Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Antropologické aspekty mužské infertility
Název práce v češtině: Antropologické aspekty mužské infertility
Název v anglickém jazyce: Anthropological aspects of male infertility
Klíčová slova: mužská infertilita, reprodukce, spermie, parametry spermatu, příčiny mužské neplodnosti
Klíčová slova anglicky: male infertility, reproduction, sperm, sperm parameters, causes of male infertility
Akademický rok vypsání: 2017/2018
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra antropologie a genetiky člověka (31-110)
Vedoucí / školitel: Mgr. Jan Novák, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 06.11.2017
Datum zadání: 18.12.2017
Datum odevzdání elektronické podoby:16.08.2018
Datum proběhlé obhajoby: 12.09.2018
Oponenti: Mgr. Iva Brynychová
 
 
 
Konzultanti: doc. RNDr. Petr Sedlak, Ph.D.
Předběžná náplň práce
Neplodnost je v současné době velmi závažný medicínský a také sociální problém. V rozvinutných zemích postihuje asi 15 % párů, přibližně v polovině případů se jedná o neplodnost na straně muže. Prevalence mužské infertility globálně stoupá, existuje evidence pro to, že od 70. let 20. století došlo v rozvinutých společnostech k 50 – 60% poklesu počtu spermií v ejakulátu. Ještě silnějším varovným signálem než jsou epidemiologické studie je fakt, že WHO v roce 2009 doporučilo upravit referenční limity pro kvalitu ejakulátu. Dle dnešních standardů by tak mnoho zdravých mužů bylo v minulosti diagnostikováno jako jedinci se sníženou fertilitou.
Z hlediska etiologie mužské infertility se dostáváme na poměrně neprobádanou půdu. Mimo jednoznačně nemocných jedinců, například onkologických pacientů či lidí s genetickou poruchou, postihuje mužská infertilita i na první pohled zdravé jedince. U jinak objektivně zdravých infertilních jedinců se z hlediska etiologie hovoří především o dvou významných faktorech, xenobiotikách (tj. bioaktivních látkách z prostředí) a o životním stylu. Za xenobiotika, která mohou negativně ovlivňovat mužskou fertilitu lze označit především endokrinní disruptory z řad průmyslové chemie. Z hlediska biologické aktivity tyto látky svojí povahou suprimují fungování gonadální osy, dochází tak k rozvinutí subklinických forem hypogonadizmu jednoznačně spojitelných s infertilitou. Pokud jde o změny životního stylu, hovoříme především o hypokinezi a nadměrném kalorickém příjmu. Tyto změny vedou k rozvoji obezity či přesněji nadměrné adipozity. Tuková tkáň pak působí jako estrogenizační faktor, tlumí vlastní gonadální osu a přeměňuje testosteron na estrogeny. Obdobně jako u endokrinních disruptorů dochází k rozvoji subklinických forem hypogonadizmu, zdroj estrogenu je však endogenní. Zároveň je nutné brát v potaz, že se všechny výše uvedené faktory mohou vzájemně kombinovat a prolínat.
Cílem bakalářské práce je přehledně shrnout faktory, které mohou stát za stoupající prevalencí infertility u současných mužů s akcentací antropologického úhlu pohledu. Upřesnění cílů práce je možné po konzultaci. Pro základní přehled doporučuji před úvodní konzultací přečíst alespoň 3 články z doporučené literatury.
DOPORUČENÁ LITERATURA
Agarwal, Ashok, Aditi Mulgund, Alaa Hamada, a Michelle Renee Chyatte. 2015. „A Unique View on Male Infertility around the Globe". Reproductive Biology and Endocrinology 13 (1).
Andersson, Anna-Maria, Tina K. Jensen, Anders Juul, Jørgen H. Petersen, Torben Jørgensen, a Niels E. Skakkebaek. 2007. „Secular Decline in Male Testosterone and Sex Hormone Binding Globulin Serum Levels in Danish Population Surveys". The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism 92 (12): 4696–4705.
Cohen, P.G. 1999. „The Hypogonadal–obesity Cycle: Role of Aromatase in Modulating the Testosterone–estradiol Shunt – a Major Factor in the Genesis of Morbid Obesity". Medical Hypotheses 52 (1): 49–51.
Cooper, T. G., E. Noonan, S. von Eckardstein, J. Auger, H. W. G. Baker, H. M. Behre, T. B. Haugen, et al. 2010. „World Health Organization Reference Values for Human Semen Characteristics". Human Reproduction Update 16 (3): 231–45.
Gettler, Lee T., Thomas W. McDade, Alan B. Feranil, Sonny S. Agustin, a Christopher W. Kuzawa. 2014. „Salivary Estradiol and Testosterone in Filipino Men: Diurnal Patterns and Relationships with Adiposity: Male E2 and Adiposity". American Journal of Human Biology 26 (3): 376–83.
Chan, J. L., a C. S. Mantzoros. 2001. „Leptin and the Hypothalamic-Pituitary Regulation of the Gonadotropin-Gonadal Axis". Pituitary 4 (1–2): 87–92.
Kortenkamp, Andreas. 2007. „Ten Years of Mixing Cocktails: A Review of Combination Effects of Endocrine-Disrupting Chemicals". Environmental Health Perspectives 115 (S-1): 98–105.
Levine H., Jørgensen N., Martino-Andrade A., Mendiola J., Weksler-Derri D., Mindlis I., Pinotti R., Swan SH. 2017. „Temporal trends in sperm count: a systematic review and meta-regression analysis.” Human Reproduction Update: 1–14.

WHO. 2013. State of the Science of Endocrine Disrupting Chemicals - 2012 an Assessment of the State of the Science of Endocrine Disruptors. Geneva: WHO ; UNEP.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK