Těžba uranu, její dopad na životní prostředí a rekultivace
Název práce v češtině: | Těžba uranu, její dopad na životní prostředí a rekultivace |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Uranium mining, its impact on environment and recultivation |
Klíčová slova: | biodiverzita, ekologická obnova, haldy, kontaminace |
Klíčová slova anglicky: | biodiversity, ecological restoration, heaps, contamination |
Akademický rok vypsání: | 2017/2018 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra botaniky (31-120) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Jiří Malíček, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 24.11.2017 |
Datum zadání: | 08.12.2017 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 22.05.2018 |
Datum proběhlé obhajoby: | 07.06.2018 |
Oponenti: | prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc. |
Konzultanti: | prof. Mgr. Jiří Reif, Ph.D. |
Předběžná náplň práce |
Bakalářská práce si klade za cíl shrnout doposud známé informace o těžbě uranu z hlediska životního prostředí, ochrany přírody i krajinného rázu a možností rekultivací. Přestože se v současné době uran na území ČR netěží, můžeme v budoucnu očekávat obnovení jeho těžby jakožto významné energetické rudy. Aktuálním problémem jsou ale rekultivace pozůstatků jeho těžby, zvláště na Příbramsku. Zdejší haldy tvoří nyní typickou krajinnou dominantu a navíc patří k přírodovědně velmi cenným lokalitám, kde jsou zastoupeny mnohé typy biotopů chybějící v okolní krajině.
Práce se bude skládat ze tří částí. V první autorka shrne doposud publikované vědecké práce o dopadech těžby uranu na životní prostředí a rekultivací nalezišť v celosvětovém měřítku. V další části se zaměří na těžbu v ČR, její perspektivy a dopad na biodiverzitu a krajinu. Třetí část bude věnována vlastním rekultivacím. Zde v současné době dochází pod tlakem odborné veřejnosti k pomalé změně názoru na klasické rekultivace. Ukazuje se totiž, že velká část odtěžených ploch i uložišť odpadu patří z hlediska biodiverzity a výskytu vzácných druhů mezi velmi cenné lokality, které bývají kompletně zničeny při povinných nápravách těžby nerostných surovin. Tato část práce bude poněkud obecněji zaměřená, avšak syntézou doposud známých informací by měla být odvozena doporučená opatření pro rekultivaci či naopak bezzásahovost nečinných uranových dolů. |