Neformální vzdělávání dětí: Jak rodina ovlivňuje výběr kroužků

• Název práce v češtině: Neformální vzdělávání dětí: Jak rodina ovlivňuje výběr kroužků
• Název v anglickém jazyce: Non-formal education of children: How the family affects the choice of extracurricular activities
• Klíčová slova: Neformální vzdělávání dětí, zájmové kroužky, výběr kroužků, výchovné styly, rodina
• Klíčová slova anglicky: Non-formal education of children, extracurricular activities, selection of extracurricular activities, parenting styles, family
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Magdalena Mouralová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 31.05.2017
• Datum zadání: 31.05.2017
• Datum a čas obhajoby: 10.09.2018 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3019, Jinonice - místn. č. 3019
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 10.09.2018
• Oponenti: Mgr. Jan Klusáček

Seznam odborné literatury

KULÍŠKOVÁ, Renata, 2013. Volnočasové aktivity dětí školního věku. Brno. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Libuše Mazánková.
MAN, Radana, 2015. Rodič jako aktér vzdělávací politiky: Předškolní vzdělávání z pohledu rodičů. Praha. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce Magdalena Mouralová.
NÁRODNÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, 2011. Závěrečná zpráva z výzkumu "Hodnotové orientace dětí ve věku 6-15 let".
NÁRODNÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, 2009. Závěrečná zpráva z výzkumu "Multikulturalita v zájmovém a neformálním vzděláním".
PÁVKOVÁ, Jiřina, 2014. Pedagogika volného času. 145 stran. ISBN 978-80-7290-666-6
PEREZ, S., GAUVAIN, M., 2001. Children's After-school Activities as Opportunities To Develop Cognitive Skills. Str.13. Dostupné z:http://files.eric.ed.gov/fulltext/ED453962.pdf
ŠAMÁNKOVÁ, Eva, 2011. Význam mimoškolní výchovy pro plnohodnotný rozvoj dítěte. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jan Šťáva.
TOUŠOVÁ, Simona, 2009. Volný čas mládeže: Analýza současného stavu problematiky vyplnění a trávení volného času u mládeže v České republice. Praha. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce Arnošt Veselý.

Předběžná náplň práce

Neformální vzdělávání se uskutečňuje mimo formální vzdělávací systém. Jedná se o organizované výchovně vzdělávací aktivity mimo rámec zavedeného oficiálního školského systému. Neformální vzdělávání hraje důležitou roli pro lidský rozvoj, na rozdíl od formálního vzdělávání se jedinec neformálně vzdělává celý život. Mezi neformální vzdělávání patří sportovní, zájmové kroužky (divadelní, výtvarné, manuální, hudební), sebevzdělávací skupiny či vzdělávací kurzy (např. jazykové). Všechny tyto aktivity rozšiřují dětem nejen zkušenosti ale i sociální, kognitivní, motorické, fyzické dovednosti. Ve své práci se zaměřím na vzdělávací cíle rodičů v otázce neformálního vzdělání svých dětí. Dětem organizují jejich volný čas hlavně rodiče, zajímá mě, proč rodiče vedou své děti k věnování se čtyřem a více volnočasovým kroužkům. Tato práce navazuje na výzkum volnočasových aktivit mládeže.
Cílem je zmapovat vzdělávací strategie rodičů, jejichž děti se věnují mnoho mimoškolním aktivitám. To znamená, zjistit podle jakých kritérií rodiče vybírají svým dětem zájmové kroužky. Zjistit, jestli se děti podílejí na rozhodování ohledně toho, jak budou trávit svůj volný čas. Pokud děti tráví tolik času aktivně, může to ovlivnit jejich volný čas i rodičů. Podcílem je zjistit, jestli děti nejsou vytížené a mají čas na relaxování, popřípadě hraní si a jak tolik aktivit mohlo ovlivnit volný čas rodičů.
Budu se snažit zodpovědět následné výzkumné otázky. Jaký vzdělávací cíl vidí rodiče ve vedení svých dětí ke čtyřem a více mimoškolním kroužkům. Existují kritéria, podle kterých rodiče vybírají kroužky dětem? Jaké to jsou? Jsou aktivity dětem vybírány pouze rodiči? Mohou děti zasahovat do rozhodování nebo jsou pouze informováni o rozhodnutí? Jak ovlivní tolik aktivit volný čas dětí i rodičů? Mají děti čas na hraní či relaxaci?
Toto téma se netýká čistě vzdělávání, ale prolíná se i s pedagogikou. Proto do své práce zakomponuji i pedagogiku volného času. Tímto tématem se zabývá více autorů, já jsem si vybrala zpracování od Jiřiny Pávkové. Pedagogika volného času se zabývá teorií a praxí výchovy ve volném čase. Doba volného času, ve kterém si každý jedinec může svobodně zvolit, jak ji využije, přináší příjemné zážitky, možnost odpočinku, relaxace, ale i rozvoje osobnosti. Volný čas také může vyvolávat problémy, např. pocit nedostatku volného času. Jelikož dětem část jejich volného času organizují rodiče, je důležité, aby děti postupem času naučili si správně organizovat volný čas a aktivity v něm. Podle autorů Pereze a Gauvaina a jejich publikace „Children's After-School Activities as Opportunities To Develop Cognitive Skills“ je rozvoj autonomie v průběhu středního dětství vyvíjen v rodině, když děti vyjednávají a bojují se svými rodiči o tom, kdo rozhoduje o jejich aspektech života. Možnost dětí podílet se na rozhodování o organizovaných a neformálních činnostech souvisí s očekáváním rodičů nebo jejich přesvědčení, že děti jsou na to připraveny.
Pro další oporu svých tezí použiji závěrečnou zprávu z výzkumu „Hodnotové orientace dětí ve věku 6-15 let“ z Národního institutu dětí a mládeže v rámci projektu Klíče pro život. Zpráva popisuje rodinu, zvláště rodiče jako základní referenční skupinu dítěte, popisuje situace v rodinách a různé postoje rodičů. Dalším bodem je volný čas dětí. Výzkumný tým daného projektu rozdělil děti do různých věkových kategorií 6-9, 10-15, 10-12, 13-15. V rámci těchto kategorií bylo zmapováno, jak děti tráví volný čas ve všedních dnech, o víkendech a jak souvisí jejich trávení volného času se vzděláním rodičů. Výzkum ukázal, že vzdělání rodičů ovlivňuje trávení volného času jejich dětí. Děti, jejich rodiče mají vysokoškolské vzdělání, se více věnují sportovním a zájmovým kroužkům. Podle činností, kterým se děti věnují ve všední dny je zde ukázána klesavá tendence, že čím je dítě starší, tím méně se věnuje sportovním a zájmovým kroužkům. Děti v rozpětí 6-9 letech uvedli, že dvě pětiny z nich chodí do sportovního kroužku často, 36% chodí často do zájmovým kroužkům a sportu se věnuje 40%. Oproti tomu děti ve věkovém rozpětí 13-15 let dělají sportovní kroužky 31%, 17% z nich se věnují zájmových kroužků a 36% dělá sport.
Podobným tématem se zabývala Radana Man ve své diplomové práci na téma „Rodič jako aktér vzdělávací politiky: Předškolní vzdělávání z pohledu rodičů“, vytvořila tři ideálně-typické přístupy rodičů jako aktérů vzdělávací politiky. Jsou to způsoby jednání, strategií a postojů ke vzdělání a učení předškolního věku. Jedná se o „aktivního“, „umírněného“ a „líného“ rodiče. Dalšími přínosnými pracemi jsou diplomová práce od Šamánkové Evy „Význam mimoškolní výchovy pro plnohodnotný rozvoj dítěte“ a „Volnočasové aktivity dětí školního věku“ od Kulíškové Renaty.
Odpovědi na své výzkumné otázky chci získat pomocí rozhovorů s rodiči. Rozhovor se bude týkat volnočasových aktivit jejich dětí, také se budu ptá na jejich vzdělání a volný čas. Nevýhodou této metody jsou nedostatečné informace ze stran dětí, proto jim dám k vyplnění krátký dotazník, abych získala povědomí o jejich názorech. Budu oslovovat rodiče ze základních pražských škol a kontaktovat rodiče dle doporučení tenisových trenérů, se kterými jsem v kontaktu. Zaměřím se na Prahu a blízké okolí, protože Praha jako hlavní město poskytuje nejvíce možností neformálního vzdělávání.