Trénink kognitivních funkcí u pacientů po cévní mozkové příhodě

• Název práce v češtině: Trénink kognitivních funkcí u pacientů po cévní mozkové příhodě
• Název v anglickém jazyce: Training of cognitive functions in patients after cerebrovascular accident
• Klíčová slova: Kognitivní funkce, kognitivní trénink, cévní mozková příhoda, ergoterapie
• Klíčová slova anglicky: Cognitive function, cognitive training, cerebrovascular accident, occupational therapy
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN (11-00640)
• Vedoucí / školitel: Bc. Mária Krivošíková, M.Sc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 09.01.2018
• Datum zadání: 15.04.2019
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2019 00:00
• Místo konání obhajoby: Praha
• Datum odevzdání elektronické podoby: 15.04.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2019
• Předmět: Obhajoba bakalářské práce (B01225)
• Oponenti: Mgr. Hana Michalcová

Předběžná náplň práce

Abstrakt
Cévní mozková příhoda (CMP) je významný zdravotní problém a trénink kognitivních funkcí je u pacientů po CMP důležitou součástí rehabilitace. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo vytvoření návrhu kognitivního tréninku podle aktuální publikované literatury u dospělých pacientů po CMP a jeho zhodnocení. Hlavní pracovní hypotézou bylo, že tento navržený kognitivní trénink objektivně a subjektivně zlepší kognitivní funkce pacientů. Navržený trénink měl frekvenci třikrát týdně s intenzitou 30 minut s celkovou dobou trvání čtyř týdnů. Navíc byla do tréninku též zapojena víkendová cvičení k samostatnému vypracování. Objektivní část testování se skládala ze čtyř krátkých kognitivních testů (Pětičárový test obrazcové produkce [ČAPR], Pětibodový test obrazcové produkce [BOPR], Montrealský kognitivní test [MoCA], Saint Louis University Mental Status [SLUMS]). Subjektivní část testování se skládala ze tří dotazníků týkajících se paměti, schopností myšlení a exekutivních schopností. Podle specifických kritérií byli vybráni dva pacienti, kteří absolvovali trénink a vstupní a výstupní hodnocení. U obou pacientů se po čtyřtýdenním tréninku zlepšily výsledky ČAPR, BOPR a SLUMS. Výsledky MoCA a subjektivního hodnocení se však po tréninku nezměnily. Hlavním výsledkem této práce je navržení tréninku, který obsahuje 54 cvičení plus 30 víkendových úkolů. Navržený kognitivní trénink se ukázal být reálně proveditelný a reakce pacientů na něj byla pozitivní. Ke zlepšení výsledků došlo ve třech trénovaných kognitivních doménách (paměť, schopnosti myšlení a exekutivní schopnosti), ale toto zlepšení nebylo jednotné u obou pacientů.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Abstract
Cerebrovascular accidents (CVA) represent an important health problem and training of cognitive functions after CVA is an important part of the rehabilitation process. The main objective of this bachelor thesis was the development and evaluation of a cognitive training program for adult patients after CVA using published literature. The main working hypothesis was that the program improves cognitive function both objectively and subjectively. The program’s frequency was three times a week with an intensity of 30 minutes and duration of four weeks. In addition, it included independent practice sessions on weekends. Objective evaluation was performed using four short cognitive assessments (“Pětičárový test obrazcové produkce” [ČAPR], “Pětibodový test obrazcové produkce” [BOPR], Montreal Cognitive Assessment [MoCA], Saint Louis University Mental Status [SLUMS]). Subjective evaluation was performed by the patient using three questionnaires for memory, thinking ability and executive functions. Using specific criteria, two patients were recruited to complete the program and evaluation upon entering and leaving the program. After completion, ČAPR, BOPR and SLUMS scores improved in both patients. However, MoCA scores and subjective evaluation of cognitive function did not change. The main result of this bachelor thesis is the development of a training program consisting of 54 training units plus 30 exercises for the weekends. The proposed program proved feasible and patients’ reaction to it was positive. Results among the three trained cognitive domains (memory, thinking ability and executive functions) improved in both patients, but not uniformly.