Poporodní paréza brachiálního plexu v dospělém věku

• Název práce v češtině: Poporodní paréza brachiálního plexu v dospělém věku
• Název v anglickém jazyce: Obstetric brachial plexus palsy in adulthood
• Klíčová slova: Poporodní paréza brachiálního plexu, dospělí pacienti, fyzioterapie, exacerbace symptomů, terapie
• Klíčová slova anglicky: Obstetric brachial plexus palsy, adult patients, physiotherapy, exacerbation of symptoms, therapy
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství (13-432)
• Vedoucí / školitel: PaedDr. Irena Zounková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 17.05.2017
• Datum zadání: 20.04.2018
• Datum potvrzení stud. oddělením: 17.05.2018
• Datum a čas obhajoby: 21.05.2018 08:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 23.04.2018
• Datum odevzdání tištěné podoby: 23.04.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 21.05.2018
• Oponenti: Mgr. Jana Syslová

Seznam odborné literatury

ABDEL-KAFY E. M., KAMAL H. M., & ELSHEMY S. A, 2013. Effect of modified constrained induced movement therapy on improving arm function in children with obstetric brachial plexus injury. Egyptian Journal of Medical Human Genetics [online]. 14(3), 299-305 [cit. 2018-03-11]. DOI: 10.1016/j.ejmhg.2012.11.006. ISSN 11108630. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1110863012001061
ACAN A. E, GURSAN O., DEMIRKIRAN N. D, & HAVITCIOGLU H., 2018. Late treatment of obstetrical brachial plexus palsy by humeral rotational osteotomy and lengthening with an intramedullary elongation nail. Acta Orthopaedica et Traumatologica Turcica [online]. 52(1), 75-80 [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.1016/j.aott.2017.03.019. ISSN 1017995X. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1017995X17302018
AKEL B. S., OSKAY D., ÖKSÜZ C., FIRAT T., KARAHAN S., & LEBLEBICIOĞLU G., 2012. Can Active Movement Scale (AMS) be an Indicator of Functioning in Obstetrical Brachial Plexus Palsy?. Journal of Marmara University Institute of Health Sciences Volume [online]. 2(2), 57-63 [cit. 2018-03-11]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/279424752_Can_Active_Movement_Scale_AMS_be_an_Indicator_of_Functioning_in_Obstetrical_Brachial_Plexus_Palsy
AKTAŞ D., EREN B., KENIŞ-COŞKUN Ö, & KARADAG-SAYGI E., 2018. Function in unaffected arms of children with obstetric brachial plexus palsy. European Journal of Paediatric Neurology [online]. - [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.1016/j.ejpn.2018.03.005. ISSN 10903798. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1090379817300193
AL-QATTAN M. M.,2003. Obstetric brachial plexus injuries. Journal of the American Society for Surgery of the Hand [online]. 3(1), 41-54 [cit. 2018-03-11]. DOI: 10.1053/jssh.2003.50008. ISSN 15310914. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1531091403500055
AL-QATTAN, M. M., EL-SAYED A. A. F., AL-ZAHRANI A. Y., AL-MUTAIRI S. A., AL-HARBI M. S., AL-MUTAIRI A. M., & AL-KAHTANI F. S., 2010. Narakas classification of obstetric brachial plexus palsy revisited. Journal of Hand Surgery (European Volume) [online]. 34(6), 788-791 [cit. 2018-03-11]. DOI: 10.1177/1753193409348185. ISSN 1753-1934. Dostupné z: http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/1753193409348185
AMBLER, Z., 2005. Poruchy periferních nervů. In JEDLIČKA, P. & KELLER O. Speciální neurologie. 1. Praha: Galén, s. 285-318. ISBN 80-7262-312-5.
ANDERSEN J., WATT J., OLSON J, & VAN AERDE J., 2006. Perinatal brachial plexus palsy. Paediatrics & Child Health[online]. 11(2), 93-100 [cit. 2018-03-11]. DOI: PMID: 19030261. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2435328/
ANGUELOVA G. V., MALESSY M. J. A., & VAN DIJK J. G., 2013. A cross-sectional study of hand sensation in adults with conservatively treated obstetric brachial plexus lesion. Developmental Medicine & Child Neurology[online]. 55(3), 257-263 [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.1111/dmcn.12019. ISSN 00121622. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/dmcn.12019
BISHOP K. N. & DULEBOHN S. C., 2017. Anatomy, Back, Nerves, Dorsal Scapular. StatPearls [online]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing [cit. 2018-04-17]. PMID: 29083775. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK459343/
ČIHÁK, R., 2016. Anatomie 3: Třetí, upravené a doplněné vydání. 3. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5636-3
DE HEER C., BECKERMAN H., & DE GROOT V., 2014. Explaining daily functioning in young adults with obstetric brachial plexus lesion. Disability and Rehabilitation [online]. 37(16), 1455-1461 [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.3109/09638288.2014.972578. ISSN 0963-8288. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/full/10.3109/09638288.2014.972578
EHLER E., 2008. Traumata periferních nervů. Neurológia pre prax. Bratislava: SOLEN, 9(1), 8-9. ISSN 1335-9592.
FRICH L. H., SCHMIDT P.H, & TORFING T., 2017. Glenoid morphology in obstetrical brachial plexus lesion: a three-dimensional computed tomography study. Journal of Shoulder and Elbow Surgery [online]. 26(8), 1374-1382 [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.1016/j.jse.2017.02.020. ISSN 10582746. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1058274617301271
GALEA M., 2013. Hand sensation in adults with conservatively treated obstetric brachial plexus lesion. Developmental Medicine & Child Neurology [online]. 55(3), 203-203 [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.1111/dmcn.12041. ISSN 00121622. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/dmcn.12041
GOSK J., WNUKIEWICZ W, & URBAN M., 2014. The effect of perinatal brachial plexus lesion on upper limb development. BMC Musculoskeletal Disorders [online]. 15(1), - [cit. 2018-03-11]. DOI: 10.1186/1471-2474-15-116. ISSN 1471-2474. Dostupné z: http://bmcmusculoskeletdisord.biomedcentral.com/articles/10.1186/1471-2474-15-116
HALE H. B., BAE D. S., & WATERS P. M., 2010. Current Concepts in the Management of Brachial Plexus Birth Palsy. The Journal of Hand Surgery [online]. 35(2), 322-331 [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.1016/j.jhsa.2009.11.026. ISSN 03635023. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0363502309010612
HERISSON O., MAUREL N., DIOP A., LE CHATELIER M., CAMBON-BINDER A., & FITOUSSI F., 2017. Shoulder and elbow kinematics during the Mallet score in obstetrical brachial plexus palsy. Clinical Biomechanics [online]. 43, 1-7 [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.1016/j.clinbiomech.2017.01.006. ISSN 02680033. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0268003317300177
HOLUBÁŘOVÁ J. & PAVLŮ D., 2017. Proprioceptivní neuromuskulární facilitace. 3. vydání. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum. ISBN 978-80-246-3607-8.
HORÁČEK, O., 2009. Periferní parézy. In KOLÁŘ, P et al. Rehabilitace v klinické praxi. 1. Praha: Galén, s. 330-339. ISBN 978-80-7262-657-1.
HUDÁK R. & KACHLÍK D, 2013. Memorix anatomie. Vyd. 2. Praha: Triton, 2013. ISBN 978-80-7387-712-5.
CHAMBERS, D.J. & BHATIA K., 2018. Horner’s syndrome following obstetric neuraxial blockade – a systematic review of the literature. International Journal of Obstetric Anesthesia [online]. - [cit. 2018-03-11]. DOI: 10.1016/j.ijoa.2018.03.005. ISSN 0959289X. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0959289X17305034
CHAUHAN S. P., BLACKWELL S. B., & ANANTH C. V, 2014. Neonatal brachial plexus palsy: Incidence, prevalence, and temporal trends. Seminars in Perinatology [online]. 38(4), 210-218 [cit. 2018-03-11]. DOI: 10.1053/j.semperi.2014.04.007. ISSN 01460005. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0146000514000251
CHOMIAK, J., 2014. Poporodní paréza brachiálního plexu (vrozená paréza plexus brachialis). In DUNGL, P. et. al. Ortopedie. 2. Praha: Grada, s. 296-301. ISBN 978-80-247-4357-8.
CHOMIAK J., DUNGL P., OŠŤÁDAL M., FRYDRYCHOVÁ M., BURIAN M., 2014. Muscle transfers in children and adults improve external rotation in cases of obstetrical brachial plexus paralysis: a comparative study. International Orthopaedics [online]. 38(4), 803-810 [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.1007/s00264-013-2202-0. ISSN 0341-2695. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s00264-013-2202-0
JELLICOE P. & PARSONS S. J., 2008. Brachial plexus birth palsy. Current Orthopaedics [online]. 22(4), 289-294 [cit. 2018-03-11]. DOI: 10.1016/j.cuor.2008.07.004. ISSN 02680890. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0268089008001059
JOHNSON E. O., TROUPIS T., MICHALINOS A., DIMOVELIS J., & SOUCACOS P. N., 2013. Obstetrical brachial plexus palsy: Lessons in functional neuroanatomy. Injury [online]. 44(3), 293-298 [cit. 2018-03-11]. DOI: 10.1016/j.injury.2013.01.020. ISSN 00201383. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0020138313000338
KIRJAVAINEN M. O., NIETOSVAARA Y., RAUTAKORPI S. M., REMES V. M., PÖYHIÄ T. H., HELENIUS I. J., & PELTONEN J. I., 2010. Range of motion and strength after surgery for brachial plexus birth palsy. Acta Orthopaedica [online]. 82(1), 69-75 [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.3109/17453674.2010.539499. ISSN 1745-3674. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/full/10.3109/17453674.2010.539499
KOBESOVÁ, A., 2009. Vyšetření senzitivních funkcí. In KOLÁŘ, P. et al. Rehabilitace v klinické praxi. 1. Praha: Galén, s. 66-69. ISBN 978-80-7262-657-1.
METSAARS W. P., BIEGSTRAATEN M., & NELISSEN R., 2017. Biceps Rerouting after Forearm Osteotomy: An Effective Treatment Strategy for Severe Supination Deformity in Obstetric Plexus Palsy. Journal of Hand and Microsurgery[online]. 09(01), 001-005 [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.1055/s-0037-1598088. ISSN 0974-3227. Dostupné z: http://www.thieme-connect.de/DOI/DOI?10.1055/s-0037-1598088
VYSKOTOVÁ J. & MACHÁČKOVÁ K., 2013. Jemná motorika: vývoj, motorická kontrola, hodnocení a testování. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-4698-2.
MURPHY K. A. & MORRISONPONCE D., 2014. Anatomy, Upper Limb, Arm, Nerves, Median. StatPearls[online]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing [cit. 2018-04-10]. PMID: 28846302. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK448084/
NATH R. K., AVILA M. B., & KARICHERLA P., 2010. Triangle tilt surgery as salvage procedure for failed shoulder surgery in obstetric brachial plexus injury. Pediatric Surgery International [online]. 26(9), 913-918 [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.1007/s00383-010-2673-7. ISSN 0179-0358. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s00383-010-2673-7
NIXON M. & TRAIL I., 2014. Management of Shoulder Problems Following Obstetric Brachial Plexus Injury. Shoulder & Elbow [online]. 6(1), 12-17 [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.1111/sae.12003. ISSN 1758-5732. Dostupné z: http://journals.sagepub.com/doi/10.1111/sae.12003
O’BERRY P., BROWN M., PHILLIPS L., & EVANS S. H., 2017. Obstetrical Brachial Plexus Palsy. Current Problems in Pediatric and Adolescent Health Care [online]. 47(7), 151-155 [cit. 2018-03-11]. DOI: 10.1016/j.cppeds.2017.06.003. ISSN 15385442. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1538544217301190
PFEIFFER J., 2007. Neurologie v rehabilitaci: pro studium a praxi. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1135-5.
PARTRIDGE C. & EDWARDS S., 2004. Obstetric brachial plexus palsy: increasing disability and exacerbation of symptoms with age. Physiotherapy Research International [online]. 9(4), 157-163 [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.1002/pri.319. ISSN 1358-2267. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/pri.319
RIDZOŇ P., 2008. Traumata brachiálního plexu a jeho větví. Neurológia pre prax. Bratislava: SOLEN, 9(1), 10-[14]. ISSN 1335-9592
RUDGE W. B. J., SEWELL M. D., AL-HADITHY N., WALLACE CH. N., & LAMBERT S. M., 2015. Shoulder linked arthroplasty in patients with obstetric brachial plexus palsy can improve quality of life and function at short-term follow-up. Journal of Shoulder and Elbow Surgery [online]. 24(9), 1473-1480 [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.1016/j.jse.2015.03.006. ISSN 10582746. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1058274615001305

SEBASTIN S. J. & CHUNG, 2011. Pathogenesis and management of deformities of the elbow, wrist, and hand in late neonatal brachial plexus palsy. Journal of Pediatric Rehabilitation Medicine: An Interdisciplinary Approach [online]. 119-130 [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.3233/PRM-2011-0169. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21955970
SKALIČKOVÁ-KOVÁČIKOVÁ V., 2017. Diagnostika a fyzioterapie hybných poruch dle Vojty. Olomouc: RL-CORPUS, s.r.o. ISBN 978-80-270-2292-2.
SMITH K. & PATEL V., 2016. Congenital brachial plexus palsy. Paediatrics and Child Health [online]. 26(4), 152-156 [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.1016/j.paed.2016.01.004. ISSN 17517222. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1751722216000263
STRÖMBECK C. & FERNELL E., 2003. Aspects of activities and participation in daily life related to body structure and function in adolescents with obstetrical brachial plexus palsy: a descriptive follow-up study. Acta Paediatrica [online]. 92(6), 740-746 [cit. 2018-03-11]. DOI: 10.1111/j.1651-2227.2003.tb00611.x. ISSN 08035253. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1651-2227.2003.tb00611.x
VAN DER HOLST M., GROOT J., STEENBEEK D., PONDAAG W., GHH NELISSEN R., & PM VLIET VLIELAND T., 2017. Participation restrictions among adolescents and adults with neonatal brachial plexus palsy: the patient perspective. Disability and Rehabilitation [online]. 1-9 [cit. 2018-04-17]. DOI: 10.1080/09638288.2017.1380717. ISSN 0963-8288. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/09638288.2017.1380717
YANG, Lynda J.-S., 2014. Neonatal brachial plexus palsy—Management and prognostic factors. Seminars in Perinatology [online]. 38(4), 222-234 [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.1053/j.semperi.2014.04.009. ISSN 01460005. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0146000514000275
YANG L. J.-S., 2015. Neonatal brachial plexus palsy. Salem Press Encyclopedia of Health [online]. [cit. 2018-03-10]. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?authtype=shib&custid=s1240919&direct=true&db=ers&AN=97176620&site=eds-live&scope=site&lang=cs
YILMAZ V., UMAY E., TEZEL N., & GUNDOGDU I., 2018. Timing of rehabilitation in children with obstetric upper trunk brachial plexus palsy. Child's Nervous System [online]. - [cit. 2018-04-10]. DOI: 10.1007/s00381-018-3790-1. ISSN 0256-7040. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s00381-018-3790-1

Předběžná náplň práce

Tato bakalářská práce se zabývá přetrvávajícími následky poporodní parézy brachiálního plexu a jejich vlivem na funkci pohybového systému ve věku dospělém.
První část práce je teoretická a čerpá z informací zpracovaných v publikacích, které byly o tomto tématu v posledních letech vydány. Dále obsahuje popis následků tohoto postižení u dospělých pacientů, jejich exacerbace a možnosti léčby nejen pomocí fyzioterapie.
Druhá část práce je praktická a je věnována kazuistice dospělého pacienta s poporodní parézou brachiálního plexu. Její součástí je anamnéza jedince až do současnosti, kineziologický rozbor pacienta, exacerbace symptomů s přibývajícím věkem a ovlivnění současného funkčního stavu a konkrétních nálezů fyzioterapií. Při zpracovávání kazuistiky byly využity dostupné antropometrické metody a škály funkční hybnosti. Při terapii pacienta byly použity například techniky měkkých tkání, mobilizace periferních kloubů nebo metody na podkladě vývojové kineziologie.
Na základě zjištěných projevů exacerbace symptomů a výsledků terapie v kazuistice je možno konstatovat, že fyzioterapie má stěžejní úlohu v péči o tyto pacienty. Pomáhá zlepšit funkční hybnost pacienta a zabránit tak rozvoji nežádoucích projevů tohoto postižení.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This bachelor thesis deals with persisting consequences of the obstetric brachial plexus palsy and their influence on the function of the musculoskeletal system in adulthood.
The first part is theoretical and gains information from publications, that have been published about this topic in the last years. Futhermore, it also includes a description of the consequences in adult patients, their exacerbations and treatment options not limited only to physiotherapy.
The second part is practical and it is devoted to a case report of an adult patient with obstetric brachial plexus palsy. It includes a patient’s anamnesis to the present, a kinesiological analysis and exacerbation of symptoms with increasing age. It also covers influence of an actual functional state and his particular findings by physiotherapy. There were used available anthropometric methods and scales of functional movements. In the therapy there were used for example soft tissue techniques, peripheral joint mobilizations or methods based on developmental kinesiology models.
Based on the findings about exacerbation of symptoms and the result of therapy in the case report, it can be stated that the physiotherapy has a key role in patient care. It helps to improve patient’s functional movements and deals with development of undesirable manifestations of this disability.