Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Zdroje důvěry v umělou inteligenci u studentů kybernetiky na ČVUT
Název práce v češtině: Zdroje důvěry v umělou inteligenci u studentů kybernetiky na ČVUT
Název v anglickém jazyce: Sources of Trust in Artificial Intelligence at Cybernetics Students at ČVUT
Klíčová slova: Důvěra, umělá inteligence, studenti kybernetiky ČVUT, automatizace, robotizace.
Klíčová slova anglicky: Trust, Artificial Intelligence, students of cybernetics of ČVUT, automation, robotization
Akademický rok vypsání: 2016/2017
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
Vedoucí / školitel: PhDr. Filip Lachmann
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 16.06.2017
Datum zadání: 16.06.2017
Datum a čas obhajoby: 13.06.2018 09:00
Datum odevzdání elektronické podoby:11.05.2018
Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2018
Oponenti: Michal Kotík, prom. mat.
 
 
 
Kontrola URKUND:
Zásady pro vypracování
Důvěru chápe Velký sociologický slovník jako typ postoje a zároveň mezilidského vztahu, který vyvolává pocit jistoty plynoucí z přesvědčení, že partner komunikace (osoba, instituce) splní určitá očekávání. Ke zjištění přítomnosti prvku důvěry v interakci lidí se stroji a dalších otázek, jež jsem uvedl, použiji kvalitativní metodu zkoumání. Prostřednictvím polostrukturovaných výzkumných rozhovorů budu u respondentů zjišťovat, nakolik důvěřují používání strojů se schopností se učit a rozhodovat používaných například právě v zákaznických aplikacích. Jednotlivé výpovědi respondentů poté analyzuji a budu hledat nějaké obecné kódy, které budou charakterizovat jejich přístup k inteligentním strojům a pomohou mi zodpovědět výzkumnou otázku.
Předběžná struktura práce:
1) Úvod, uvedení do problematiky. Základní terminologie, definice a vymezení pojmů, seznámení se se statistikami na dané téma.
2) Cíle práce, metodologie. Představení výzkumné otázky. Popsání metodologického postupu a teorie.
3) Analýza získaných dat. Hledání jednotlivých vztahů, na jejichž základě budu zjišťovat výsledky.
4) Výsledky šetření. Představení a popsání výsledků z mého šetření. Zodpovězení výzkumné otázky.
5) Závěr a shrnutí.
Seznam odborné literatury
AI.GOOGLE.COM. 2017. Advancing AI for everyone.[online] [cit. 28. 12. 2017]. Dostupné z: https://ai.google/
ANDERSON, M., ANDERSON, S. a ARMEN, Ch. 2005. AAAI 2005 Fall Symposium. [online] [cit. 7. 12. 2017] Dostupné z: http://www.aaai.org/Library/Symposia/Fall/fs0506.php
BBC.COM. 2014. Stephen Hawking warns artificial intelligence could end mankind. [online] [cit. 9. 12. 2017] Dostupné z: http://www.bbc.com/news/technology-30290540 BOSTONDYNAMICS.COM. 2018. Internetová stránka firmy. [online] [cit. 15. 4. 2018] Dostupné z: https://www.bostondynamics.com/
BOSTROM, N. 2017. Superinteligence. Praha: Prostor
BRYNJOLFSSON, E. A MCAFEE, A. 2015. Druhý věk strojů : práce, pokrok a prosperita v éře špičkových technologií. Brno: Jan Melvil Publishing
GIDDENS, A. 1998. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství.
GOOD, I. J. 1966. „Speculations Concerning the First Ultraintelligent Machine“ In Advances in Computers. [online] [cit. 15. 2. 2018]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0065245808604180
GREENWOOD, J. 1999. The Third Industrial Revolution: Technology, Productivity, and Income Inequality. [online] [cit. 9. 12. 2017]. Dostupné z: http://www.jeremygreenwood.net/papers/3rdIR.pdf
HENDL, J. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál
HENDL, J. a REMR, J. 2017. Metody výzkumu a evaluace. Praha: Portál
HORSKÁ - VRBOVÁ, P. 1965. Český průmysl a tzv. druhá průmyslová revoluce. Praha: Nakladatelství československé akademie věd. iOS - SIRI - Apple. Apple [online]. [cit. 15.054.2018]. Dostupné z: https://www.apple.com/ios/siri/
KLÍMA, A. 1960. "K otázce přechodu od feudalismu ke kapitalismu v průmyslové výrobě ve střední Evropě (od 16. do 18. stol.)" In Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity: řada historická. [online] [cit. 8. 12. 2017]. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/102143/C_Historica_07-19601_30.pdf?sequence=1 KOTEK, Z. a kol. 1983. Kybernetika ve výzkumu a výuce. Plzeň: ČSVTS FE VŠSE
KURZWEIL, R. 2014. Don’t Fear Artificial Intelligence. [online] [cit. 9. 12. 2017] Dostupné z: http://time.com/3641921/dont-fear-artificial-intelligence/
IBM.COM. 2016.What’s next for AI – Building trust. [online]. IBM Corp. 2016 [cit. 9.05.2018]. Dostupné z: https://www.ibm.com/watson/advantage-reports/future-ofartificial-intelligence/building-trust-in-ai.html
LEE, J. D., SEE, K.A. 2014 Trust in automation: Designing for appropriate reliance [online] [cit.9. 5. 2018] Dostupné z: https://pdfs.semanticscholar.org/16c9/3b53e9b3aa41b85b48ae8a9f5f33a680e69c.pdf
LEGG, S. 2008. Machine Super Intelligence. [online] [cit. 21. 12. 2017]. Dostupné z: http://www.vetta.org/documents/Machine_Super_Intelligence.pdf
LEI, T., BARZILAY, R. a JAAKKOLA, T. 2016. Rationalizing Neural Prediction [online] [cit. 8. 12. 2017] Dostupné z: https://arxiv.org/pdf/1606.04155.pdf
LEINER, B a kol. 2012. Brief History of the Internet. [online] [cit. 8. 12. 2017]. Dostupné z: https://www.internetsociety.org/brief-history-internet
LUHMANN, N. 1979. Trust and power. Avon: Pitman Press.
LUHMANN, N. 2006. Sociální systémy. Nárys obecné teorie. Centrum pro studium demokracie a kultury.
MAREŠ, J. 1988. "Industrializace Československa - její klady a zápory" In Sborník Československé geografické společnosti. [online] [cit. 8. 12. 2017]. Dostupné z: http://geography.cz/sbornik/wpcontent/uploads/downloads/2014/02/1988_93_3_Mares_Industrializaceceskoslovenska.pdf
MAŘÍK, V a kol. 2015. Národní iniciativa Průmysl 4.0. [online] [cit. 8. 12. 2017]. Dostupné z: http://www.spcr.cz/images/priloha001-2.pdf
MAŘÍKOVÁ, H. PETRUSEK, M. a VODÁKOVÁ, A. 1996.Velký sociologický slovník. Praha: Karolinom.
SEDLÁČEK, J. 1979. Východiska Durkheimovy sociologie. Praha: Univerzita Karlova
SHAPIRO, S. C. 1992. Encyclopedia of Artificial Intelligence. Vol. 1. Wiley-Interscience. [online] [cit. 21. 12. 2017]. Dostupné z: https://dl.acm.org/citation.cfm?id=22990 SIMMEL, G. 1997. Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha: SLON.
STRAUSS, A. L. a CORBIN, J.1999. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Brno: Sdružení Podané ruce.
SZTOMPKA, P. 1999. Trust. A Sociological Theory. Cambridge: Cambridge University Press.
UMOH, R. 2017. Why Elon Musk might be right about his artificial intelligence warnings.[online] [cit. 9. 12. 2017] Dostupné z: https://www.cnbc.com/2017/08/25/why-elon-muskmight-be-right-about-his-artificial-intelligence-warnings.html
WEBER, M. 2009a. „Předznamenání k sebraným statím k sociologii náboženství“ In Metodologie, sociologie a politika, Praha: Oikoymenh
WEBER, M. 2009b. „Protestantská etika a duch kapitalismu“ In Metodologie, sociologie a politika, Praha: Oikoymenh.
Předběžná náplň práce
Ve své práci se budu zabývat fenoménem umělé inteligence. Na konkrétním příkladu neuronových sítí, jejichž využití se v posledních letech rozšiřuje, čímž se stávají častým předmětem zájmu vědců, se pokusím zjistit, jak lidé k těmto neuronovým sítím přistupují a zda-li je pro jejich vzájemnou interakci důležitý prvek důvěry.
Teprve až rozvoj moderních technologií v posledním desetiletí umožnil vznik strojů tak složitých, že počítače samotné jsou schopné se samy učit, objevovat nové principy a dále je rozvíjet. Jedná se o umělou inteligenci, jejíž rychlost a efektivita práce dává možnost širokého využití napříč současnou společností. Využití může například naleznout jako chytrý asistent při nakupování v e-shopu, či jako 24-hodinová on-line pomoc na internetu, případně jako sofistikovaný program, který skládá básně, či hudbu. Bostonská nemocnice dokonce využívá inteligentní program, který na základě vaší rodinné anamnézy spočítá, jakou chorobou onemocníte a v jakém věku. A to s poměrně vysokou přesností.
Je tedy jasné, že stroje schopné se učit, předvídat, dělat rozhodnutí, či něco vytvářet na základě předešlého podnětu, rozšiřují stále své pole působnosti a to mnohdy, aniž by si to většina lidí uvědomila. Tím, že se z takových strojů stávají významní aktéři ve společnosti, kteří si osvojují schopnost vstupovat stále významněji do lidských interakcí, je zajímavé si položit otázku, zda a do jaké míry lidé této technologii důvěřují. Na jednu stranu se jedná o pouhý stroj, který svojí práci vykonává v některých ohledech až s nebývalou přesností (nebo správností). Na druhou stranu se vědci a inženýři shodují, že fungování právě oněch nejchytřejších přístrojů, pracujících na bázi neuronové sítě, není paradoxně zcela objasněno. Vědci se tak mohou pouze domýšlet, jak některé prvky spojů a výběrů v rámci strojového učení, fungují. To může být znepokojivé, ale na druhou stranu je tu výhoda rychlosti a efektivnosti práce. Ve své práci se budu tedy zabývat důvěrou lidí v tyto nové inteligentní přístroje a budu zkoumat, jak je lidé vnímají.
Je kontakt s pouhým strojem neosobní a nezáživný? Nebo naopak osobnější než cokoliv jiného, neboť nás některé stroje můžou dokonale prozkoumat? Převládá u lidí důvěra k samoučícímu se programu? Či jsou při práci s ním obezřetní? Těmito otázkami se budu zabývat ve své bakalářské práci. Zákaznická aplikace je typickým příkladem využití umělé inteligence v každodenním životě a já se pokusím zjistit, jak lidé k této interakci přistupují, zda pociťují nějaké obavy a jak ji vnímají v porovnání s běžnými interakcemi mezi lidskými aktéry.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK