Obraz generála Radoly Gajda v československé komunistické historiografii

• Název práce v češtině: Obraz generála Radoly Gajda v československé komunistické historiografii
• Název v anglickém jazyce: Image of General Radola Gajda in czechoslovak communist Historiography.
• Klíčová slova: Radola Gajda, komunismus, historiografie, českoslovenští legionáři, armáda, fašismus, druhá republika, Protektorát Čechy a Morava
• Klíčová slova anglicky: Gajda, communism, historiography, czechoslovak legionaries, army, fascism, Second Czechoslovak republic, Protectorate of Bohemia and Moravia
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 15.09.2017
• Datum zadání: 15.09.2017
• Datum potvrzení stud. oddělením: 20.09.2017
• Datum a čas obhajoby: 06.09.2018 08:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.06.2018
• Datum odevzdání tištěné podoby: 29.06.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 06.09.2018
• Oponenti: doc. PhDr. Miloš Sládek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

1) Úvod
2) Stručný životopis R. Gajdy
3) Vybraných práce československých historiků v komunistickém období zabývající se R. Gajdou
4) Rozbor textů
5) Vývoj pohledu na československé legionáře
6) Výsledky
7) Závěr
8) Seznam literatury

Seznam odborné literatury

BORÁK, Mečislav. Spravedlnost podle dekretu, Ostrava 1998
BRANDES, Detlef: Češi pod německým protektorátem (orig. Die Tschechen unter deutschem Protektorat). Praha 2000
ČECHUROVÁ, Jana: Česká politická pravice. Havlíčkův Brod 1999
EMMERT, FRANTIŠEK: Českoslovenští legionáři za první světové války. Praha 2004
FIDLER, Jiří: Generálové legionáři. Brno 1999
FIDLER, Jiří: Zborov 1917. Brno 2003
FIDLER, Jiří: Na čele armády. Praha 2005
GAJANOVÁ, Alena: Dvojí tvář, z historie předmnichovského fašismu. Praha 1962
GAJDA, Radola: Moje paměti. Brno 1996
GEBHART, Jan / KUKLÍK, Jan: Druhá republika 1938-1939. Praha a Litomyšl 2004
GEBHART, Jan / KUKLÍK, Jan: Velké dějiny zemí Koruny české, svazek XV. a (1938-1945)
GREGOROVIČ, Miroslav. Kapitoly o českém fašismu, Praha 1995
HÁJEK, Miloš: Od Mnichova k 15. březnu. Praha 1959
HÁJEK, Miloš: Paměť české levice. Praha 2011
HOLÝ, Jiří - Tato fakulta bude rudá!. Praha 2010
HRUBÝ, Jan: Aféry první republiky. Praha 1984
KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře první republiky. Díl první: Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929)
KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře první republiky. Díl druhý
KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře první republiky. Díl třetí
KLIMEK, Antonín / HOFMAN, Petr: Vítěz, který prohrál. Praha 1995
KLIMEK, Antonín: Velké dějiny zemí koruny české. Svazek XIV. (1929-1938). Praha, Litomyšl 2002
KLIMEK, Antonín. Nástup Hitlera k moci: začátek konce Československa: 30.1.1933, Praha 2003
KOLEKTIV AUTORŮ: Člověk na Moravě v první polovině 20. století. BRNO 2006
KOLEKTIV AUTORŮ: Lexikon české literatury. Praha 1993
KOLEKTIV AUTORŮ: Politická elita meziválečného Československa 1918-1938. Praha 1998
KOLEKTIV AUTORŮ: Slovník české prózy. Ostrava 1994
KOLEKTIV AUTORŮ: Vojenské dějiny Československa, II. díl. Praha 1986
KOLEKTIV AUTORŮ: Vojenské dějiny Československa, III. díl. Praha 1987
KOTLÁN, Pavel. Gajdova (ne)věrná Morava: Peripetie Národní obce fašistické na Moravě, Brno: Institut vzdělávání Sokrates, 2009
KOUTEK, Jaroslav. Tichá fronta, Praha: Naše vojsko, 1985
KOVTUN, Jiří - Republika v nebezpečném světě Praha 2005
KRÁL, Václav. Vznik ČSR, Praha 1985
KUBKA, František: Mezi válkami. Praha 1969
KUKLÍK, Jan. Úloha agrární strany při změně politického systému druhé republiky a vzniku Strany národní jednoty, In: K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých dějinách, Jiří ŠOUŠA a kol. (ed.), Praha 2001
MICHL, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009
MOULIS, Miloslav: Tajné heslo granát. Praha 1973
MOULIS, Miloslav: Osudný 15. březen. Praha 1979
MOULIS, Miloslav: Vzestup a pád generála Gajdy. Třebíč 2000
MOULIS, Miloslav: Druhý rozsudek vykonán. Praha 2009
NAKONEČNÝ, Milan: Vlajka. Praha 2001
NAKONEČNÝ, Milan: Český fašismus. Praha 2006
NĚMEC, Petr: České pravicové skupiny v životě protektorátní společnosti, In: Lacina, Vladislav. a kol., Sborník k dějinám 19. a 20. století, Praha: Historický ústav, 1993.
PASÁK, Tomáš: Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945. Praha 1999
PEJČOCH, Ivo: Armády českých politiků. Cheb 2009
PETRÁŇ, Josef: Filozofové dělají revoluci. Praha 2015
PINZ, Radko: Cesta Jaroslava Kratochvíla. Praha 1964
RATAJ, Jan: O autoritativní národní stát. Praha 1997
ROKOSKÝ, Jaroslav: Rudolf Beran a jeho doba. Praha 2011
RYANTOVÁ, Marie: Českoslovenští prezidenti. Praha 2016
RYCHLÍK, Jan: Dějiny Ukrajiny. Praha 2015
SAVICKÝ, Ivan: Osudová setkání. Češi v Rusku a Rusové v Čechách. Praha 1999
TESAŘ, Jan: Traktát o "záchraně národa". Texty z let 1967-1969 o začátku německé okupace. Praha 2006
VESELÝ, Zdeněk: Dějiny českého státu v dokumentech. Praha 2003
WEITHMANN, Michael - Balkán. 2000 let mezi Východem a Západem (orig. Balkan - Chronik: 2000 jahre zwischen Orient und Okzident). Praha 1996
Československá obec legionářská, csol.cz
Paměť národa, http://www.pametnaroda.cz

Předběžná náplň práce

Radola Gajda, generál československých legií v Rusku a jeden z velitelů armády "vrchního vládce Ruska", sibiřského diktátora Alexandra Vasiljeviče Kolčaka, poté generál československé armády, který v ní na krátkou dobu dosáhl až na nejvyšší místo, po svém sesazení fašistický politik a vůdce hlavní československé fašistické strany Národní obce fašistické a účastník mnoha skandálů, je jednou z nejvíce rozporuplných postav českých a československých dějin. Na jedné straně brilantní vojevůdce, rozený vojenský velitel, na druhé straně člověk se sympatií k autoritativním režimům a fašistickým stranám, kterého prezident Tomáš G. Masaryk svého času považoval za jednu z největších hrozeb pro československou demokracii. Rozporuplnost osoby generála Gajdy vedla k často velmi výrazným rozdílům v historickém vnímání této významné postavy našich dějin v průběhu různých politických režimů, které se vystřídaly na území českých zemí. Jako jeden z nejdůležitějších velitelů československých legií v Rusku byl Gajda hlavním iniciátorem jejich vystoupení proti bolševikům a v zásadním odporu vůči komunismu setrval i po celý zbytek svého života. Stejně zásadní byl odpor komunistických novinářů proti Gajdovi. Cílem této práce je zjistit, do jaké míry se tato antagonie projevila v pracích vybraných českých historiků, píšících v době komunistického Československa. V jednom případě, u historika Miloslava Moulise, bude v této práci popsána změna ve vnímání Gajdy před a po takzvané Sametové revoluci. Zároveň zde bude stručně nastíněn vývoj pohledu na fenomén československých legionářů.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Radola Gajda, the general of the czechoslovak legions in Russia and one of the commanders of the army "supreme ruler of Russia", the siberian dictator Alexander Vasilevich Kolchak, the then general of the czechoslovak army, which in a short time reached to the highest place, after their overthrow fascist politician and leader of the main czechoslovak fascist party, Národní obec fašistická and participant of many scandals, is one of the most controversial figures in czech and czechoslovak history. On the one hand, a brilliant military leader, a born military commander, on the other hand, a person with sympathy for the authoritarian regimes and fascist parties, which president Tomáš G. Masaryk of his time considered one of the greatest threats to the czechoslovak democracy. The inconsistency of the person of general Gajda has led to the often very significant differences in the perception of this significant figure in our history during the different political regimes that took turns on the territory of the czech lands. As one of the most important commanders of the czechoslovak legions in Russia was Gajda main initiator of their military campaigns against the Bolsheviks, and in fundamental opposition to communism remained even after the rest of your life. Just as essential was the resistance of the communist journalists against Gajda. The aim of this work is to determine the extent to which the antagonisms is manifested in the works of selected czech historians, writing in the time of communist Czechoslovakia. In one case, the historian Miloslav Moulis, will be the in this work described the change in the perception of Gajda before and after the so-called Velvet revolution. At the same time there will be concisely outlined perspective on the development of the phenomenon of the czechoslovak legionaries.