Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 307)
Detail práce
  
Objektivizace posturální funkce břišních svalů
Název práce v češtině: Objektivizace posturální funkce břišních svalů
Název v anglickém jazyce: The objectification of postural function of abdominal muscles
Klíčová slova: Posturální funkce, nitrobřišní tlak, břišní svaly, bránice, tlakový sensor, low back pain (LBP), objektivizace
Klíčová slova anglicky: Postural function, intraabdominal pressure, abdominal muscles, diaphragm force sensor, low back pain (LBP), objectification
Akademický rok vypsání: 2016/2017
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství (13-432)
Vedoucí / školitel: doc. MUDr. Alena Kobesová, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 16.02.2017
Datum zadání: 10.05.2018
Datum potvrzení stud. oddělením: 30.05.2018
Datum a čas obhajoby: 07.06.2018 08:00
Datum odevzdání elektronické podoby:14.05.2018
Datum odevzdání tištěné podoby:14.05.2018
Datum proběhlé obhajoby: 07.06.2018
Oponenti: Pavel Davídek, Ph.D.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Tato diplomová práce se zaměřuje na objektivizaci posturální funkce břišních svalů. V teoretické části přinášíme přehled poznatků o posturální funkci břišních svalů a souvislost jejich koaktivace s nitrobřišním tlakem. Stručně také uvádíme výsledky studií, které řeší vztah posturální aktivace trupových svalů a problematiky Low Back Pain (LBP). Součástí teoretické části je přehled metod využívaných k měření nitrobřišního tlaku a aktivity břišních svalů v kontextu posturálních funkcí. V této části také představujeme novou metodiku měření aktivity břišních svalů pomocí tlakových senzorů připevněných na břišní stěnu v oblasti třísla a trigonum lumbale, jenž jsme využili při měření.
Metodika: V rámci praktické části jsme změřili skupinu 35 zdravých mladých probandů (průměrný věk 21,26let, SD ± 1,62) ve 3 posturálně odlišných situacích v sedě: při klidovém dýchání (KD), v situaci s přidanou externí zátěží, kdy proband držel činku o 20% hmotnosti těla (EZ) a v situaci s volním maximálním zvýšením nitrobřišního tlaku, respektive bráničním testem (BT).
Výsledky: Statisticky jsme prokázali, že tlak vytvořený břišní stěnou na oba senzory vzroste v situaci s externí zátěží oproti klidovému dýchání (HA1: pro horní senzor p=0,0079, pro dolní senzor p=0,0009). Stejně tak jsme statisticky prokázali, že tlak vytvořený břišní stěnou na oba senzory během bráničního testu vzroste oproti klidovému dýchání (HA2: pro horní senzor p=<0,0001; pro dolní senzor p=0,0009). Dále byl signifikantně větší nárůst aktivity břišních svalů v situaci s bráničním testem oproti situaci s externí zátěží (H3: pro horní senzor p=0,0167; pro dolní sensor p=0,0196). Rozdíl v nárůstu tlaků mezi jednotlivými senzory v rámci jedné situace nebyl statisticky významný při externí zátěži ani bráničním testu (H4: pro EZ p=0,9094; pro BT p=0,6677).
Závěr: V rámci práce byl prezentován nový metodický postup objektivizace míry aktivace břišní stěny, resp. nepřímého měření intra-abdominálního tlaku. Výsledky experimentální části prokazují, že míra aktivace břišní stěny je signifikantně vyšší při posturální zátěži a při korigovaném stereotypu dýchání s volní aktivací břišní stěny oproti spontánnímu stereotypu klidového dýchání. Nová metoda měření pomocí unikátních senzorů prezentovaná v rámci této diplomové práce by v budoucnu mohla sloužit pro vytvoření norem pro zdravou populaci, jako standard vyšetření, objektivizace efektu terapie i jako terapeutický biofeedback klientů s bolestí zad a jinými funkčními patologiemi pohybového systému.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK