Soundtrack of your life: Vzpomínání v hudebním baru Woodstock

• Název práce v češtině: Soundtrack of your life: Vzpomínání v hudebním baru Woodstock
• Název v anglickém jazyce: Soundtrack of your life: Reminiscing in music bar Woodstock
• Klíčová slova: Vzpomínání; bar Woodstock; hudební antropologie
• Klíčová slova anglicky: remembering; music bar Woodstock; anthropology of music
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra obecné antropologie (24-KOA)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Zuzana Jurková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 10.12.2016
• Datum zadání: 10.12.2016
• Datum odevzdání elektronické podoby: 05.01.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 30.01.2018
• Předmět: Obhajoba diplomové práce (YM4A1004)
• Oponenti: Mgr. Veronika Seidlová, Ph.D.

Seznam odborné literatury

ARMSTRONG, Karen. 2000. Ambiguity and Remebrance: Individual and Collective Memory in Finland in American Ethnologist Vol. 27, No. 3 (Aug., 2000).

ASSMAN, Jan. 2001. Kultura a paměť. Písmo, vzpomínka a politická identita rozvinutých kulturách starověku, Praha: Obzor.

BELF, Amy, M. 2015. A neuropsychological investigation of music, emotion, and autobiographical memory. University of Iowa, dostupné z http://ir.uiowa.edu/etd/1546/.

BERLINER, David C. 2005. The Abuses of Memory: Reflections on the Memory Boom in Anthropology. Harvard University.

BITHELL, Caroline, HILL, Juniper. 2014, The Oxford Handbook of Music Revival. Oxford University Press.

BUDILOVÁ, Lenka, 2015. J. Etnografie a terénní výzkum. In: Toušek a kol. Kapitoly z kvalitativního výzkumu. Plzeň: ZČU

CONNERTON, Paul, 1989, How Societies Remember, Cambridge University Press.

FRITH, Simon, 2007, Towards an aesthetics of popular music in Taking Popular Music seriously: Selected essays. Hampshire: Ashgate publishing limited.

HALBWACHS, Maurice. 1992, On Collective Memory. Chicago: The University of Chicago Press.

HAMMERSLEY, M., & ATKINSON, P. 2007. Ethnography, principles in practice. London, Routledge.

JURKOVÁ, Zuzana, 2017. Hledání modalit hudebního vzpomínání, in. Lidé města (19).

JUSLIN N. Patrick, VASTFJALL, Daniel. 2008. Emotional responses to music: The need to consider underlying mechanisms. Behavioral and Brain Sciences (2008) 31, 559 – 621.

LAVABRE, M.-C. 2005. Užívání a zneužívání pojmu paměť. Biograf (37): 15 odst. Dostupné na adrese http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=3703 [naposledy navštíveno 16. 11. 2017].

LEVITIN, Daniel, J. 2006. This Is Your Brain on Music: The Science of a Human Obsession. New York, N.Y.: Dutton.

MANIER, D., HIRST, W. 2008. A Cognitive Taxonomy of Collective Memories, in Cultural memory studies: an international and interdisciplinary handbook. Berlin: Deutsche Nationalbibliothek.

MASLOWSKI, Nicolas – ŠUBRT, Jiří a kol. 2015. Kolektivní paměť. K teoretickým otázkám, Praha: Univerzita Karlova, Karolínum.

MEGIL, Alan. 1998. History, memory, identity in History of the Human Sciences, London: SAGE publications.

MERRIAM, Alan P. 1964. The anthropology of music. Evanston, Illinois: Northwestern university press.

NETTL, Bruno. 1964. Theory and Method In Ethnomusicology, New York: Glencoe.

ROBBEN, A. C. G. M., & SLUKA, J. A. 2007. Ethnographic fieldwork: an anthropological reader. Malden, MA, Blackwell Pub.

SHELEMAY, Kaufman, Kay. 2001. „Toward an Ethnomusicology of the Early Music Movement: Thoughts on Bridging Disciplines and Musical Worlds“. Ethnomusicology 45 (1): 1-29.

TIERNEY, John, 2013. What Is Nostalgia Good For? Quite a Bit, Research Shows. The New York Times, dostupné z http://www.nytimes.com.

TURINO, Thomas, 2008. Music as Social Life The Politics of Participation, University of Chicago Press.

YOUNG, James. 1992. The Counter-Monument: Memory against Itself in Germany, Critical Inquiry, Vol. 18, No. 2. (Winter, 1992).

Předběžná náplň práce

Tato práce tématicky spadá do druhého dílu knihy připravované doc. Jurkovou Pražské hudební světy, která se zabývá modalitami vzpomínání. Tato práce se zabývá jedním z těchto módů, kterým je hudba jako médium vzpomínání. Jde o případovou studii, která se zabývá vzpomínkami úzké skupiny lidí, která se kolem roku 2003 utvořila v pražském hudebním baru Woodstock. Centrálním pojítkem této skupiny, či termínem Thomase Turina, kulturní kohorty, byla západní populární hudba šedesátých let dvacátého století a bar, kde se tato skupina pravidelně scházela. Práce zkoumá jak se členové dnes, kdy bar prošel řadou změn, ohlíží nazpět a sleduje dvě roviny vzpomínání, a to, jakou roli v nich hraje hudba. Zaprvé jde o vzpomínání na nezažitou dobu šedesátých let a zadruhé „zlatou dobu“ baru v jeho počátcích. Podstatné je rozlišení mezi dvěma způsoby, kterými se lze obracet k minulosti skrze hudbu – revival, který je aktivistický a nostalgie, která je pasivní. Teoreticky se tato práce mimo klasický třísložkový model hudební antropologie Alana Merriama music as culture opírá o koncept Maurice Halbwachse kolektivní paměti. Odklání se ovšem od radikálního halbwachsovského anti-individualismu a s ohledem na současnější koncepty kolektivní paměti sleduje i individuálních rovinu vzpomínek – epizodickou paměť – kterými jsou ony kolektivní vzpomínky tvořeny. V tomto ohledu práce opírá i o některé poznatky a studie z oblasti psychologie a neurologie. Výsledný obraz, jež práce prezentuje odhaluje hudbu ne jako téma, ale médium vzpomínání na období dospívání, ve kterém se vytváří nejen hudební identita jedince.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Thematically this paper falls into the topic of second part of book being written by doc. Jurková Prague soundscapes, which looks into modes of remembering. This paper deals with one of these modes, which is music as medium of remembering. It is a case study, which inquires memories of in-group of people, that formed around the year 2003 in music bar Woodstock in Prague. The central link for this group, or using the term of Thomas Turino, cultural cohort, was western popular music of the 1960s and bar, wher the group regularly met. The paper examines how the members now, when the bar has come through series of changes, look back and follows two leves of remembering, and what role does the music play. The first one is remembering the not personally experienced era of the 1960s and second is personally experienced period of the „golden age“ of the bar in it's beginning. There is an important distinction between two ways in which it is possible to look back though music – revival, which is by nature activist and nostalgia, which is passive. Theoretically, apart from classic Merriam's three part model, is this worke based on the concept of collective memory of Maurice Halbwachs. However, it diverts from radical Halbwachsian anti-individualism and with regard to more contemporary concepts of collective memory it follows the individual level of memories – episodic memory – from which the collective memory is composed. In this regard this paper uses some findings and studies from the field of psychology and neurology. The final image this paper presents reveals music not as a topic, but a medium of reminiscing about the time of early adulthood, in which not only one's music identity is established.