Harm reduction strategie užívání konopných drog z pohledu jejich uživatelů

• Název práce v češtině: Harm reduction strategie užívání konopných drog z pohledu jejich uživatelů
• Název v anglickém jazyce: Harm reduction strategies of cannabis drugs use from the point of view of their users
• Klíčová slova: konopné drogy, marihuana, harm reduction, minimalizace rizik, negativní dopady užívání
• Klíčová slova anglicky: cannabis drugs, marijuana, harm reduction, risk minimization, negative impacts of drug use
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN (11-00611)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jaroslav Vacek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 26.10.2017
• Datum zadání: 26.10.2017
• Datum a čas obhajoby: 15.09.2021 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 15.07.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 15.09.2021
• Předmět: Obhajoba diplomové práce (B02236)
• Oponenti: Mgr. Jiří Brenza

Zásady pro vypracování

Výzkumné cíle
Hlavním cílem výzkumu je zjistit, jaké strategie harm reduction používají uživatelé marihuany. Dílčí cíle jsou zjistit, proč využívají/nevyužívají harm reduction strategie, jaké mají informace o možnostech snižování škod, vědí-li, jaká rizika jsou s užíváním spojená a jestli na sobě pociťují negativní dopady užívání.
Výzkumné otázky
· Jaké používají uživatelé marihuany strategie harm reduction?
· Z jakého důvodu používají/nepoužívají harm reduction strategie?
· Mají informace o způsobech, jak mohou snižovat škody způsobené užíváním marihuany?
· Vědí o rizicích spojených s užíváním marihuany?
· Vnímají negativní dopady užívání? Jaké?
Výběrový soubor
Výzkumný soubor bude tvořen samovýběrem prostřednictvím dotazníku umístěného na internetu, sami respondenti rozhodnou, zda se výzkumu účastní. Kritériem pro zařazení do výzkumu bude pravidelné užívání marihuany (dle definice užívání minimálně 4x týdně nebo vícekrát po dobu nejméně jednoho měsíce).
Metody získávání a analýzy dat
Na začátku dotazníku bude uvedeno poučení o účelu výzkumu a o účelu použití získaných dat. Bude zde informace o tom, že účast ve výzkumu je zcela dobrovolná, bez nároku na odměnu a bude zachována anonymita respondentů, bude od nich získán informovaný souhlas (zaškrtnutí políčka se souhlasem účasti na výzkumu). Poté zde bude krátce vysvětlen koncept harm reduction, jeho strategie, jaké jsou možnosti snižování škod tak, aby měli respondenti představu, jak budou otázky zaměřěny.
V dotazníku budou jak uzavřené, tak otevřené otázky. Budou zde otázky zjišťující, základní sociodemografické údaje – pohlaví, věk, vzdělání, zaměstnání, otázka zda užívají jiné návykové látky než marihuanu – pokud ano (kromě alkoholu a cigaret) nebudou v odpovídání pokračovat. Poté otázky, které budou zjišťovat, jaké jsou jejich strategie harm reduction, z jakého důvodu je používají/nepoužívají, jestli mají informace jak snižovat škody způsobené užíváním, vědí-li o rizicích a zda vnímají negativní dopady užívání. Přesné znění otázek bude konstruováno po přečtení literatury k tématu a získání všech potřebných teoretických znalostí v souvislosti s tématem harm reduction u uživatelů marihuany.
Výhodou internetového dotazníku je možnost použití softwaru, který umožní kvantitativní analýzu dat. Vzhledem k cílům výzkumu použiji také kvalitativní analýzu a to metodu vytváření trsů a metodu zachycení vzorců.

Seznam odborné literatury

1. Dalgarno, P., & Shewan, D. (2005). Reducing the risks of drug use: The case for set and setting. Addiction Research and Theory, 13(3).
2. Danning, P., Jeannie, L., & Glickman, A. (2004). Over the Influence: the harm reduction guide for managing drugs and alcohol. New York: TheGuilfordPress.
3. Decorte, T. (2001). Drugusers’ perceptions of ‘controlled’ and ‘uncontrolled ’use. International Journal of Drug Policy, 12.
4. Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál.
5. Hrdina, P. (2003). Harm reduction – Snižování poškození drogami. In Kalina, K. (Ed.), Drogy a drogové závislosti 1: mezioborový přístup (263-268). Praha: Úřad vlády České republiky.
6. Janáková, B. (2008). Harm reduction: častné intervence v nízkoprahových službách. In Kalina, K. (Ed.), Základy klinické adiktologie (99-110). Praha: Grada.
7. Morávek, J. (nedatováno). Kontrolované užívání drog. Získáno 17. listopadu 2013 zhttp://www.jan-moravek.cz/?cat=10
8. Morávek, J. (2007). Kontrolované užívání drog: co nám přináší výzkum uživatelů, kteří s drogami umějí zacházet. Adiktologie, 7(4).
9. Morávek, J., & Kabele, J. (2010). Náruživost, koordinace a kontrolované užívání drog. Sociální studia,7(2).
10. Nechutný, T., & Morávek, J. (2010). Konec konopné kariéry očima někdejších náruživých uživatelů. Adiktologie, 10(4).
11. Petroš, O., & Zábranský, T. (2003). Rekreační užívání drog – zásadní výzva: opatření je třeba zaměřit na snižování rizik. Zaostřeno na drogy, 1(5).
12. Saberžanovová, P. Ch., & Vacek, J. (2011). Adiktologické služby v prostředí zábavy: preventivní a harm reduction programy pro rekreační uživatele drog.
13. Bergen, P. L., Phillips, C. V. (2010). Tobacco harm reduction: a year book of recent research and analysis. [Electronic version]. Canada: Canadian Cataloguing in Publication Data. Retrieved May 20, 2014, from:http://www.tobaccoharmreduction.org/thr2010yearbook.htm.
14. Bridgman, K., & Fagerstrom, K. O. (2014). Tobacco harm reduction: The need for new products that can compete with cigarettes. [Electronic version]. Addictive Behaviors, vol. 39, p. 507-511. Retrieved May 19, 2014, from:http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0306460313003729.
14. Godtfredsen, NS, Prescott, E., Osler, M. (2005). Effectof Smoking Reduction on Lung Cancer Risk. [Electronic version]. The Journal of the American Medica Association, vol. 294, p. 1505-1510. Retrieved June 2, 2014, from:http://jama.jamanetwork.com/article.aspx?articleid=201598.
15. Rodu, B., Godshall, WT. (2006) Přeloţeno do češtiny 2007. Minimalizace rizik spojených s uţíváním tabáku: alternativní strategie odvykání kouření pro zapřisáhlé kuřáky. Harm Reduction Journal. Retrieved June 15, 2014, from:http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/172/1058/.
16. Vavrinčíková, L. (2012). Harm reduction a uţívání tabáku. [Electronic version]. Praha: Klinika adiktologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, vydavatelství Togga. Retrieved April 20, 41 2014, from:http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/19/3947/Harm-reduction-a-uzivani-tabaku.
17.Ashton, C. H. (1999). Adverse effects of cannabis and cannabinoids . British Journal of Anaesthesia, 83(4).
18. Degenhardt, L. Hall, W.,, Lynskey, M. 2001. The health and psychological effects of cannabis use [online]. Canberra: Commonwealth Dept. of Health and Ageing, (2001), 153 pp. ISBN 0 644 50364 8.
19. DeLisi, L., Bertisch, H., Szulc, K., Majcher, M., Brown, K., Bappal, A., & Ardekani, B. (2006). A preliminary dti study showing no brain structural change
20. Grinspoon, L. (1971). Marihuana Reconsidered. Harvard University Press Cambridge.
21.BLOOM, J. V.,KALTENBORN, V. T., PAOLETTI. P., CAMILLI. A.. LEBOWITZ, M., Respiratory effects of non-tobacco cigarettes, (1987), British Medical Journal, vol. 295.
23. McGee, R., Williams, S., Poulton, R., & Moffitt, T. (2000). A longitudinal study of cannabis use and mental health from adolescence to early adulthood., Addiction, 95(4), 491-503.
24. Miovský. (ed.).(2008). Konopí a konopné drogy : Adiktologické kompendium. 1. vyd. Praha : Grada Publishing,
25. Pope, H. G., & Yurgelun - Todd, D. (1996). The residual cognitive effects of heavy marijuana use in college students. Journal of the American Medical Association, 275(7),
26. Pope, H. G., Gruber, A. J., Hudson, J. I., Huestis, M. A., & Yurgelun -Todd, D. (2001). Neuropsychological performance in long-term cannabis users. Archives of General Psychiatry, 58(10),
27. Schwartz , R., Gruenevald, P. J., Klitzner, M., & Fedio, P. (1989). Short-term memory impairment in cannabis-dependent adolescents. Archives of Pediatrics and Adolescent Medicine, 143(10),
28. Solowij, N., Yucel, M., Respondec, C., Whittle, S., Fornito, A., Pantelis , C., & Lubman, D. (2008). Regional brain abnormalities associated with long-term heavy cannabis use. Archives of General Psychiatry, 65(6),
29. Taylor , R., Poulton, R., Moffitt, T., Ramankutty, P., & Sears , M. (2002). The respiratory effects of cannabis dependence in young adults. Addiction,95(11).
30. Zimmerová. L., Morgan J. P., (2003) Marihuana, Mýty a fakta, Volvox Globator
31. Tzu-Chin WU, M.D., D. P. Tashkin, M.D., B. Djahed, M.D., and Jed E. Rose, Ph.D. (1988). Pulmonary Hazards of Smoking Marijuana as Compared with Tobacco. DOI: 318:347-351.
32. MIOVSKÝ, Michal. 2003. Konopné drogy. In: Kalina, Kamil a kol. Drogy a drogové
závislosti. Díl I. Praha: Úřad vlády České republiky. ISBN: 80 – 86734 – 05 – 6.
33. RADIMECKÝ, Josef, 2010. Stručná historie konopí v datech. [online]. Adiktologie.cz. [Cit.10. 11. 2013]. Dostupné z:http://www.free-grower.cz/viewtopic.php?f=69&t=238
34.UNODC. Cannabis. A short review. Discussion paper. [cit. 10. 12. 2013]. Dostupné z www:https://www.unodc.org/documents/drug-prevention-and-treatment/cannabis_review.pdf
35. ZIMMER, Lynn, MORGAN, John P., 2003. Marihuana: mýty a fakta. [přeložil Jindřich Bayer]. Praha: VolvoxGlobator.
36. Cohen, P.D.A., Kaal, H.L. 2001. The Irrelevance of Drug Policy: Patterns and Careersof Experienced Cannabis Use in the Populations of Amsterdam, San Francisco and Bremen. Centre for Drug Research.University of Amsterdam.
37. Hathaway, A. D. 2004. „Cannabis careers reconsidered: transitions and trajectories of committed long-term users“. Contemporary drug problems 31/Fall: 401-423.
38. Miovsky, M., Štastna, L., Řehan, V. 2004. Aktuální přehled stavu užívání konopných drog v České republice z perspektivy školních a celopopulačních studií [online]. Praha: Tigis. Dostupny z WWW: <http://www.tigis.cz/PSYCHIAT/psych304/07.htm>.
39. Moravek, J. 2007. Kontrolovane uživani drog: co nam přinaši vyzkum uživatelů, kteři s drogami uměji zachazet. Adiktologie (7)4.
40. Nechutny, T. 2006. Rizika užívání marihuany a strategie zvládání těchto rizik. [rukopis] Praha: Univerzita Karlova, Fakulta socialnich věd, Institut sociologickych studii.
41. NORML. 2007. Principles of Responsible Cannabis Use [online]. Washington, DC: National Organization for the Reform of Marijuana Laws. Dostupny z WWW: <http://www.norml.org/index.cfm?Group_ID=3417>.
42. Zinberg, N. E. 1984. Drug, Set and Setting: The Basis for Controlled Intoxicant Use. [online] New Haven: Yale University Press. Dostupny z WWW:
<http://www.drugtext.org/index.php/en/books/175-drug-set-andsetting? q=basis+controlled+intoxicant>.
43. Aimee, L. (2003). Treatment of marihuana dependence a review of the literature. Journal of Substance Abuse Treatment 24.
44. Anthony J.C. (2006). The rpidemiology of cannabis dependence. Cannabis Dependence: ITs Nature, Consequence and Treatment. Cambridge: Cambridge University.
45. Budney, A. (2007). Marijuana Dependence and Its Treatment. Addiction Science and Clinical Practice.
46. Crippa et al. (2012). Pharmacological interventions in the treatment of the acute effects of cannabis: a systematic revier of literature. Harm Reduction Journal.
47. Cohen, P.; Kaal, H. (2001). The Irrelevance of Drug Policy: Patterns and carrers of experienced cannabis use in the populations of Amsterdam, San Francisco and Bremen. Amsterda: Cendro – Universeit van Amsterdam
48. Copeland, J. (2001). A randomized controlled trial of brief cognitive cgntive – behavioral interventions for cannabis use disorder. Journal of Substance Abuse Treatment 20.
49. Drbohlavová, B.; Mravčík, V. (2016). Uživatelé konopí jako klienti pomáhajících služeb – souhrnná zpráva z dotazníkové a kvalitativní studie. Praha: Úřad vlády ČR
50. EMCDDA (2008). A cannabis reader: global issues and local experiences. Perspectives on cannabis controversies, treatment and regulation in Europe. Monograph series 8, Volume 1 Lisbon:EMCDDA.
51. Forti et al. (2009). High potency cannabis and risk of psychosis. The British Journal of Psychiatry195.
52.Grotenhermen, F. (2004). Cannabinoids fot therapeutic use, designing system to increase efficacy and reliability. American Journal of Drug Delivery, 2 (4).
53. Hall, W. (2014). What has research over past two decades revealed about adverse health effects of recreational cannabis use? Addiction, 110.
54. Hořáček, J. (2008). Užívaní konopných drog a problematika psychotických stavů a schizofrenie. In Miovský, M. et al. Konopí a konopné drogy. Adiktologické kompendium. Praha: Grada Publishing
55. Hughes, J. et al. (2014). Marijuana use and intoxication among daily users: An intensivelongitudinal study. IN Addictive Behaviors 39.
56. IHRA (2010). What is harm eduction? A position statement from the International Harm Reduction Association. London: IHRA
57. Janíková, B. (2015). Harm reduction. In Kalina, K. et al. Kinická adiktologie.
58. Krmenčík, P. (2008). Somatická rizika spojená s užívaním konopných drog. In Miovský, M. et al. Konopí a konopné drogy. Adiktologické kompendium. Praha: Grada Publishing
59. Krmenčík, P. (2008). Somatická rizika spojená s kouřením marihuany. Adiktologie, 8(2).
60. Lozano, B. Et al. (2006) Abstinence and Moderate Use Goals in the Treatment of Marijuana Dependence. Addiction, 101 (11).
61. Lucas, P. (2012). Cannabis as a substitute for alcohol and other drugs: A dispensary-based survey of substitution effect in Canadian medical cannabis patients. Retrieved from:http://www.mamacoca.org/docs_de_base/Cannabis_medicinal/Lucas_Rx_MJ_as_a_Substitute_for_AOD-Addiction_Research_and_Theory_2012_in_press.pdf.
62. NMS (2016). Krátka intervence pro uživatele konopí. Praha: Úřad vlády ČR
63. Morávek, J. (2013). Koncept kontrolovaného užívání. Retriever from:http://files.nekola.webnode.cz/200000113-ae6efaf697/12_KUD.pdf.
64. Popelková, K. 2015. Interpersonální závislost a potřeba sounáležitosti ve vztahu k užívání konopných drog v mladé dospělosti. Bc., Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Retrieved from:https://is.muni.cz/th/397556/fss_b/
65. Pol P. et al. (2013). Predictiong th transition from frequent cannabis use to cannabis dependence: a three-year prospective study. Drug Alcohol depend 133.
66. Podzimek, K. (2014). Terénní práce s uživatelmi konopných drog. Retrieved from:http://www.edekontaminace.cz/clanek/1/402/prezentace-z-letni-skoly-hr.html67. Oreský, J. 2015. Prvky kontroly a rituály uživatelů konopí. Bc., Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd. Retrieved:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130154402.
68.Tashkin, DP. (1999). Effects of Marijuana on the Lung and its Defenses against infection and Cancer. School Psychology Internation 20 (1).
69. Wayne, H. (2014). What has research over the past two decades revealed about the adverse health effects of recreational cannabis use? Addiction, 110.
70. Běláčková, V. (5. listopadu 2013). Světové trhy s konopím - směrem k regulaci nabídky. Získáno 16. listopadu 2013 zhttp://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/78/4326/Svetove-trhy-s-konopimsmerem-k-regulaci-nabidky

Předběžná náplň práce

ABSTRAKT

Východiska:Konopné drogy jsou v České republice nejčastěji užívané nelegální drogy. Užívá je přibližně 1,78 milionů lidí, a to převážně mladí lidé ve věku 15-34 let (Mravčík et al., 2020). Právě užívání v mladém věku, ale také pravidelné a intenzivní užívání velkého množství konopí bývá spojováno s negativními dopady na zdraví a život uživatelů. Přístup HR se zaměřuje na minimalizaci těchto dopadů. Na základě předchozích výzkumů známe jednotlivé HR strategie, méně je však prozkoumán relativní výskyt těchto strategií, zejména v českém prostředí.
Cíle:Cílem výzkumu bylo zjistit, zda a jaké strategie HR používají uživatelé konopných drog.
Metody:Výzkum byl realizován jako kvantitativní. Jednalo se o mapující výzkum, cílem bylo popsat chování uživatelů ve vztahu k používání HR strategií a zjištění relativní četnosti těchto strategií. Metodou získávání dat bylo dotazníkové šetření.
Výsledky: HR strategie, které se u uživatelů konopí objevují nejčastěji, jsou ve vztahu k dopadům užívání na fyzické zdraví. Z těchto strategií se jich nejvíce zaměřuje na minimalizaci škod v souvislosti s kouřením konopí, zejména tzv. jointů.
Strategie zaměřené na psychické zdraví pak vycházejí z konceptu setu, kdy uživatelé často neužívají, pokud u sebe pozorují negativní pocity a emoce, a settingu, kde uživatelé často kladou důraz na užívání ve známém a bezpečném prostředí, v přítomnosti lidí, které znají, nebo kteří jsou také uživatelé konopí. Aby se uživatelé vyvarovali sociálním dopadům užívání, dodržují strategie, které upravují především dobu, kdy užívají a okruh osob, v jejichž přítomnosti užívají. Respondenti neužívají v době, kdy mají plnit povinnosti v práci nebo škole. Často se objevují strategie zaměřující se na osobní vztahy uživatelů, kdy se uživatelé vyhýbají užívání v přítomnosti dětí, rodičů nebo partnerů. HR strategie dodržované největším počtem respondentů výzkumu byly ty, které souvisely s právními důsledky užívání.
Závěr:Ve výsledkové části práce najdeme komplexní popis HR strategií u uživatelů konopí, který v odborné literatuře zatím chyběl. Získané poznatky práce je možné využít v rámci specifické primární prevence, ke zkvalitnění informací pro uživatele konopí ohledně využívání HR, které by pro uživatele měli být snadno dostupné a komplexní, a také při přímé práci s uživateli konopí.

Klíčová slova:konopné drogy, harm reduction, minimalizace rizik, negativní dopady užívání

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

ABSTRACT
Background:Cannabis drugs are the most used illicit drug in the Czech Republic. About 1,78 million people use cannabis, most of them are young people aged 15-34 years (Mravčík et al., 2020). Use in the young age, regular and intensive use of large amounts of cannabis is associated with the negative impact on health and life of users. Previous studies have described the harm redcution strategies, less is known about relative occurrence of the hram reduction stategies, especially in the czech environment.
Aims:The aim of the study was to investigate what kind of harm reduction strategies are used by cannabis users.
Methods:The research was conducted as a quantitative study. This mapping study was aimed to describe the behaviour of cannabis users in relation to use of the harm reduction strategies, and to explore the relative occurrence of these strategies. As a method of data collection was used a questionnaire survey.
Results:Most frequently emerged harm reduction strategies among cannabis users are in relation to the effects of use on physical health. Most of these strategies focus on minimising the harms associated with smoking cannabis, particularly marijuana cigarettes. Mental health strategies are based on the concept of set, where users often do not use if they observe negative feelings and emotions, and setting, where users often emphasise use in a familiar and safe environment, in the presence of people they know or who are also cannabis users. In order to avoid the social consequences of use, users follow strategies that primarily regulate the times when they use and the circle of people in whose presence they use. Respondents do not use when they have work or school commitments. Strategies focusing on users' personal relationships are often found, therefore users avoid using in the presence of children, parents or partners. Harm reduction strategies followed by the largest number of survey respondents were those related to the legal consequences of use.
Conclusion:The results section of the study provides a complex description of the harm reduction strategies of cannabis users, which is missing in the research literature. The findings of this study can be used in specific primary prevention, or to provide better information on harm reduction to cannabis users, this information should be complex and easy to obtain. These findings can be also used when working with users in contact with addiction services.
Key words:cannabis drugs, harm reduction, risk minimization, negative impacts of drug use