Návrat do života po PICS, na podkladě akutního respiračního selhání

• Název práce v češtině: Návrat do života po PICS, na podkladě akutního respiračního selhání
• Název v anglickém jazyce: Return to life after an PICS, based on acute respiratory failure
• Klíčová slova: Kvalita života, respirační selhání, intenzivní péče, ošetřovatelská péče, fyzická aktivita, psychická aktivita, plicní ventilace, mobilizace
• Klíčová slova anglicky: Quality of life, respiratory failure, intensive care, nursing care, physical activity, mental activity, pulmonary ventilation, mobilization
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK (11-00250)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jana Hocková, MPH, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 28.02.2018
• Datum zadání: 28.02.2018
• Datum a čas obhajoby: 11.02.2020 08:00
• Místo konání obhajoby: ÚTPO 1. LF UK, Studničkova 7
• Datum odevzdání elektronické podoby: 11.12.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 11.02.2020
• Předmět: Obhajoba diplomové práce (B01602)
• Oponenti: Mgr. Romana Pucholtová

Seznam odborné literatury

1.BARTŮNĚK, Petr, Dana JURÁSKOVÁ, Jana HECZKOVÁ a Daniel NALOS. Vybrané kapitoly z intenzivní péče. 1. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-4343-1.
2.BEROUŠEK, Jan. Zajištění dýchacích cest. ŠEVČÍK, Pavel. Intenzivní medicína. 3. Praha: Galén, 2014, s. 1195. ISBN 978-80-7492-151-3.
3.BĚLOHLÁVEK, Jan, Ondřej ŠMÍD, Vladimír DYTRYCH a Aleš LINHART. Neinvazivní plicní ventilace u akutního respiračního selhání. Cor et Vasa. 2010,52(3), 134-140.
4.ČERNÝ, Vladimír. Sledování a monitorování dýchání a ventilace. Anesteziologie a intenzivní medicína. 2015, 26(1), 33-34. ISSN 1214 - 2158.
5.GURKOVÁ, Elena. Hodnocení kvality života: Pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. 1. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3625-9.
6.HAVEL, Eduard. Akutní respirační selhání. ZADÁK, Zdeněk. Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství. 2. Praha: Grada Publishing, 2017, s. 246-254. ISBN 978-80-271-0922-7.
7.ROCHWERG, Bram. Official ERS/ATS clinical practice guidelines: non invasive ventilation for acute respirátory failure. ERS/ATS GUIDELINES [online]. 2017,50(1), 1-20 [cit. 2018-04-22]. Dostupné z:http://erj.ersjournals.com/content/erj/50/2/1602426.full.pdf.
8.SLAVÍKOVÁ, Jana a Jitka ŠVÍGLEROVÁ. Fyziologie dýchání. 1. Praha: Karolinum, 2012. ISBN 978-80-246-2065-7.
9.TOMOVÁ, Šárka a Jana KŘIVKOVÁ. Komunikace s pacientem v intenzivní péči. 1. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-271-0064-4.
10.TURČÁNI, Pavel. Krátký úvod do akutní pneumologie. Interní medicína pro praxi [online]. Olomouc: Solen, 2010, 12(12), 606 - 608 [cit. 2018-04-24]. ISSN 1803-5256. Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2010/12/09.pdf.

Předběžná náplň práce

Anotace (čj):

Úvod do problematiky a význam tématu:
Diplomová práce je zaměřena na pacienty s diagnózou akutního respiračního selhání u hospitalizovaných pacientů na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (dále jen ARO) a následně na jednotce intenzivní péče (dále jen JIP). Hlavní myšlenkou diplomové práce je zaměření se na fyzickou a i psychickou aktivitu u pacientů po překonání akutní fáze tohoto onemocnění. Akutní respirační selhání je život ohrožující onemocnění, během kterého dýchací soustava není schopna náhle plnit své funkce. Pacienti s touto diagnózou jsou léčeni na lůžkách akutní péče a často končí na umělé plicní ventilaci a oběhové podpoře.
V dnešní době mnoho lidí vede sedavý způsob života, který negativně působí na zdraví jedince. Pacienti s touto diagnózou jsou limitováni vykonáváním běžných fyzických aktivit, které mají velký vliv nejen na rekonvalescenci, ale také na jejich psychiku.
Včasná mobilizace pacienta při onemocnění hraje velkou roli při jeho zotavení a tím i rychlejší návrat do běžného způsobu života.
Cíl práce a výzkumné otázky:
Cílem této diplomové práce je prozkoumat a zhodnotit fyzický ale i psychický stav pacienta po překonání akutní fáze respiračního selhání. Vyhodnocená data budou získána při příjmu pacienta, jeden den před propuštěním z JIP do následné péče nebo domů, a následně znovu odebrána po třech měsících od propuštění z JIP.

Metodologie (metoda, výzkumný vzorek):
Použitá metodologie k výzkumu společného tématu k této diplomové práci je krátkodobá observační studie kvantitativního charakteru. Výzkum bude prováděn v Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi na ARO a JIP. Sběr dat bude prováděn po souhlasu etické komise této nemocnice. Výzkumný vzorek budou tvořit náhodně vybraní pacienti, muži i ženy s diagnózou akutního respiračního selhání, bez věkového ohraničení s minimálním počtem respondentů 20. Pacienti se výzkumu zúčastní zcela dobrovolně. Dotazníky jsou anonymní s uzavřenými otázkami.
U pacientů hospitalizovaných na ARO, bude použit validizovaný skórovací systém APACHE II (Acute Physiology And Chronic Health Evaluation), hodnocení TISS (Terapeutic Intervention Scoring System) a níže uvedené dotazníky SF 36, IADL, ADL.
U pacientů hospitalizovaných na JIP budou data získávána jeden den před propuštěním a 3. měsíce od propuštění z JIP kde použijeme následující dotazníky: IADL (Instrumental Activities Of Daily Living Scale) – Test instrumentálních denních činností, ADL (Activity Daily Living) – Barthelův test denních aktivit, SF 36 (Short Form) – Hodnocení kvality života, HADS (Hospital Anxiety And Depression Scale) – Zhodnocení úzkosti a deprese během hospitalizace, MAF (Multidimensional Assessment of Fatigue) – Hodnocení únavy.
Následně provedeme časový test o šesti minutové chůze na 30 metrech chodby oddělení a 30 sekundový test (The 30- Second Chair Stand Test) kde pacient vzpřímeně sedí na židli, má překřížené ruce na ramenou a vzpřímeně, opakovaně se postaví a sedne po dobu 30 sekund.
Pro zpřesnění odebíraných dat u pacientů po propuštění z JIP přidělíme každému pacientovi náramek Garmin vívofit na jeden týden, který bude zaznamenávat počet kroků během dne.
Předpokládaná implementace:
Naše observační studie je součástí společného projektu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kdy vyhodnocené výsledky by měly přispět k randomizované kontrolované studii, pro ověření účinnosti intervence v klinické praxi.
Náš výzkum by měl odhalit psychický a fyzický dopad hospitalizace na pacienta a tím zlepšit kvalitu poskytované péče a snažit se o co nejrychlejší mobilizaci hospitalizovaných pacientů.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Anotace (aj):

Introduction to the topic and importace of the issue:
The diploma thesis is focused on the patients with the diagnosis of acute respiratory failure of hospitalized patients at the anaesthesiology-resuscitation department (hereinafter this text will be abbreviated as ARD) and subsequently at the intensive care unit (hereinafter this text will be abbreviated as ICU). The main idea of the diploma thesis is to focus on physical and psychological activity of the patients after overcoming the acute phase of this disease. The acute respiratory failure is a life-threatening illness during which the respiratory system is suddenly unable to perform its functions. The patients with this diagnosis are treated on the acute-care beds and often end up with the artificial pulmonary ventilation and the circulatory support.
Nowadays, many people lead a sedentary lifestyle that negatively affects the health of an individual. The patients with this diagnosis are limited by performing the normal physical activities, which have a large impact not only on convalescence but also on their psyche.
Early mobilization of the patient concerning the disease plays a major role in recovery, and thus a faster return to a normal life.


Aim of the diploma thesis and there search questions:
The aim of this diploma thesis is to explore and evaluate the physical and mental state of the patient after overcoming the acute phase of respiratory failure. The evaluated data will be obtained when the patient is admitted, one day before being released from the ICU to follow-up care or home, and then re-taken after three months of release from the ICU.

Methodology (method, research sample):
The methodology used into the research of a common topic of this diploma thesis is a short-term observational study of the quantitative nature. The research will be realized at the Klaudian Hospital in Mladá Boleslav at the ARD and at the ICU. The data collection will be carried out after the hospital's ethics committee will give its consent. The sample will consist of randomly selected patients, both men and women with a diagnosis of acute respiratory failure, with no age limit and with a minimum of 20 respondents. The patients will participate on a voluntary basis. The questionnaires are anonymous with closed questions.
At the patients hospitalized at the ARD will be used the validated scoring system APACHE II (Acute Physiology And Chronic Health Evaluation), the evaluation TISS (Terapeutic Intervention Scoring System) and the under mention edquestionnaires SF 36, IADL, ADL.
At the patients hospitalized at ICU, the data will be collected one day before the release and three months after the release from the ICU where we will use the following questionnaires: IADL (Instrumental Activities Of Daily Living Scale), ADL (Activity Daily Living) of Barthel, SF 36 (Short Form) – the evaluation of the quality of life, HADS (Hospital Anxiety And Depression Scale), MAF (Multidimensional Assessment of Fatigue).
Subsequently we will effect a 6-minute Walk Test on the 30- meter long corridor and the 30- second Chair Stand Test, where the patient sits upright on a chair, crosses his arms on shoulders. Then he or she stands and sits uprightly, repeatedly in the time of 30 seconds.
In the sense of refine the subscribed data of the patients, after the release, we will assign to each patient from the ICU a Garmin Vívofit bracelet for a period of one week to record the number of steps during the day.


Expected implementation:
Our observational study is a part of a joint project of the 1^st Faculty of Medicine of Charles University, where the evaluated results should contribute to a randomized controlled study to verify the effectiveness of the intervention in a clinical practice.
Our research should reveal the psychological and physical impact of hospitalization on the patient, thereby the improving a quality of a provided care and the striving for the fastest mobilization of hospitalized patients.