Modelové katalyzátory — elektronické a strukturní vlastnosti ve spojení s in situ elektrochemií
| Název práce v češtině: | Modelové katalyzátory — elektronické a strukturní vlastnosti ve spojení s in situ elektrochemií |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Model catalysts — electronic and structural properties in conjunction with in situ electrochemistry |
| Akademický rok vypsání: | 2017/2018 |
| Typ práce: | disertační práce |
| Jazyk práce: | |
| Ústav: | Katedra fyziky povrchů a plazmatu (32-KFPP) |
| Vedoucí / školitel: | RNDr. Kateřina Veltruská, CSc. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 20.09.2017 |
| Datum zadání: | 20.09.2017 |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 03.10.2017 |
| Konzultanti: | doc. Mgr. Ivan Khalakhan, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| 1. Studium literatury.
2. Příprava modelových katalyzátorů. 3. Charakterizace metodami XPS, LEED, ISS, XPD, ARUPS, cyklickou voltametrií. 4. Zpracování dat. |
| Seznam odborné literatury |
| 1. D. Briggs, M.P. Seah: Practical Surface Analysis, vol. 2 - Auger and X-ray Photoelectron spectroscopy, Wiley, 1990, ISBN 0-471-92081-9.
2. Hufner: Photolectron Spectroscopy, Springer, 2003, ISBN 3-540-41802-4. Další časopisecká literatura po dohodě s vedoucím práce. |
| Předběžná náplň práce |
| Mechanismy, probíhající v reálných katalyzátorech jsou vzhledem k jejich komplikovanému složení a struktuře, složitým problémem. K objasnění těchto mechanismů značnou měrou přispívají studia na modelových katalyzátorech, limitujícím faktorem těchto studií je však tzv. pressure gap, neboť většina experimentů probíhá ve velmi nízkých tlacích. V poslední době vzrůstá snaha se různými způsoby přiblížit reálným podmínkám, jednou z možností je studium modelových katalyzátorů pomocí cyklické voltametrie in-situ.
Práce bude zaměřena na přípravu a studium modelových systémů souvisejících s výzkumem katalyzátorů pro palivové články a elektrolyzéry. Modelové katalyzátory, připravené napařováním na vhodné substráty, budou studovány metodami fotoelektronové spektroskopie — rentgenovskou (XPS), ultrafialovou (UPS) a jejich úhlově rozlišenými modifikacemi (XPD a ARUPS), které umožní získat podrobné informace o chemickém složení, prostorové a elektronové struktuře (včetně pásové struktury), interakci deponovaných kovů se substrátem a další. K charakterizaci budou použity i další metody dostupné na aparatuře — elektronová difrakce (LEED) a spektroskopie rozptýlených iontů (ISS). Na připravených površích bude studována adsorpce jednoduchých plynů, opět výše zmíněnými metodami. Práce bude probíhat na UHV aparaturách vybavených komerčními spektrometry. Předpokládá se, že část experimentů prováděna na spektrometru optické dráhy MSB v Terstu a na aparatuře NAPXPS, která umožňuje měření při tlacích blízkých atmosférickému. http://physics.mff.cuni.cz/kfpp/php/dis-abs.php?id=327 |
| Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
| http://physics.mff.cuni.cz/kfpp/php/dis-abs.php?id=327 |