Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 384)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení
Název práce v češtině: Uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení
Název v anglickém jazyce: Registration of claims in insolvency proceedings
Klíčová slova: Insolvenční řízení, Pohledávky, Věřitel, Uplatňováni pohledávek, Úpadek, Insolvenční zákon
Klíčová slova anglicky: Insolvency proceedings, Claims, Creditor, Registering claims, Insolvency, Insolvency Act
Akademický rok vypsání: 2016/2017
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra občanského práva (22-KOP)
Vedoucí / školitel: doc. JUDr. Petr Smolík, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 14.11.2016
Datum zadání: 22.11.2016
Datum potvrzení stud. oddělením: 17.05.2018
Datum a čas obhajoby: 16.05.2018 10:00
Místo konání obhajoby: míst. 229 - část I. a II. státních závěrečných zkoušek se konají bezprostředně po sobě v týž den
Datum odevzdání elektronické podoby:14.03.2018
Datum proběhlé obhajoby: 16.05.2018
Oponenti: prof. JUDr. Alena Winterová, CSc.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Ve finančním světě často dochází k situacím, kdy se dlužníci ocitnou v platební neschopnosti a nemohou již plnit své závazky vůči věřitelům. Jako prostředek řešení tohoto problému se vyvinulo insolvenční řízení, které umožňuje věřitelům hromadné (kolektivní) uplatnění (a uspokojení) jejich pohledávek. Uplatňování pohledávek je však komplexní proces, jenž se skládá z několika fází, jež jsou uplatnění pohledávek stricto sensu, přezkum pohledávek a uspokojení pohledávek. Správné pochopení jednotlivých aspektů tohoto procesu je pro věřitele zásadním. K pochopení tohoto procesu jim však nepomáhá to, že jeho pravidla jsou častým předmětem změn ze strany zákonodárce.
Nejnovější změny „pravidel hry“ nastaly v důsledku dvou zákonů, kterými byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) novelizován a které nabyly účinnosti v roce 2017. Novely přinesly celou řadu změn, pro uplatňování pohledávek pak nastaly změny hlavně v přezkumu přihlášených pohledávek, v postavení pohledávek společenství vlastníků jednotek a v přihlašování podmíněných a budoucích zajištěných pohledávek.
Nejvýraznější změnou, kterou jedna z těchto z novel přinesla, je vyřazení přezkumného jednání jako platformy pro přezkum přihlášených pohledávek v případě, že je úpadek dlužníka řešen oddlužením. Přezkumné jednání bylo nahrazeno méně formálním osobním jednáním insolvenčního správce s dlužníkem. I přes obavy některých institucí však díky eliminaci přezkumného jednání nelze očekávat, že by tím mohl být ohrožen účel insolvenčního řízení nebo že by tím hrozil negativní dopad do sféry dlužníka či věřitele. Příkladem mohou být přezkumy pohledávek v jiných zemích, jako např. v Nizozemsku, kde se v jeho ekvivalentu oddlužení nejčastěji nařizuje pouze tzv. pro forma přezkumné jednání, kterého se nikdo neúčastní a jehož „konáním“ pouze nastává účinek zjištění pohledávek. Slovensko je oproti tomu extrémnějším příkladem, když slovenské insolvenční právo institut přezkumného jednání vůbec nezná a přezkum pohledávek je písemným procesem. Přesto je však potřeba říci, že zákonodárce učinil při koncipování obou novel několik legislativních opomenutí a mnoho změn, s ohledem na jejich dopad na některé věřitele, neodůvodnil dostatečně přesvědčivě.
I bez těchto novel je však uplatňování pohledávek předmětem stálého zkoumání, jelikož v insolvenčním právu pořád existuje mnoho výkladových problémů a další stále vznikají. Také judikatura a názory odborné veřejnosti jsou předmětem neustávajících změn a ovlivňují tak výklad a aplikaci insolvenčního práva.
Tato diplomové práce má proto za cíl analyzovat celý proces uplatňování pohledávek, provést rozbor a kritické zhodnocení vybraných ustanovení, které byly výše zmíněnými novelami dotčeny, a podrobit kritice pár zvolených typových pohledávek.
Za tímto účelem je diplomová práce členěna do čtyř kapitol, přičemž jisté samostatné postavení má první kapitola, jejímž záměrem je roztřídit a zkoumat pohledávky dle jejich typu a povahy. Zbylé tři kapitoly pak kopírují jednotlivé fáze uplatňování pohledávek a v jejich podkapitolách a částech jsou na relevantních místech rozebrány i změny a posuny, které nastaly v důsledku novel, judikatury či odborné literatury.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
In the financial world it is not uncommon for debtors to find themselves in a situation of being insolvent and unable to fulfill their obligations to creditors. Insolvency proceedings were created to resolve such a situation, enabling the creditors to have their claims registered and satisfied en masse (collectively). However, the registration of claims is a complex process consisting of several phases, namely the registration of claims stricto sensu, their verification and satisfaction. Proper understanding of each of its individual aspects is crucial for the creditors. However, constant changes by the legislator to the rules of this process make it difficult for creditors to understand them.
The newest changes to the “rules of the game” are a result of two acts by which the Act No. 182/2006 Coll., on insolvency and its resolution (insolvency act) was amended and which came into effect in 2017. The amendments brought a number of changes, but changes to the registration of claims occurred mainly in the verification of filed claims, the status of claims registered by the homeowner association and in the filing of contingent and future secured claims.
The most significant change brought about by one of these amendments is the disuse of the verification meeting as a platform for the verification of filed claims, if the debtor's insolvency is resolved by debt relief (in Czech “oddlužení”). The verification meeting was replaced by a less formal personal meeting between the insolvency administrator and the debtor. Despite the concerns of certain institutions, the elimination of the verification meeting should not be viewed as jeopardizing to the purpose of the insolvency proceedings or to be viewed as having a negative impact on the debtor or the creditors. Verification of claims in other countries could serve as an example of that. For example, in the Netherlands, if the debtor's insolvency is resolved by debt relief, the court most often orders only a so called pro forma verification meeting, which is unattended. All claims are considered to be verified on the day of this meeting was “held”. Slovakia is a more extreme example as Slovak insolvency law does not foresee the institute of a verification meeting and the conducted verification process is a written one. Nonetheless, it is necessary to state that the legislator made several legislative omissions when drafting the two amendments and did not properly justify many changes that are of a great impact to certain creditors.
However, even without these amendments the registration of claims is subject to constant review, as many interpretative problems still exist in insolvency law and others arise. Also, the jurisprudence and opinions of the professional public are subject to constant changes and thus affect the interpretation and application of insolvency law.
This diploma thesis aims to analyze the entire process of claim registration, assess and critically evaluate selected provisions, which were affected by the aforementioned amendments, and to criticize a few selected types of claims.
To this end, the diploma thesis is divided into four chapters. The first chapter is, in a certain way, separated from the others, as it categorizes and examines claims according to their type and nature. The remaining three chapters each mirror a certain phase of the process of claim registration and each chapter contains in its subchapters and parts, at the relevant places, the changes and shifts which occurred as a result of amendments, jurisprudence or expert literature.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK