Biotická a abiotická složka půdy ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou u invazních a původních druhů rostlin

• Název práce v češtině: Biotická a abiotická složka půdy ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou u invazních a původních druhů rostlin
• Název v anglickém jazyce: Biotic and abiotic components of soil in plant-soil feedback of invasive and native plant species
• Klíčová slova: plant-soil feedback, vnitrodruhová zpětná vazba mezi rostlinou a půdou, invazní rostliny, biotická a abiotická složka půdy
• Klíčová slova anglicky: plant-soil feedback, invasive plants, biotic and abiotic components of the soil
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra botaniky (31-120)
• Vedoucí / školitel: prof. RNDr. Zuzana Münzbergová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 24.11.2017
• Datum zadání: 24.11.2017
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.08.2020
• Datum odevzdání tištěné podoby: 10.08.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 02.09.2020
• Oponenti: RNDr. Kateřina Štajerová

Předběžná náplň práce

Ve své diplomové práci se budu věnovat mechanismům plant-soil feedbacku (zpětné vazby mezi rostlinou a půdou). V práci si kladu za cíl ověřit dříve zjištěné rozdíly v plant-soil feedbacku mezi invazními a v původními druhy rostlin. Jejím hlavním cílem je však porovnání role biotické a abiotické složky půdy v plant-soil feedbacku. Toho se chystám docílit pěstováním pokusných rostlin v různě ošetřené předem kultivované a nekultivované půdě – treatmenty budou zahrnovat například sterilizaci půdy, inokulaci nesterilní půdou či inokulaci bakteriálním filtrátem z půdy.
Rozdíly mezi jednotlivými ošetřeními půdy by mi měly pomoci filtrovat vliv mykorhizních symbiontů, bakterií a půdních patogenů či pouze samotných abiotických podmínek v půdě.

Otázky:
1. Liší se intenzita a směr plant-soil feedbacku u invazních a domácích dominantních druhů?
2. Je intraspecifický plant-soil feedback u invazních druhů způsoben primárně biotickou či abiotickou složkou půdy?
3. Liší se význam těchto složek pro invazní druhy a domácí dominantní druhy?

Metodika:
Pro pokus bylo vybráno osm dvojic rostlin tak, aby si oba druhy z dané dvojice byly co nejpříbuznější, měly co nejpodobnější ekologické nároky, jeden z nich byl invazním druhem a jeden z nich druhem domácím v České republice, preferovaně se schopností dominance v porostu.
Samotný pokus bude probíhat dvoufázovým pokusem. První fáze poslouží ke kultivaci hlíny pokusnými rostlinami – všechny zkoumané druhy nechám 12 týdnů měnit abiotické a biotické poměry půdy v květináčích, zároveň stejným podmínkám vystavím i kontrolní, nekultivovanou půdu, v níž nic neporoste.
Půdu získanou v první fázi následně použiji pro druhou fázi pokusu: Půda bude částečně sterilizována, ze sterilizované a nesterilizované kultivované a nekultivované půdy utvořím dvanáct rozdílných kombinací tak, abych odfiltrovala vliv abiotických či biotických složek půdy (u biotických se pokusím také odlišit vliv mykorhizních hub a bakterií a patogenů).
V každé ze vzniklých variant treatmentu půdy budu opět pěstovat pokusné rostliny 12 týdnů. Změřím jejich klíčivost, přežívání semenáčků, celkovou biomas a R/S ratio. Z výsledků se pokusím určit, zda rostliny vykazují spíše negativní či pozitivní plant-soil feedback a porovnám rozdíly mezi domácími a invazními druhy. Dále porovnám rozdíly mezi jednotlivými treatmenty a pokusím se stanovit, zda se na plant-soil feedbacku podílí spíše abiotická či některá z biotických složek půdy.