Comparative politics (Oxford University Press).
RANDALL, Vicky a Lars SVÅSAND. Party Institutionalization in New Democracies. Party Politics. 2016, 8(1), 5-29.
STAUBER, Jakub. Party Institutionalisation in the Czech Republic: Towards a New Measurement of the Theoretical Concept. Středoevropské politické studie Central European Political Studies Review. 2016, 17(3-4), 249-275.
SVÅSAND, Lars. “The Swedish Pirate Party: Towards Institutionalization?” Southern Political Science Association Conference, New Orleans, 2017.
TAVITS, Margit. Post-communist democracies and party organization. Cambridge: Cambridge University Press, 2013.

Předběžná náplň práce

Zdůvodnění výběru práce
Česká pirátská strana a Strana zelených jsou z několika důvodů ojedinělými uskupeními na české politické scéně. Od ostatních stran a hnutí se liší především svým programovým profilem, který do politické soutěže vnáší zcela nová témata. Například program Pirátských stran dosud cílil téměř výhradně na mladší generaci, kdy se angažovaly především v oblasti volného stahování hudby a filmů na internetu, jinak však neměla v politickém prostoru většího významu. Až nyní Česká pirátská strana dosáhla ve volbách do Poslanecké sněmovny nebývalého celosvětového úspěchu. Díky tomu se strana, která vznikla původně jako hnutí aktivistů za svobodný internet, stává stále více profesionalizovanou. Tuto práci jsem si vybral, protože česká politická věda se sice v minulosti věnovala dosti, v mnohém na první pohled srovnatelné, Straně zelených, ale pirátské straně nebyla zatím věnována větší pozornost. Respektive můžeme sice najít různé, především popisné práce o Pirátech, ale vzhledem k tomu, že všechny jsou staršího data, žádná práce ještě nezachytila poslední úspěchy, jakých dosáhli, a to především v parlamentních volbách roku 2017. Předpokladem je, že tento výrazný úspěch bude stranu motivovat k organizačním změnám a hledání nových zdrojů volební podpory, a zde vyvstává paralela se Stranou zelených. Mým základním předpokladem, ze kterého v celé práci budu vycházet je, že tyto dvě strany se budou od ostatních nějakým způsobem odlišovat. Komparace obou případů bude provedena prostřednictvím konceptu institucionalizace politických stran, který umožňuje analyzovat dlouhodobější proměny politických stran reagujících na určité organizační šoky. Tento přístup v sobě kombinuje indikátory vnitřních a vnějších zdrojů stabilizace stranické organizace.

Předpokládaný cíl
Práce si klade za cíl odpovědět na následující výzkumné otázky:
1) Jakým způsobem se promítá původní ideologické schéma do organizační struktury v období po volebním úspěchu?
2) Nastává po volebním úspěchu vyšší míra konvergence organizačního nastavení s etablovanými stranami?
Základním předpokladem je, že Piráti a Zelení budou mít oproti jiným stranám jinou kombinaci indikátorů institucionalizace. Mým primárním cílem tedy bude zjistit, jakým způsobem se tyto strany změnily po parlamentním úspěchu a porovnat v čem se shodují, nebo naopak diferencují.

Metodologie práce
Jako metodologický základ práce zvolím komparativní případovou studii České pirátské strany a Strany zelených na základě teoretického konceptu institucionalizace politických stran. Aplikaci konceptu institucionalizace na Piráty a Zelené jsem zvolil z důvodu mnohých odlišností, kterými se různí od ostatních zavedených stran. Pojem institucionalizace je navíc ve spojitosti s těmito dvěma stranami dost opomíjeným tématem. Panuje totiž názor, že stupeň institucionalizace je pozitivně ovlivněn velikostí volební podpory. To lze však rozporovat například tím, že Zelení fungují dlouhodobě, a to i přes zásadní ztrátu politické relevance na celostátní úrovni Pro zkoumání daného jevu využiji kombinaci kvalitativních a kvantitativních dat různého původu, a to především:
· stanovy a další vnitrostranické normy
· sociologická data o volební podpoře
· statistiky počtu členů
· finanční zprávy
· volební statistiky - síla zastoupení v jednotlivých regionech
· data o lokální organizační struktuře
· regionalizace podpory - volební mapy

Základní charakteristika tématu
Důvodem, proč srovnávám právě tyto dvě strany je jejich relativní novost, co se týká prosazovaných ideálů. Je to právě takzvaná nová politika, kterou se liší od ostatních stran v politickém spektru. Taková politika s sebou přináší nové, post-materiální hodnoty, a není založená na klasickém ekonomickém pravo-levém štěpení. Jedná se především o aktivistické strany, které vznikaly původně za nějakým konkrétním záměrem. V našem případě se jedná o ekologii a svobodu internetu. Strany s tímto aktivistickým podhoubím vznikají tzv. odspodu, kdy ji postupně budují sami členové. Jednou z dalších odlišností díky tomuto faktu je tak to, že u stran přinášející takové nové ideologie, lze předpokládat větší důraz na demokratičtější způsob fungování jejich vnitřních organizací než u jiných typů stran. Jak jsem již zmínil, za poslední roky, a to především za ten poslední, tedy rok 2017, se úplně změnil kontext vnímání a fungování českých Pirátů, kdy se z ní stává regulérně profesionalizovaná strana. Podobně i u Zelených, u kterých však úspěch na parlamentní úrovni fakticky znamenal vnitřní rozklad strany. V této práci chci tedy poukázat na fenomén stran, které původně vznikly jako hnutí aktivistů a teprve postupně se přetransformovaly v politické strany. Budu se tedy zabývat srovnáním, jakým způsobem tyto změny provedli Piráti a jakým Zelení a v čem se tyto strany odlišovaly, od již zavedených organizací a zda jsou jejich organizační strategie dlouhodobě udržitelné.

Předpokládaná struktura práce
1. Úvod
2. Dosavadní poznání - rešerše literatury
3. Teoretické vymezení - konceptualizace
4. Metodologie - data
5. Analýza zkoumaných případů, zdůvodnění - volební úspěch Pirátů, začátky strany/úspěch a úpadek Zelených
a. Jak se strany mění uvnitř (vnitřní institucionalizace), počty členů a sympatizantů, struktura finančních zdrojů, organizační struktura, vnitrostranická demokracie
b. Jak se strany mění navenek (vnější institucionalizace), jaká voličská základna, převzaly liberální voliče?
6. Závěr