Prevence osteoporózy při malabsorpčním syndromu

• Název práce v češtině: Prevence osteoporózy při malabsorpčním syndromu
• Název v anglickém jazyce: Prevention of osteoporosis in malabsorption syndrome
• Klíčová slova: Osteoporóza, malabsorpce, laktózová intolerance, denzita kostního minerálu, vápník
• Klíčová slova anglicky: Osteoporosis, malabsorption, lactose intolerance, bone mineral density, calcium
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN (11-00530)
• Vedoucí / školitel: doc. MUDr. Vít Zikán, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 18.09.2017
• Datum zadání: 18.09.2017
• Datum a čas obhajoby: 10.09.2018 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.07.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 10.09.2018
• Předmět: Obhajoba diplomové práce (B02793)
• Oponenti: MUDr. Ivan Raška, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Bártová, J. (2015). Přehled patologie. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum.
Bennington-Castro, J. (2015). everyday health: What Is Whipple’s Disease?. Retrieved February 15, 2018 from https://www.everydayhealth.com/whipples-disease/guide/.
Bjarnadottir, A. (2017a). MedicalNewsToday:What is gluten, and why is it bad for some people?.Retrieved February 22, 2018 fromhttps://www.medicalnewstoday.com/articles/318606.php.
Broulík, P. (2010). Farmakoterapie metabolických osteopatií. In J. Marek (Ed.), Farmakoterapie vnitřních nemocí (4., zcela přepracované a doplněné vydání) (s. 417-437). Praha: Grada.
Broulík, P. (2017). Význam suplementace kalcia a vitaminu D v léčbě osteoporózy. Medicína po promoci, 18(2), 166-171. Retrieved fromhttps://www.tribune.cz/clanek/41936-vyznam-suplementace-kalcia-a-vitaminu-d-v-lecbe-osteoporozy.
Broulík, P., & Broulíková, K. (2014). Vitamín D a osteoporóza. Zdravotnictví a medicína, 2014(16), 38. Retrieved fromhttps://zdravi.euro.cz/clanek/vitamin-d-a-osteoporoza-476807?seo_name=mlada-fronta-noviny-zdravi-euro-cz.
Bureš, J., Rejchrt, S., Kopáčová, M. (c2011). Farmakoterapie nemocí tenkého střeva. In L. Houdek (Ed.), Farmakoterapie v gastroenterologii (s. 29-42). Praha: Galén.
Červenková, R. (c2009). Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. Praha: Galén.
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. (n.d.). Osteoporóza a výživa. Retrieved July 19, 2018, fromhttps://www.cpzp.cz/clanek/303-0-Osteoporoza-a-vyziva.html.
Dulavová, M., & kol. (2017a). Lékárnické kapky: Vápník a vitamín D v prevenci osteoporózy. Retrieved February 1, 2018 from http://www.lekarnickekapky.cz/leky/doplnky-stravy/vapnik-a-vitamin-d-v-prevenci-osteoporozy.html.
Dungl, P. (2014). Metabolická kostní onemocnění. In P. Dungl (Ed.), Ortopedie (2., přepracované a doplněné vydání) (s. 313-330). Praha: Grada.
Dylevský, I. (2009). Funkční anatomie. Praha: Grada.
Fiala, P., Valenta, J., & Eberlová, L. (2015). Stručná anatomie člověka. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum.
Fojtík, P., Urban, O., Falt, P., & Novosad, P. (2009). Výživa a sekundární osteoporóza. Interní medicína, 11(12), 561-568. Retrieved fromhttps://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2009/12/08.pdf.
FRAX. (n.d.). Calculation Tool. Retrieved June 20, 2018, fromhttps://www.sheffield.ac.uk/FRAX/tool.aspx?country=39.
Frič, P., & Keil, R. (2011). Celiakie pro praxi. Medicína pro praxi, 8(9), 354-359. Retrived from https://www.solen.cz/pdfs/med/2011/09/03.pdf.
Hubáček, J. A., Adámková, V., Šedová, L., Olišarová, V., Adámek, V., & Tóthová, V. (2017). Frequency of adult type-associated lactase persistence LCT-13910C/T genotypes in the Czech/Slav and Czech Roma/Gypsy populations. Genetics and Molecular Biology, 40(2), 450-452.
Imalab s. r. o. (2009). Laktózová intolerance (C/T-13910, G/A-22018). Retrieved June 14, 2018, fromhttp://www.imalab.cz/clanek/187-laktozova-intolerance-ct13910-ga22018.aspx.
IOF International Osteoporosis Foundation. (© 2017). Calcium Calculator. Retrieved June 20, 2018, fromhttps://www.iofbonehealth.org/calcium-calculator.
Kapuš, O., Riegerová, J., Gába, A., & Pelcová, J. (2011). Posouzení stavu kostní tkáně a tělesného složení u žen na základě odlišné úrovně pohybové aktivity. Česká antropologie, 61(2), 10-16. Retrieved from file:///C:/Users/Iva/Downloads/Clanek_Kapus_2011.pdf.
Karges, W. J. P., & Dahouk, S. al. (2011). Vnitřní lékařství: stručné repetitorium. Praha: Grada.
Kasalický, P. (2014). Kostní denzitometrie v praxi urologa. Urologie pro praxi, 15(1), 22-25. Retrieved fromhttps://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2014/01/05.pdf.
Kasper, H., & Burghardt, W. (2015). Výživa v medicíně a dietetika. Praha: Grada.
Kazda, A., & Broulík, P. (2017). Výživa a kostní metabolismus. Klinická biochemie a metabolismus, 25(1), 4-12. Retrieved fromhttp://www.cskb.cz/cskb.php?pg=casopisy--kbm--2017#01.
Klimešová, I. (2016). Základy sportovní výživy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Kohout, P. (2008). Může strava bohatá na vlákninu předcházet rakovině a infarktu?. Interní medicína, 10(12), 558-561. Retrieved from https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2008/12/04.pdf.
Kohout, P. (2016a). Celiakie - epidemie 21. století. Angis Revue, 9(1), 22-25. Retrieved fromhttp://www.angisrevue.cz/revue/archiv/cislo/detail/131/.
Kohout, P. (2016b). Nesnášenlivost mléčného cukru (laktózová intolerance, deficience laktázy). In P. Kohout (Ed.), Mléko – přítel nebo nepřítel: Jak postupovat při nesnášenlivosti mléka (s. 23-29). Praha: Forsapi.
Kopáčová, M. (2010). Nemoci tenkého střeva. In L. Houdek (ed.), Gastroenterologie (s. 59-89). Praha: Galén.
Kraft, S. (2017b). MedicalNewsToday: Whipple disease: Causes and treatments. Retrieved February 15, 2018 from https://www.medicalnewstoday.com/articles/188228.php.
Křížová, J. (2016). Dieta a nutriční opatření u onemocnění gastrointestinálního traktu, jatek a pankreatu. In L. Zlatohlávek (Ed.), Klinická dietologie a výživa (s. 239-248). Praha: Current Media.
Kučerová, I. (2010). Výživa v prevenci a léčby osteoporózy. Interní medicína, 12(9). 450-453. Retrieved fromhttps://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2010/09/15.pdf.
Luchavová, M., & Raška, I. (2010). Novinky a možnosti prevence a léčby osteoporózy v ambulanci praktického lékaře. Medicína pro praxi, 7(12), 455-460. Retrieved from https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2010/12/02.pdf.
Luňáček, L. (2009). Fotografický interaktivní atlas člověka: Tenké střevo (intestinum tenue).Retrieved February 19, 2018 from http://mefanet.upol.cz/weby/fiac/cs/systematika/git/tenke_strevo.html.
Mačák, J., Mačáková, J., & Dvořáčková, J. (2012). Patologie (2., doplněné vydání). Praha: Grada.
Michalská, D. (2016). Dieta při osteoporóze. In L. Zlatohlávek (Ed.), Klinická dietologie a výživa (231-236). Praha: Current Media.
Müllerová, D. (2008). Základní složky výživy. In Š. Svačina (Ed.), Klinická dietologie (s. 27-46). Praha: Grada.
Piťha, J., & Poledne, R. (2009). Zdravá výživa pro každý den. Praha: Grada.
Pokorová, J. (2017b). Lékárenské kapky: Laktózová intolerance. Retrieved June 14, 2018 from http://www.lekarnickekapky.cz/leky/doplnky-stravy/laktozova-intolerance.html.
Povýšil, C. (2017). Patomorfologie chorob kostí a kloubů. Praha: Galén.
Raška, I. (2017). Metabolická osteopatie. In L. Zlatohlávek (Ed.), Interna pro bakalářské a magisterské obory (s. 97-105). Praha Current Media.
Referenční hodnoty pro příjem živin. (2011) (V ČR 1. vyd). Praha: Společnost pro výživu.
Rosa, J., Šenk, F., & Palička, V. (2015). Diagnostika a léčba postmenopauzální osteoporózy – stanovisko Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP 2015. Osteologický bulletin, 20(4), 150-167. Retrieved fromhttp://smos.cz/wp-content/uploads/2014/10/OB-0415-web.pdf.
Růžičková, L. (2016). Nesnášenlivost mléčného cukru (laktózová intolerance, deficience laktázy). In P. Kohout (Ed.), Mléko – přítel nebo nepřítel: Jak postupovat při nesnášenlivosti mléka (s. 39-45). Praha: Forsapi.
Sedlář, M. (2017). Etiologie zlomenin. In M. Sedlář, A. Linhart, J. Závada, F. Novák, J. Podzimková, & M. Válek, Zlomeniny proximálního femuru: komplexní péče o pacienta (s. 16-19). Praha: Maxdorf.
Schoenfeld, A. (2016). MedicineNet.com:Ulcerative Colitis.Retrieved February 22, 2018 from https://www.medicinenet.com/ulcerative_colitis/article.htm#ulcerative_colitis_facts.
Schoenfeld, A. (2018). MedicineNet.com:Crohn's Disease Symptoms, Causes, Diet, Treatment, and Life Expectancy.Retrieved February 22, 2018 from https://www.medicinenet.com/crohns_disease/article.htm#crohns_disease_definition_and_facts.
Stone, T., Wingo, J., Young, J., & Navalta, J. (2018). An Evaluation of Select Physical Activity Exercise Classes on Bone Metabolism. International journal of exercise science, 11(2), 452-461. Retrieved from https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5955325/.
Stránský, M. (2015). Výživa ve stáří. Kontakt, 17(3), 185-193. Retrieved fromhttp://casopis-zsfju.zsf.jcu.cz/kontakt/administrace/clankyfile/20150923144748682726.pdf.
Stránský, M., & Ryšavá, L. (2014). Fyziologie a patofyziologie výživy (2., doplněné vydání). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
Svačina, Š., Müllerová, D., & Bretšnajdrová, A. (2013). Dietologie pro lékaře, farmaceuty, zdravotní sestry a nutriční terapeuty (2., upravené vydání). Praha: Triton.
Štěpán, J. (2012). Osteoporóza a metabolická onemocnění skeletu. In Z. Tichá, & J. Očenášková (Eds.), Revmatologie (s. 483-562). Praha: Maxdorf.
Štěpán, J. (n.d.). Liga proti osteoporóze: Pro zásobení těla vápníkem je zásadně doporučena vyvážená potrava. Retrieved July 16, 2018 from http://www.osteo-liga.cz/index.php/osteoporoza/vypocet-prijmu-vapniku.
Táborský, P. (2012). Deficit vitaminu D – hlavní viník renální kostní choroby?. Medicína pro praxi. 9(8,9), 326-328. Retrieved fromhttps://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2012/09/03.pdf.
Topolčan, O., Kinkorová, J., Vondra, K. (2012). Vitamin D a riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a diabetu. Medicína pro praxi. 9(4), 174-178. Retrieved fromhttps://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2012/04/06.pdf.
Ústavní lékárna IKEM, konzultace a lékové poradenství. (2016). Chronická ledvinná nedostatečnost – bezfosfátová dieta. Retrieved June 14, 2018, fromhttps://www.ikem.cz/UserFiles/Image/1461587687CHRONICK%C3%81_LEDVINN%C3%81_NEDOSTATE%C4%8CNOST.pdf.
Vilímovský, M. (2018). Medlicker: Laktózová intolerance, její příčiny, projevy a léčba. Retrieved December 14, 2017 fromhttps://cs.medlicker.com/1176-laktozova-intolerance.
Vitvarová, T. (2016). Medlicker:Celiakie (celiakální sprue): příčiny, příznaky, diagnostika a léčba. Retrieved December 22, 2017 fromhttps://cs.medlicker.com/119-celiakie-priciny-priznaky-diagnostika-a-lecba.
Vránová, D. (2013). Chronická onemocnění a doporučená výživová opatření. Olomouc: Anag.
Vyskočil, V. (2009). Osteoporóza a ostatní nejčastější metabolická onemocnění skeletu. Praha: Galén.
Vytřísalová, M., & Palička, V. (2014). Osteoporóza. In J. Vlček, M. Vytřísalová, J. Beran, P. Červený, D. Driák, P. Dušek, … R. Vyzula, Klinická farmacie II (s. 143-156). Praha: Grada.
World Health Organization. (1994). Assessment of fracture risk and its application to screening for postmenopausal osteoporosis : report of a WHO study group [meeting held in Rome from 22 to 25 June 1992]. Geneva: World Health Organization.
Zadák, Z. (2008). Výživa v intenzivní péči (2., rozšířené a aktualizované vydání). Praha: Grada.
Zadák, Z. (2017). Fyziologie, patofyziologie a imunologie tenkého střeva. In M. Oliverius, P. Kohout (Eds.), Selhání střeva a transplantace tenkého střeva (s. 22-41). Praha: Mladá fronta.
Zbořil. V., Prokopová. L. (2010). Nemoci tlustého střeva. In L. Houdek (ed.), Gastroenterologie (s. 91-114). Praha: Galén.
Zlatohlávek, L., & Křížová, J. (2016). Vyšetření stavu výživy. In L. Zlatohlávek (Ed.), Klinická dietologie a výživa (s. 59-68). Praha: Current Media.
Zlatohlávek, L., & Pejšová, H. (2016). Minerály, voda. In L. Zlatohlávek (Ed.), Klinická dietologie a výživa (s. 33-38). Praha: Current Media.

Předběžná náplň práce

Úvod:Téma diplomové práce je Prevence osteoporózy při malabsorpčním syndromu. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická práce se v první části zabývá osteoporózou a rizikovými faktory osteoporózy se zaměřením na nutriční faktory. Osteoporóza je systémové metabolické onemocnění skeletu charakterizované sníženým množstvím kostní hmoty a změnami kvality kostní tkáně. Etiologie osteoporózy je multifaktoriální. Při malabsorpčním syndromu dochází k poruše funkcí tenkého střeva, které jsou nezbytné pro absorpci živin. Ve druhé části teoretické práce je věnována pozornost malabsorpčnímu syndromu a chorobám, které vedou k jeho rozvoji.
Cíl:Cílem vlastní práce je porovnat příjem vápníku a dalších důležitých živin ve vztahu ke kostnímu metabolismu u osob s laktózovou intolerancí ve srovnání s doporučenými hodnotami a s kontrolní skupinou osob bez laktózové intolerance.
Metody:Stravovací zvyklosti byly hodnoceny pomocí dotazníkové metody a detailního rozboru čtyřdenního jídelníčku stravovacích zvyklostí. Pro zpracování jídelníčků (zjištění energetické hodnoty, množství základních živin, vlákniny, vápníku a dalších minerálních látek a vitaminů) byl využit program Nutriservis Profesional. Denzita kostního minerálu byla hodnocena pomocí dvouenergiové rentgenové absorpciometrie (DXA).
Výsledky:Bylo zjištěno, že obě skupiny konzumují v průměru nižší množství vápníku (pacientky s diagnostikovanou laktózovou intolerancí 83,9% doporučené denní dávky a kontrolní skupina 63,5% doporučené denní dávky) a nižší množství vlákniny (pacientky s diagnostikovanou laktózovou intolerancí 59% doporučené denní dávky a kontrolní skupina 54% doporučené denní dávky). Dále byl zjištěn zvýšený příjem tuků o 29,9%, sacharidů o 18,4% a fosforu o 81,6% ve srovnání s doporučenými denními hodnotami u skupiny s diagnostikovanou laktózovou intolerancí. Při srovnání příjmu vápníku z jídelního záznamu a dotazníku pro hodnocení příjmu vápníku od Mezinárodní nadace pro osteoporózu byl zjištěn rozdíl vypočítaných hodnot mezi metodami, u skupiny pacientek s diagnostikovanou laktózovou intolerancí 137 mg a u kontrolní skupiny pacientek bez laktózové intolerance 224,5 mg. Výsledky denzitometrického měření poukazují na vyšší výskyt osteoporózy u pacientek s diagnostikovanou laktózovou intolerancí ve srovnání s kontrolní skupinou. U pacientek s laktózovou intolerancí byl zjištěn i častější výskyt nízkotraumatických zlomenin po 45. roce života a vyšší pravděpodobnost prodělání nízkotraumatické zlomeniny v dalších 10 letech (nástroj FRAX).
Závěr:Nízký příjem vápníku a jeho snížené vstřebávání a zároveň vyšší příjem fosforu může vést k úbytku denzity kostního minerálu a k rychlejšímu rozvoji osteoporózy u pacientek s laktózovou intolerancí. Proto je vhodné u této skupiny osob zdůrazňovat dostatečný příjem vápníku a jeho správné rozložení během dne v přirozené stravě a v případě jeho nedostatečného příjmu doporučit jeho suplementaci. Vhodné je také upravit příjem dalších nutrientů (omezit příjem fosfátů, tuku a sacharidů a zvýšit příjem vlákniny) a zajistit pravidelnou pohybovou aktivitu. Tato preventivní opatření mohou snížit riziko rozvoje jak osteoporózy, tak dalších závažných chorob, např. onemocnění kardiovaskulárního systému nebo gastrointestinálního traktu.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Introduction:The topic of this thesis is the Prevention of Osteoporosis in Malabsorption Syndrome. The thesis is divided into two parts; theoretical and practical. The theoretical work in the first part deals with osteoporosis and osteoporosis risk factors with a focus on nutritional factors. Osteoporosis is a systemic metabolic disease of the skeleton characterised by decreased bone mass and changes in the quality of bone tissue. The etiology of osteoporosis is multifactorial. Malabsorption syndrome causes the small intestine, which is essential for absorbing nutrients, to malfunction. In the second part of the theoretical work, attention is paid to malabsorption syndrome and diseases that lead to its development.
Objective:The objective of this work is to draw a comparison between the intake of calcium and other important nutrients in relation to bone metabolism for people with lactose intolerance, and compare this with recommended values and a control group of people without lactose intolerance.
Methods:Dietary habits were evaluated using a questionnaire method and a detailed analysis of a four-day diet. The Nutriservis Professional programme was used to evaluate diets (determine energy values, amount of essential nutrients, fibre, calcium, plus other minerals and vitamins). Bone mineral density was measured usingdual-energyX-ray absorptiometry (DXA).
Results:It was found that on average both groups consumed less calcium than recommended (patients with diagnosed lactose intolerance averaged 83,9% and the control group 63,5% of the recommended daily intake). Both groups also consumed insufficient fibre (patients with diagnosed lactose intolerance consumed 59% and the control group 54% of the recommended daily intake). The group with lactose intolerance was also found to consume 29,9% more fat, 18,4% more carbohydratesand 81,6% more phosphorus than is recommended on a daily basis. When comparing calcium intake from the diet records and the calcium intake from the International Osteoporosis Foundation questionnaires, a discrepancy in the resultingdaily values was found. For the group of patients with diagnosed lactose intolerance, this was 137 mg. For the control group of patients without lactose intolerance, it was 224,5 mg. The results of densitometric measurements indicate a higher incidence of osteoporosis in patients with diagnosed lactose intolerance when compared to the control group. Lactose intolerant patients were found to have a more frequent occurrence of low-trauma fractures after 45 years of age and had a higher likelihood of having a low-trauma fracture over the next 10 years (FRAX tool).
Conclusion:Alow calcium intake and reduced absorption alongside a higher phosphorus intake, can lead to bone mineral density decline and faster osteoporosis in patients with lactose intolerance. Therefore, it is appropriate for this group of people to ensure the adequate intake of calcium and its proper distribution throughout the day in their natural diets. In the case of insufficient intake, dietary supplements are recommended. It is also appropriate to adjust the intake of other nutrients (to reduce the intake of phosphates, fat and carbohydrates and increase fibre intake) and to ensure regular exercise. These preventive measures can reduce the risk of developing both osteoporosis and other serious conditions, such as diseases of the cardiovascular system and gastrointestinal tract.