Hudba a prostor raných próz Věry Linhartové. Skladatelé.

• Název práce v češtině: Hudba a prostor raných próz Věry Linhartové. Skladatelé.
• Název v anglickém jazyce: Music and Space in Early Proses of Věra Linhartová. Musicians.
• Klíčová slova: Apostrofa, estetická funkce, literatura, prostor, přirozený postoj, uspořádání, vnímání.
• Klíčová slova anglicky: Apostrophe, esthetic function, literature, natural, ordination, perception, space.
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Program SHV - Filosofický modul (24-FM)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Jakub Češka, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem
• Datum přihlášení: 01.11.2016
• Datum zadání: 01.11.2016
• Datum odevzdání elektronické podoby: 05.01.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 31.01.2017
• Předmět: Obhajoba bakalářské práce (YAK47005)
• Oponenti: doc. Mgr. Josef Fulka, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Češka J., ‘Hyperbola antropomorfního přepisu krajiny’ in Bohemica Olomucensia 2011/3
Češka J., Průzračnost tvorby v zrcadle literatury, 2014
Descartes R., Rozprava o metodě, 1992
Descartes R., Meditace o první filosofii, 2010
Effenberger V., Realita a poesie, 1969
Foucault M., Slová a veci, 1987
Foucault M., Diskurs, autor, genealogie, 1994
Fulka J., ‘Foucault a literatura’ in Michel Foucault, estetika a politika, 2005
Linhartová V., Meziprůzkum nejblíž uplynulého, Přestořeč, 1993
Linhartová V., Prostor k rozlišení, 1992
Linhartová V., Rozprava o zdviži, 1998
Kosatík P., Ústně více, 2006
Mathauser Z., ‘Rozhovory o různém, nebo různost rozhovorů?’ in Různost rozhovorů. — Poezie, filozofie, věda, 2006
Patočka J., ‘Prostor a jeho problematika’ in Estetika 1991/1
Patočka J., Aristoteles, jeho předchůdci a dědicové, 1964
Richter V., Umění a svět, 2001
Richter V., O pojem Baroka v architektuře, 1944
Richterová S., Eseje o české literatuře, 2015
Weisman K. (ed.), The Oxford handbook of the elegy, 2010
Wollner, ‘Prostor k rozlišení’ in Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny 2013/14

Předběžná náplň práce

Experiment literárního díla Věry Linhartové lze charakterizovat zobrazováním takového prostoru, jehož součástí je samo toto zobrazení tak, že vždy činí přítomným také slepé místo nezobrazitelného. Způsob, jakým je nezobrazitelné “přítomno” v raných prózách autorky, znemožňuje užití běžného strukturního čtení dělením na formu a obsah. O “obsahu” zde nelze říci nic určitějšího, než že se již stává formou své vlastní nepřítomnosti. Mezi rozlišení obsahu (čím se forma stává čitelnou či nečitelnou) a formy (způsob této čitelnosti či nečitelnosti) se vsouvá jakési neutrum (ani jedno ani druhé), které na místě značení zviditelňuje jejich vztah, aniž by samo bylo zachytitelné než negativně. Přesto právě tato nemožnost nás přibližuje zdroji, z nějž experiment čerpá svůj význam nepředpokládaného a v němž interpretace nachází rozpor popsatelného. Je-li totiž konstatováno, že vše je formou stále unikajícího obsahu, lze o nějaké interpretaci (tedy nikoli formalismu popisu nebo mimodiskurzivnímu poukazu výkladu) vůbec mluvit? Práce navrhuje kritiku strukturního čtení raných textů Věry Linhartové na půdorysu tří interpretačních linií, zámlka, historie a analogie. Teoretická představa prostorovosti pak bude směřována k některým rozporům, které otevírá čtení textů Linhartové - jde o ničení či budování? jde o umění či moralitu? jde o vážnost nesrozumitelnosti nebo výsměch srozumitelnému?