„Zavřeny slunci otvírají se slavnému mlčení hvězd“: Pokus o analysu motivu uzavřenosti, jím generovaných témat a jejich konsekvencí v literatuře a „literaturách“ přelomu století

• Název práce v češtině: „Zavřeny slunci otvírají se slavnému mlčení hvězd“: Pokus o analysu motivu uzavřenosti, jím generovaných témat a jejich konsekvencí v literatuře a „literaturách“ přelomu století
• Název v anglickém jazyce: „Closed to the sun, open them selves to the glorious silence of the stars“: An Attempt to Analysis of a Withdrawnnes-motif; topics generated by it and their consequences in the literature and "literatures" at the turn of the century
• Klíčová slova: Autostylisace|dekadence|fin de siècle|individualismus|literární motivy|mezní stavy mysli|moderna|psychologismus|psychický naturalismus|snění|solipsismus|transposice osobnosti|uzavřenost|záměna snového a skutečného světa
• Klíčová slova anglicky: Autostylisation|Confusion of the dream and the reality|Decadence|Dreaming|Extreme mental states|fin de siècle|Individualism|Literary motives|Modernism|Psychologism|Psychic naturalism|Solipsism|Transposition of identity|Withdrawnnes
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Josef Hrdlička, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 17.10.2016
• Datum zadání: 17.10.2016
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 31.10.2016
• Datum a čas obhajoby: 09.09.2019 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.07.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 09.09.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.

Zásady pro vypracování

Motiv a problematika uzavřenosti individua v literatuře konce devatenáctého století volně prostupuje a stírá hranice mezi psychologisující beletrií (ať již realistickou či fantastickou), esejistikou, filosofií a populárně sociologizující žurnalistikou. Fascinace tímto tématem je pak jednou z nedílných součástí soudobého kulturního ovzduší, které konstituovalo individualismus již nejen jako životní postoj, ale přímo program. Vymezením se vůči svému okolí se však individuum nutně uzavírá do sebe samého, případně do alternativních artistních realit: Tak jako jsou distance, revolta a individualismus atributy dekadentního hrdiny ve vztahu vůči společnosti, ve vztahu vůči sobě samému se dá mluvit naopak spíše o jakémsi hledání jiného, druhého já. Často formou autostylisace. Hledaný obraz sebe samého (ať už přímo ve smyslu dvojníka, nebo nějaké jiné variantě) se však nezřídka mění v pronásledovatele a „věznitele“ svého tvůrce. V kulturním prostředí se totiž tento pojem zdaleka neomezuje jen na primární význam tohoto označení. Může nabývat mnoha podob: vězněm tak může být kdokoli oddělený od svého okolí, ať již přímo ztrátou svobody nebo vlastního rozumu (viz tolik oblíbený popis postupujícího šílenství nebo jiného dědičného zatížení); ale paradoxně i vyhnanec, ztrativší hranice svého prostředí. Ne náhodou byl motiv vyhnance či ahasverovského poutníka, vzdorujícího zatracence, silně akcentován i soudobým výtvarným uměním (ať již se jedná o grafiku, malířství nebo sochařství), které svými náměty udržovalo se sférou literatury velmi úzký kontakt. Postava vězně nebo některá z jiných odrud „vězňů“ se tak stává spíše vyjádřením obecného pocitu úzkosti.
V literatuře samotné pak zabývání se podobnými tématy nabízí minimálně jeden zajímavý paradox: definujeme-li si literaturu obecně jako formu sdělení, vyjádřením a ztvárňováním „nesdělitelných“ stavů lidské mysli a líčením nezprostředkovávaného, překračuje své vlastní hranice.
Metodika:
Cílem práce by mělo být jednak sumarisování všech možných variant, typů a způsobů užití tohoto motivu; rozbor jeho proměnlivé funkce v literatuře a dokumentace postupných změn v jeho recepci.
Přípravná fáze by měla spočívat především ve vyhledávání textů vykazujících patřičné znaky (tedy obsahující některou z variant sledovaného motivu) jak v rámci dobové produkce knižní, tak především v souběžném „paralelním světě“ beletristických časopisů. Takto získaný materiál, roztříděn jednak tematicky a v neposlední řadě také s přihlédnutím k návaznosti jeho jednotlivých položek, by měl být předmětem rozboru (zjišťujícího jakou roli hraje tento motiv v textu samotném) a vzájemné komparace s dalšími podobnými texty, například z jiných jazykových a kulturních oblastí či v dobové perspektivě „protichůdných“ literárních „směrů“ či „škol“.
Dobové teoretické články a kritické reflexe (svým pojetím odpovídající spíše požadavkům obvykle kladeným na sekundární literaturu) by se proto, spíše než teoretickým podkladem, měly společně s rozebíranými beletristickými texty stát dalším, rozšiřujícím materiálem k analýze: soudobé kritické texty mohou totiž beletrii, na kterou reagovaly, pomoci lépe zasadit do širších literárních i mimoliterárních souvislostí a společenského kontextu.
Závěr práce by pak mělo tvořit srovnání se zcela odlišným přístupem ke stejné (vlastně přejaté) problematice v letech desátých, na cestě k expresionismu, který ji v přímé návaznosti akcentoval neméně silně, avšak poněkud odlišným způsobem. Po generaci devadesátých let zděděný „vězeň sebe samého“ zde revoltuje podruhé, tentokrát aby své pomyslné vězení rozbil a se svým údělem a uzavřeností skoncoval. I takto radikálně odlišné pojetí však z literatury devadesátých let a přelomu století čerpalo a reagovalo na ni, byť mnohdy spíše polemicky.

Seznam odborné literatury

Literatura (výběr):
1. Tituly dobové:
ALIMENA, Bernardino. Zločin v umění: Vstupní přednáška k běhu práva a trestního řízení na kr. universitě v Cagliari 25. února 1899. Praha: Jos. Pelcl, 1900. 82 s. Kritická knihovna; Sv. 14.
RAÝMAN, Bohuslav L. Zárodky sebevědomí: dopis příteli. Praha-Vršovice: Nákladem Josefa Šimánka, [1911]. 23 s. Knihovna pro filosofii, umění a život; sv. 1.
RIBOT, Théodule. Nemoci vůle. Překlad Ladislav Jarolímek. V Praze: Jos. Pelcl, 1898. 126 s. Kritická knihovna; 9.
RIBOT, Théodule. Nemoci paměti. V Praze: Josef Pelcl, 1901. 165 s. Knihovna Rozhledů; sv. 39.
RIBOT, Théodule. Psychologie pozornosti. Překlad Jan Mauer a Jan Mauer. Praha: Josef Pelcl, 1901. 111 s. Knihovna Rozhledů; sv. 38.
VETTER, Benjamin. Světový názor moderního člověka. Překlad K. Fürst. V Praze: Josef Pelcl, 1900. 171 s.
WEBB, Sidney James. Nesnáze individualismu: Fabian tract 69. Překlad Pavla Moudrá. Praha: Nákladem Rozhledů - Jos. Pelcla, 1897. 30 s. Knihovna Rozhledů; 12.
WEIGERT, Bořivoj. Kult Smrti. Praha: Knihtiskárna Volter a Zika, 1898. 30 s.
2. Sekundární literatura:
BACHELARD, Gaston. Poetika prostoru. Vyd. 1. Praha: Malvern, 2009. 245 s. ISBN 978-80-86702-61-2.
BECKER, Karin. Literární dandysmus 19. století ve Francii. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2013. 158 s. ISBN 978-80-246-2299-6.
DOLÁK, Antonín a kol. Praktické implikace moderních pojetí subjektu. Vydání první. Ostrava: Universitas Ostraviensis, 2015. 223 stran. ISBN 978-80-7464-758-1.
CELHOFFER, Martin. Autor - dílo - recipient. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2014. 143 s. ISBN 978-80-7464-239-5.
FOUCAULT, Michel. Myšlení vnějšku. Vyd. 2. V Praze: Herrmann & synové, 2003 , ©1996. 303 s. ISBN 80-239-2454-0.
HLOUŠKOVÁ, Jasna. Przybyszewski a Wyspiański: [úryvek z disertační práce "Mladá Polska v zrcadle Moderní revue"]. Praha: Euroslavica, 2005. 23 s.ISBN 80-85494-73-6.
KOSEK, Jan. Jak (ne)být sám (se) sebou: problém autenticity: zrod a cíle moderního člověka ve světle filozofie a literatury. První vydání. Praha: Dokořán, 2015. 327 stran. Bod. ISBN 978-80-7363-703-3.
MORTON, Timothy et al. Objekt. Vydání první. Praha: Kvalitář, s.r.o., 2015. 215 stran. ISBN 978-80-260-8639-0.
PLÁNSKÁ, Božena. Vztahy a jejich obraz v literatuře 19. a 20. století. Vydání první. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015. 168 stran. Recenzované monografie.ISBN 978-80-7435-614-8.
SOKOL, Jan. Člověk jako osoba: filosofická antropologie. Třetí, rozšířené vydání. Praha: Vyšehrad, 2016. 273 stran. Moderní myšlení. ISBN 978-80-7429-682-6.
ŠINCLOVÁ, Soňa a kol. Sémantika narativního prostoru. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. 180 stran. ISBN 978-80-244-4791-9.
VRABEC, Martin, ed. Touha a žádostivost v dějinách evropské filosofie. Vydání první. Praha: Togga ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze, Fakultou humanitních studií, 2014. 411 s. Scholia; sv. 20. ISBN 978-80-7476-059-4.