Státy bývalého východního bloku, mezi které lze řadit země Visegrádské čtyřky, prošly v průběhu svého trasformačního období výraznou proměnou reprodukčního chování, která se projevila výrazným poklesem intenzity plodnosti, která byla důsledkem především změn v časování rození dětí. Cílem této bakaléřské práce je popsat vývoj plodnosti v těchto zemích, a to až do úrovně NUTS 2, od začátku 90. let 20. století po současnost, a pokusit se sledovat vývoj regionální diferenciace plodnosti, a to jak v celkové intenzitě plodnosti, tak její struktuře. Práce by mj. měla nalézt odpověď také na otázku, zda změny v reprodukčním chování v jednotlivých regionech ovlivňuje především celkový vývoj na úrovni celého státu, či zda lze sledovat regiony dvou (či více) států, které jsou si svým vývojem intenzity i struktury plodnosti blízké i přes vymezení jednotlivých státních útvarů.