Diplomová práce bude věnována tématu televize jako neustále se vyvíjejícího média a otázce, zda současné televizní publikum stále tvoří diváci a je pro něj vhodné označení používané pro klasická masmédia, anebo se televize natolik přiblížila novým médiím, že by už bylo příhodnější hovořit o jejích "uživatelích". Na základě předpokladu, že přístup společnosti k televizi se během let její existence proměňoval, budeme archeologicky zkoumat televizi z pohledu několika předních mediálních teoretiků v posledních desetiletích. Budeme zkoumat především to, jak se změnilo rozhraní mezi televizním médiem a divákem a zejména možnosti, které televize nabízí svému publiku. Nejprve se zaměříme na téma tzv. remediace autorů Jay D. Boltera a Richarda Grusina. Následně se zaměříme na badatelský směr archeologie médií vycházející z díla Archeologie vědění Michala Foucaulta a budeme zkoumat televizi a diskurz, jehož je součástí. Odrazíme se především od myšlenek autorů, jako je Jussi Parikka, Siegfried Zielinski, William Uricchio či Axel Bruns. Objeví se také díla mediálních teoretiků Marshalla McLuhana, Lva Manoviche a dalších. Zvláštní pozornost bude věnována především problematice postupného vývoje televize jako média a jejího publika. Televize je totiž považována za jedno z tradičních (starých) médií, to se podle mého názoru ovšem s technologickým vývojem mění a tímto způsobem už o ní uvažovat nelze.
- zadáno vedoucím/školitelem