Vybrané instituty zadávání veřejných zakázek ve světle nové právní úpravy
Název práce v češtině: | Vybrané instituty zadávání veřejných zakázek ve světle nové právní úpravy |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Selected institutions of public procurement in the light of new legislation |
Klíčová slova: | Zákon o zadávání veřejných zakázek, zadávání veřejných zakázek, zadávací řízení. |
Klíčová slova anglicky: | Act on Public Procurement Process, public procurement process, award procedure. |
Akademický rok vypsání: | 2016/2017 |
Typ práce: | rigorózní práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra obchodního práva (22-KOBCHP) |
Vedoucí / školitel: | |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 04.05.2017 |
Datum zadání: | 04.05.2017 |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 04.05.2017 |
Datum a čas obhajoby: | 09.11.2017 17:00 |
Místo konání obhajoby: | PF UK m. 230 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 10.10.2017 |
Datum proběhlé obhajoby: | 09.11.2017 |
Oponenti: | JUDr. Vít Horáček, Ph.D. |
Předběžná náplň práce |
Tato rigorózní práce „Vybrané instituty zadávání veřejných zakázek ve světle nové právní úpravy“ popisuje novou právní úpravu zadávání veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o zadávání veřejných zakázek“) a porovnává tuto úpravu s předchozí právní úpravou dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o zadávání veřejných zakázek nabyl účinnosti dne 1. října 2016 a je tak účinný po dobu méně než jednoho roku.
Tato práce analyzuje použitelnost dosavadní rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a vnitrostátních soudů v České republice ve vztahu k nové právní úpravě a hodnotí přínos a nedostatky některých hlavních změn právní úpravy, nově zavedených institutů a postupů při zadávání veřejných zakázek. V první kapitole této práce je stručně popsána historická právní úprava zadávání veřejných zakázek v České republice. Druhá kapitola se věnuje procesu přijetí Zákona o zadávání veřejných zakázek a třetí kapitola poskytuje podrobnější analýzu základních definic, se kterými Zákon o zadávání veřejných zakázek pracuje, jako je veřejná zakázka, veřejný zadavatel, dodavatel nebo zadávací podmínky. Ve čtvrté kapitole je analyzována použitelnost závěrů dosavadní rozhodovací praxe ve vztahu k zásadám zadávání veřejných zakázek. V páté kapitole jsou rozebrány nové výjimky z postupu dle Zákona o zadávání veřejných zakázek a výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v některém ze zadávacích řízení. Následně v šesté kapitole jsou analyzována nová pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty jednotlivých druhů veřejných zakázek. V této kapitole je analyzována použitelnost závěrů dosavadní rozhodovací praxe, která je klíčová pro posouzení přípustnosti rozdělení veřejné zakázky na části. Výhody a nedostatky nových zadávacích postupů zavedených Zákonem o zadávání veřejných zakázek po vzoru evropských zadávacích směrnic jsou rozebrány v sedmé kapitole, přičemž pozornost je soustředěna zejména na řízení o inovačním partnerství a zjednodušený režim (tzv. light režim). Tato kapitola by měla pomoci zadavatelům při rozhodování, zda jsou pro ně tyto nové druhy zadávacích postupů relevantní, a v jakých případech je mohou využít. V rámci osmé a deváté kapitoly jsou rozebrány nové instituty a pravidla pro nadlimitní řízení, která mohou být v praxi pro zadavatele relevantní. Zdůrazněny jsou zejména rozdíly a odlišnosti oproti zákonu č. 137/2006 Sb., aby se zadavatelé mohli v nové právní úpravě kvalifikace a hodnocení nabídek, vyhrazených a nevyhrazených změn závazků a nové koncepce mimořádně nízké nabídkové ceny snáze zorientovat. Poslední desátá kapitola se zaměřuje na nová opatření pro účely zvýšení transparentnosti zadávacího řízení, která byla zavedena Zákonem o zadávání veřejných zakázek a dle zkušeností z praxe představují pro zadavatele i dodavatele často problém. V neposlední řadě tato práce upozorňuje na některé nepřesnosti, nejasnosti a problematická místa vyvstávající v praxi při aplikaci Zákona o zadávání veřejných zakázek. |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
This thesis ‘Selected institutions of public procurement in the light of new legislation’ describes the new legislation in the Czech Republic regulating the public procurement process, introduced by the new Public Procurement Act (Act No. 134/2016 Coll., on the Public Procurement Process, as amended – the “PPA”) and its implementing regulation, and compares it to the previous legislation under Act No. 137/2006 Coll., on Public Procurement, as amended. The PPA came into force as of October 1, 2016 and has thus been in effect for a period of less than one year. As such, the PPA is considered a relatively new regulation which is still being explored, and which above all requires new case law to provide much-needed interpretation of some provisions which remain unclear or ambiguous.
The PPA regulates the procurement process and establishes the rights and obligations of contracting authorities in the Czech Republic and of bidders and contractors, in accordance with the new EU directives. This thesis describes the principal differences and new types of tendering procedures (such as the ‘innovative partnership’ or the ‘light regime’) and legal institutions (such as the ‘preliminary market consultations’), new grounds for exclusion from tendering procedures, and new qualification requirements introduced by the PPA. This thesis also provides some practical guidance for contracting authorities as well as bidders, and identifies those sub-sets of case law and decisions under previous public procurement law which remain applicable and relevant also in relation to the PPA. The first chapter of this thesis provides a brief overview of the previous legislation regulating the public procurement process. The second chapter describes the legislative and transposition process as well as the systematics of the PPA. The fourth chapter identifies new definitions used by the PPA and the fifth chapter analyses the new principles that are relevant for the proper use and application of the PPA in practice. Chapters Six through Nine focus on the tendering regime, new tendering procedures and new legal institutions, and offer an analysis of the provisions regulating above-threshold public contracts. These chapters reflect how the rules have changed in comparison to the previous regulation, and identify what relevant case has remained applicable in relation to the new PPA. The last chapter describes new measures aimed at increasing the transparency of the public procurement procedure and assesses their relevance. Last but not least, this thesis draws attention to certain inaccuracies and problematic passages which are revealed when applying the new legislation in practice, and attempts the interpretation of certain ambiguities. |