Transformace sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením v kontextu deinstitucionalizace

• Název práce v češtině: Transformace sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením v kontextu deinstitucionalizace
• Název v anglickém jazyce: Transformation of social services for people with disabilities in the context of deinstitutionalization
• Klíčová slova: Sociální služby, pobytové sociální služby, transformace, deinstitucionalizace, ústavní zařízení, osoby se zdravotním postižením, implementace, politická moc, sociální konstrukce cílové populace
• Klíčová slova anglicky: Social services, residential social services, transformation, deinstitutionalization, institutional facilities, people with disabilities, implementation, political power, social construction of the target population
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Karolína Dobiášová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 22.05.2017
• Datum zadání: 22.05.2017
• Datum a čas obhajoby: 20.06.2018 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3018, Jinonice - místn. č. 3018
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.05.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 20.06.2018
• Oponenti: Mgr. Ing. Olga Angelovská, Ph.D.

Seznam odborné literatury

7. Základní literatura k tématu

Euroactiv. Transformace sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením. 2013. [online.] [cit. 17.5.2017]. Dostupné z: http://euractiv.cz/factsheet/socialni-politika/transformace-socialnich-sluzeb-pro-osoby-se-zdravotnim-postizenim-000084/

Flick, U. et al. A Companion to Qualitative Research. London, SAGE 2004.

Gil, A., Polikina, O., Koroleva, N.,Leon, D. A., Mckee, M.. Alcohol policy in a Russian region: a stakeholder analysis. European Journal of Public Health [online]. 2010, 20(5), 588-594. [cit. 17.5.2017]. Dostupné z: <doi:10.1093/eurpub/ckq030>.

Greener, Ian. State of the Art. The Potential of Path Dependence in Political Studies. Political Studies Association, 2005. Politics. Vol. 25 (1).

GURKOVÁ, Elena. Hodnocení kvality života: Pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3625-9.

Hall, P.A., C.R.Taylor. Political Science and the Three New Institutionalisms.Political Studies, XLIV. 1996.

Keller, Jan. Sociologie organizace a byrokracie. 2. vydání. Praha: Slon. 2010. ISBN: 978-80-86429-74-8.

MPSV. Národní centrum podpory transformace sociálních služeb. 2017. [Online]. Dostupné z: http://www.trass.cz/index.php/transformace/projekty-mpsv-old/zapojene-organizace/

MPSV. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016–2025. 2015.

MPSV. Transformace sociálních služeb. 2017. [online.]. [cit. 20.5.2017]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/7058

Potůček, M. a kol. Veřejná politika. 1. Vydání. Praha:C.H.Beck. 2016. ISBN: 978-80-7400-591-6. Potůček. M., Kvalita a udržitelnost života jako kritérium vizí a strategií. Beseda Společnosti pro trvale udržitelný život „Česko hledá budoucnost “. Praha. 2012.

Sabatier, P. A., & Weible, C. M. The Advocacy Coalition Framework: Innovations and Clarifications. In P. A. Sabatier (Ed.), Theories of the Policy Process. 2007. Boulder: Westview Press

Streeck, W., Thelen, K. (eds.). Beyond Continuity: Institutional Change in Advanced Political Economies.2005. New York: Oxford University Press. Varvazovsky, Z. a Brugha, R. How to do (or not to do) A stakeholder analysis. Health Policy and Planning [online]. Oxford University Press, 2000a, 15(3), 338-345 [cit. 17. 5. 2017] Dostupné z www: < https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&ved= 0CC4QFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.researchgate.net%2Fpublication%2F123121 17_A_stakeholder_analysis%2Ffile%2F9fcfd50589a9ef251c.pdf&ei=6QuQUapyxO1BvTwgKAM&usg=AFQjCNF4SoSY0CKTKIttroOTCsuthKiugA&bvm=bv.463406 16,d.Yms>.

Weible, C. M. An Advocacy Coalition Framework Approach to Stakeholder Analysis: Understanding the Political Context of California Marine Protected Area Policy. Journal of Public Administration Research and Theory, 2007. 17(1), 95-117.

Weible, C. M., Sabatier, P. A., & McQueen, K. Themes and Variations: Taking Stock of the Advocacy Coalition Framework. Policy Studies Journal,2009. 37(1), 121-140.

Předběžná náplň práce

1. Vymezení předmětu zkoumání a strukturace výzkumného tématu

Transformace sociálních služeb probíhá v České republice již od 70. let, přičemž hlavním cílem je přeměna velkokapacitních ústavních zařízení a podpora bydlení v běžném prostředí. Transformace se primárně zaměřuje na služby pro osoby se zdravotním postižením, ale také na seniory. Širší koncept transformace zahrnuje změny řízení, financování, vzdělávání a poskytování sociálních služeb ve smyslu poskytování péče v přirozeném prostředí, čímž by se i současně snížila potřeba stále větší kapacity ústavních zařízení, která je v současnosti nedostatečná (euroactiv 2013).
Snahou transformace obecně je klást větší důraz na začlenění osob se zdravotním znevýhodněním do běžného života, zahrnující zvládání péče o svou osobu, o domácnost, chození do zaměstnání a další jiné aktivity, které život v ústavních zařízeních nepodporuje a současně předcházet institucionalizaci jako takové (MPSV 2015).
S velkokapacitními ústavními zařízeními vyvstává problém neschopnosti zajistit kvalitní individuální péči, která úzce souvisí se ztrátou autonomie osob se zdravotním znevýhodněním, potažmo se ztrátou sociálního aspektu v pečovatelství. Dalším problémem je absence možnosti nezávislého života, který ve velko kapacitních ústavních zařízení jedinci žijí. Jeho příčinou je omezená nabídka podpory, jak ze strany státu a poskytovatelů sociálních služeb, tak ze strany rodiny. Často jediným možným řešením jejich situace je právě život v těchto zařízení a to z důvodu nedostatečné nabídky alternativních služeb sociální péče v jejich okolí. Potýkáme se s nedostatkem pobytových služeb komunitního a terénního charakteru na regionální úrovni, v jehož důsledku jsou jedinci se specifickými zdravotními potřebami nuceni volit ústavní zařízení jako jedinou formu možné péče, v jiných případech se příjemcům služeb dostává jiné formy péče, jež neodpovídají jejich zdravotními stavu (MPSV 2015).
Dle Národního centra podpory transformace v roce 2013 bylo registrováno 639 pobytových sociálních služeb, přičemž většina z nich (544) bylo ústavního charakteru. Z těchto důvodu je kladen apel na transformaci sociálních služeb, rozvoj komunitních služeb a ve specifických případech zajistit pobyt v humanizovaném ústavním zařízení, ve kterém budou naplňovány individuální potřeby každého rezidenta.
Do projektu Transformace se zapojilo 40 ústavních zařízení ze všech krajů v České republice, vyjma kraje Hlavního města Prahy. (MPSV 2017).
V práci bude zaměřena pozornost především na vývoj transformačních procesů v oblasti politiky sociálních služeb, který započal v roce 2006 přijetím nového zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. V předešlých letech, zejména v Československu proces transformace sociálních služeb prakticky neexistoval, k jistému vývoji došlo se změnou režimu po roce 1989, kdy se proces transformace začal pomalu rozvíjet v neziskovém sektoru díky nově vznikajícím neziskovým organizacím (euroactiv 2013).


2. Cíle diplomové práce

Hlavním cílem diplomové práce je vysvětlit transformační procesy v oblasti politiky sociálních služeb v České republice.

3. Výzkumné otázky a hypotézy

1. Jak probíhají transformační procesy v oblasti sociálních služeb v České republice od roku 2006?
2. Jaké jsou klíčové milníky ve vývoji politiky sociálních služeb?
3. Kteří aktéři se účastní na transformačních procesech?

4. Teoretická východiska

Institucionalismus

Institucionální teorie pracuje se stěžejním faktem, že nastavení institucionálního prostředí ovlivňuje tvorbu politik. Teorie historického institucionalismu předpokládá, že aktéři svým rozhodováním vytvářejí institucionální rámce, ve kterých se bude odehrávat interakce i budoucích aktérů a podle nichž budou muset přizpůsobovat své chování a jednání (Greener 2005). Pomocí institucionální teorie bude zaměřena pozornost na to, jak je nastaveno institucionální prostředí a jakým způsobem ovlivňuje tvorbu politiky. Konkrétně tedy jaký byl průběh transformace sociálních služeb, jaké jsou dopady této transformace v praxi atd.

Teorie totálních institucí

Společnost a instituce obecně do jisté míry ovlivňují a řídí jedincův život ve společnosti. Existují avšak specifické instituce, které řídí život občanů ve všech aspektech. Nazývají se totální instituce a jsou jimi například vězení, armáda, léčebné instituce či pobytová zařízení. Tento koncept totálních institucí zformulovat Erving Goffman a vymezil jej do pěti skupin. Optikou teorie totálních institucí řadíme zařízení pro osoby se zdravotním postižením do skupiny institucí, jejímž cílem je pečovat o ty jedince, kteří nejsou soběstační. V těchto ústavních zařízeních je pro osoby se zdravotním postižením vytvořeno prostředí, které se od okolního světa liší (Keller 2010:119-120).
Společným rysem totálních institucí je provozování všech každodenních aktivit na jednom místě, pod kontrolou a dozorem téže osoby, každodenní aktivity jsou provozovány podle pevného denního režimu, který je určen autoritou a sleduje svůj hlavní cíl. Hlavním charakteristickým rysem je „organizované naplňování mnoha odlišných potřeb velkého počtu lidí v rámci byrokratické organizace“ (Keller 2010: 122).

Koncept kvality života

Koncept kvality života vznikl v 60. letech minulého století v USA. V odborném diskurzu nepanuje shoda o jeho jasné definici, jedná se o vícerozměrný koncept, který se postupem času diferencoval dle různých oblastí. Samotný koncept v sobě zahrnuje subjektivní podmínky, jako je fyzický, psychický a sociální aspekt jedince, stejně jako nepřítomnost nemoci, psychická kondice. K objektivním podmínkám zahrnutým v konceptu patří tržní prostředí, úroveň poskytování veřejných služeb a celkové politicko- sociální podmínky dané země (Potůček 2012).
Jedním z typů konceptu je koncept kvality života týkající se zdraví (HRQoL), který navazuje na konceptualizaci zdraví jak ve vztahu ke společnosti, tak ve vztahu k jedinci (Gurková, 2011: 41–81).
Kvalita života vztažená k osobám se zdravotním znevýhodněním je v průměru nižší, než u majoritní části populace a to z důvodu zhoršeného fyzického, psychického a sociálního stavu, s nímž souvisejí další doprovázené problémy.

Historický institucionalismus

Teorie historického institucionalismu zohledňuje vliv času při studiu makrospolečenských problémů, předpokládá jistou závislost ve vývoji tzv. path- dependence, tedy že jednotlivé instituce se konkrétním změnám přizpůsobují jen velmi těžce. Z pohledu tohoto teoretického přístupu jsou instituce jednak výsledkem určitých politických strategií, a zároveň je mohou samy formovat a ovlivňovat. Teorie pracuje s i institucemi formálními, ale i s neformálními, které slouží jako prostředek k utváření struktur lidského jednání a chování.
Dle Streeck a Thelen instituce představují společenský režim, jehož prostřednictvím jsme schopni zachytit a popsat institucionální změnu, ke které ve společnosti došlo, či dochází. Tento režim je tvořen souborem pravidel očekávaného chování, který současně vymezuje chování, které je pro společnost nežádoucí.
K charakteristickým rysům historického institucionalismu patří předpoklad ovlivňování dělby moci mezi sociálními skupinami skrze instituce, relativně dlouhodobý a silný vztah mezi institucemi a chováním jedince, a předpoklad institucionálního vývoje v závislosti na předchozích skutečnostech a nezamýšlených souvislostech (Hall, Taylor 1996, Potůček 2016, Streeck, Thelen 2005).

Teorie advokačních koalic

Teorie advokačních koalic představuje syntetizující přístup, orientovaný na aktéry, který se zaměřuje na vysvětlení určitého politického procesu z pohledu dlouhodobé perspektivy. Stěžejním bodem je vysvětlení změny veřejné politiky, ke které došlo v rámci politického subsystému tvořeného koalicemi aktérů. Základním předpokladem přístupu je fakt, že procesy tvorby politiky a politické změny probíhají uvnitř subsystému mezi politickými aktéry, ale současně jsou přímo ovlivňovány externími faktory. Jedinci v rámci subsystémů jednají na základě psychologicko- sociálního modelu, jež předpokládá, že rozhodování jedinců je zatíženo hodnotami a přesvědčeními. Veřejné politiky lze chápat z pohledu tohoto přístupu jako systémy přesvědčení a hodnot, nikoliv jako střet zájmů (Weible 2007, Sabatier a Weible 2007)
Koncept deinstitucionalizace

Koncept představuje systematickou přeměnu podmínek a poskytování péče pro potřebné jedince. Jedná se o „proces, ve kterém dochází k přechodu od ústavní (institucionální) péče o osoby se zdravotním postižením k péči poskytované v přirozeném prostředí. Cílem je zkvalitnit život lidem se zdravotním postižením a umožnit jim žít běžný život srovnatelný s životem jejich vrstevníků“ (MPSV 2017). V rámci procesu deinstitucionalizace mimo jiné dochází k rozvoji komunitních služeb, jež mají za cíl nahradit řízené rušení velkokapacitních ústavních zařízení.

5. Metody a prameny

V rámci práce k dosažení požadovaného cíle, a to k vysvětlení transformačních procesů v oblasti politiky sociální péče, bude využit kvalitativní přístup a to sekundární data, která budu čerpat z vládních dokumentů, zákonů, odborných publikací, provedených výzkumů, statistik.
Jako pomocnou metodu, heuristiku, provedu analýzu aktérů, díky které budu schopna identifikovat jednotlivé aktéry, zainteresované do procesu transformace a jejich názorové orientace. Za aktéry jsou považováni jednotlivci, skupiny, organizace, jež usilují o prosazení vlastního vlivu při tvorbě politiky, dále pak jedinci, jež disponují přímým vlivem v procesech tvorby politiky a koneční příjemci politiky (Gil a kol., 2010, Brugha a Varvasovszky 2000).
Na základě těchto informací budu schopna provést expertní polostrukturované rozhovory (Flick 2004) jejímž účelem bude pochopení hlubší problematiky spojené s transformačními procesy.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Transformation of social services has been underway in the Czech Republic since the 1970s, with the main goal being the transformation of large-scale institutional facilities and housing support in a normal environment. Transformation primarily focuses on services for people with disabilities, but also for the elderly. The wider concept of transformation involves changes in management, funding, education and provision of social services in the sense of providing care in a natural environment, thereby reducing the need for increasingly large institutional capacity which is currently insufficient.
The transformation in general is to put more emphasis on integrating people with health disabilities into everyday life, including coping with their own living, going to work, and other activities that do not support living in constitutional institutions, while at the same time preventing institutionalization as such.
With the large-scale constitutional facilities, the problem of inability to provide high-quality individual care arises, which is closely related to the loss of autonomy of people with disabilities, or to the loss of the social aspect in nursing. Another problem is the lack of an independent life that individuals live in large-capacity institutional facilities. Its cause is a limited offer of support, both from the state and social service providers, as well as from the family. Often, the only possible solution to their situation is to live in these facilities because of the lack of alternative social care services in their neighborhood. We suffer from a lack of community and tertiary residential services at the regional level, whereby individuals with specific health needs are forced to choose constitutional facilities as the only form of care, in other cases recipients of services receive other forms of care that do not match their health status.
The work will focus mainly on the development of transformation processes in the field of social services policy, which started in 2006 with the adoption of new Act No. 108/2006 Coll. On social services. In previous years, especially in Czechoslovakia, the process of transformation of social services was virtually non-existent, some changes took place after 1989, when the transformation process began to slowly develop in the non-profit sector thanks to the emerging non-profit organizations.
The main aim of the diploma thesis is to explain the transformation processes in the field of social services policy in the Czech Republic.This will be achieved through the following research questions:
1. How are the transformation processes in the field of social services in the Czech Republic since 2006?
2. What are the key milestones in the development of social services policy?
3. Which actors are involved in transformation processes?
The thesis will use a qualitative methodological approach using the theory of historical institutionalism, the advocacy coalitions framework, the concept of deinstitutionalization and the concept of quality of life.