ANDRŠTOVÁ, A. (2012). Psychologie a komunikace pro záchranáře. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4119-2. BAŠTECKÁ, B. a kol. (2005). Terénní krizová práce: psychosociální intervenční týmy. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 80-247-0708-X. BARTŮŇKOVÁ, S. (2010). Stres a jeho mechanismy. Praha: Karolinum. 137 s. ISBN 978-80-146-1874-6 BROOKE, D., EDWARDS, G., TAYLOR, C. (1991). Addiction as an occupational hazard: 144 doctors with drug and alcohol problems. British Journal of Addiction, 86, 8, s. 1011-1016 CASADO, A. et al. (2006). Lipid peroxidation, occupational stress and aging in workers of a prehospital emergency service. European Journal of Emergency Medicine, 13(3), 165-171 CORBIN, J., STRAUSS, A. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie (1st ed.). Boskovice: Albert. DOBIÁŠ, V. a kol. (2007). Prednemocničná urgentná medicína. 1. vyd. Martin: Osveta. ISBN 978-80-8063-255-7 DOBIÁŠ, V. (2007). Urgentná zdravotná starostlivosť. 2. vyd. Martin: Osveta. ISBN 978-80-8063-244-1 DRÁBKOVÁ, J. (1997). Akutní stavy v první linii. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 80-7169-238-7 FIŠAR, Z. (2002). Přehled biochemických účinků vybraných návykových látek. Trendy ve farmakoterapii – Zdravotnické noviny, č. 1, příloha, str. 8-10 FRANĚK, O. (2010). Manuál dispečera zdravotnického operačního střediska. 3. vyd. Praha. ISBN 978-80-254-5910-2 HONZÁK, R. (2008). Burnout syndrom, Sestra, č. 4, s. 27-28. ISSN 1210-0404 HONZÁK, R., KURZOVÁ, H. (2003). Burnout syndrom. Sanquis, 30(5), 42-45. HUMPL, L., Prokop, J. M., Tobiášová, A. (2013). První psychická pomoc ve zdravotnictví, 1. vyd. Brno: NCO NZO. ISBN 978-80-7013-562-4 HYNIE, S. (1995). Speciální farmakologie Praha: Univerzita Karlova. KALINA, K. (2003). Drogy a drogové závislosti, mezioborový přístup. Praha: Úřad vlády České republiky. KALINA, K. (2015). Klinická adiktologie, 1. vyd. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-4331-8 KEBZA, V., ŠOLCOVÁ, I. (2003). Syndrom vyhoření. Praha: Státní zdravotní ústav. KONOPÁSEK, P., ŠEBLOVÁ, J. (1998). Jak vidíme sami sebe. Urgentní medicína 1, s. 33-35 KRÁLÍKOVÁ, E. (2003). Tabák a závislost na tabáku. Drogy a drogové závislosti 1, mezioborový přístup. Praha: Úřad vlády České republiky. KREEK, M. J., VOCCI, F. (2002) History and current status of opioid maintenance treatments. Journal of Substance Abuse Treatment, 23, 93 – 105. KŘIVOHLAVÝ, J. (2003). Jak zvládat stres. Praha: Grada, 1994. ISBN 80-7169-121-6. MATOUŠEK, O. (2003). Slovník sociální práce. Praha: Portál. MIKŠÍK, O., BŘICHÁČEK, V. (1981). Detekce osob náchylných k psychickému selhání (metodická příručka ke komplexní vyšetřovací baterii, vyvinuté v rámci úkolu P-17-335-240/01). Praha: Výzkumný ústav psychiatrický. 131 s. MINAŘÍK, KMOCH (2015). Přehled psychotropních látek a jejich účinků. In Kalina, K. a kol., Klinická adiktologie. Praha: Grada Publishing. MIOVSKÝ, M. (2006). Kvantitativní přístup a metody psychologického výzkumu. Praha: Grada Publishing. NEŠPOR, K. (2000). Návykové chování a závislost. Praha: Portál. NEŠPOR, K., CSÉMY, L. (2001). Návyková rizika a stres u zdravotnických profesí – možnosti prevence a časné intervence. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR. PERLÍK, F. (2005). Základy farmakologie. 1. vyd. Praha: Galén. ISBN 80-7262-374-5 POPOV, P. (2003). Alkohol. In Kalina K.,a kol. Drogy a drogové závislosti 1, mezioborový přístup. Kapitola 3/1. Praha: NMS/Úřad vlády České republiky. POPOV, P. (2001). Návykové poruchy. In Raboch, J., Zvolský, P. a kol.. Psychiatrie. Praha: Galén SIVEK, V. (2004). Užívání a uživatelé konopných drog v kontextu analýzy mediálních zpráv. Diplomová práce. FFUP Olomouc. ŠEBLOVÁ, J., KEBZA, V. (2005). Zátěž a stres pracovníků záchranných služeb – výsledky první části studie. Urgentní medicína, 8(1) 27–29. ŠEBLOVÁ, J. (2000). Posttraumatická stresová porucha. Urgentní medicína, 3(2), 33–35. ŠEBLOVÁ, J. a kol. (2009). Preventivní a intervenční psychologické techniky pro zaměstnance záchranných služeb. Urgentní medicína, 12 (1), s. 26-31. ISSN: 1212-1924 ŠPATENKOVÁ, N. a kol. (2004). Krize: psychologický a sociologický fenomén. 1. vyd. Praha: Grada. 129 s. ISBN 80-247-0888-4. TÝMAL, M. (2003). Tabák, stručně podle bio-psycho-sociálního modelu. (20.10.2004). Dostupné na: http://drogporadna.popjan.cz/tabak.htm
Předběžná náplň práce
V posledních letech se stále více ukazuje, že pracovní zátěž, stres a syndrom vyhoření u pracovníků záchranné služby mohou představovat velmi významné rizikové faktory, které se z hlediska užívání psychoaktivních látek mohou snadno stát faktory spouštěcími. Problematika užívání návykových látek v prostředí zdravotnické záchranné služby je v našich podmínkách dosud oblastí málo prozkoumanou a z pochopitelných důvodů velmi citlivou. Náročné pracovní podmínky a působení chronického stresu u zdravotnických záchranářů, spojené s nedostatečnou podporou a péčí zaměstnávající organizace mají za následek vyčerpání a celkový distres, provázený rozvojem příznaků poruch psychického a fyzického zdraví. Tento stav může vést k užívání psychoaktivních látek jako negativní zvládací strategii. Práce je psána teoreticko-kazuistickou formou a poukazuje na souvislost mezi chronickým působením stresorů spojených s výkonem profese zdravotnického záchranáře a užíváním psychoaktivních látek jako prostředku k zvládání a kompenzaci následků pracovního stresu a vyčerpání. Na podrobně zpracované kazuistice lze sledovat vznik a vývoj závislostního chování v širším kontextu, zejména však ve vazbě na zvládání akutního i chronického stresu z pracovní zátěže. Práce poukazuje na důležitost osvojení a systematické realizace preventivních strategií nejen ze strany zdravotnických záchranářů, ale i ze strany zaměstnávající organizace a současně upozorňuje na důležitost a vzhledem k charakteru profese i nezbytnost často podceňované psychosociální péče o zaměstnance záchranných služeb, jejíž pojetí a náplň se v rámci ČR u jednotlivých regionálních ZZS značně liší.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
It has been shown recently that workload, stress, and burnout syndrome among the staff of the medical rescue service may be major risk factors in terms of triggering the use of psychoactive substances. Representing what is understandably a delicate issue, substance use among emergency medical staff has not been thoroughly studied in our country. Emergency medical workers’ difficult working conditions and the chronic stress they are exposed to, in combination with a lack of support and care on the part of their employers, result in exhaustion and general distress, accompanied by the development of symptoms associated with both physical and mental disorders. This condition may lead to the use of psychoactive substances as a negative coping strategy. Consisting of both theoretical background and case studies, the paper points out the relationship between the chronic effect of stressors pertaining to the job of emergency medical workers and the use of psychoactive substances as a way of coping with and compensating for the implications of work-related stress and fatigue. Thorough case studies are presented to demonstrate the onset and development of addictive behaviour within a wider context, with special emphasis being placed on its association with coping with both acute and chronic occupational strain. The paper underlines that both the emergency medical workers and their employers should learn and continuously engage in systematic preventive strategies, as well as noting the importance of the psychosocial care of the staff of emergency medical services. Although vital to this work of a specific nature, psychosocial care is often underestimated and the quality and extent of its provision vary significantly among the regional emergency medical services in the Czech Republic.