Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 384)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Vplyv slnečnej aktivity na poruchy prvkov českej rozvodnej siete
Název práce v jazyce práce (slovenština): Vplyv slnečnej aktivity na poruchy prvkov českej rozvodnej siete
Název práce v češtině: Vliv sluneční aktivity na poruchy prvků české rozvodné sítě
Název v anglickém jazyce: The influence of solar activity on failure rate of components of Czech power-distribution network
Klíčová slova: sluneční aktivita, rozvodná síť, geomagnetická aktivita
Klíčová slova anglicky: solar activity, power grid, geomagnetic activity
Akademický rok vypsání: 2016/2017
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: slovenština
Ústav: Astronomický ústav UK (32-AUUK)
Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 07.10.2016
Datum zadání: 08.10.2016
Datum potvrzení stud. oddělením: 15.12.2016
Datum a čas obhajoby: 21.06.2017 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:11.05.2017
Datum odevzdání tištěné podoby:11.05.2017
Datum proběhlé obhajoby: 21.06.2017
Oponenti: RNDr. Zbyšek Mošna, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Student se seznámí s efekty sluneční aktivity na pozemské prostředí a provede rešerši zahraniční literatury zabývající se vlivy sluneční aktivity na rozvodné sítě. Poté s využitím hlášenek ČEPS o poruchách a závadách na klíčových komponentách české rozvodné sítě provede studii možných efektů sluneční aktivity na českou rozvodnou síť. Cílem je porovnat četnost hlášení poruch na klíčových zařízeních rozvodné sítě s úrovní sluneční aktivity (její úroveň bude posuzována prostřednictvím vhodného indexu aktivity) a to jak metodou přímé korelace, tak sofistikovanějšími statistickými metodami dle pokynů vedoucího práce (zejména půjde o použití binomického testu a metody case-control). Řešitel pro účely řešení vyvine a odladí parametrizovatelný programový balík, jež umožní provést a vyhodnotit statistické zpracování pro různou volbu volných parametrů (např. délka korelačního okna, volbu hladiny statistické významnosti a další).
Seznam odborné literatury
* Schrijver & Mitchell, J. Space Weather Space Clim. 3 (2013) A19
* Zois, J, Space Weather Space Clim. 3 (2013) A32
* Schrijver a kol., Space Weather (2014) 12, 487–498

a další odborné články podle pokynů vedoucího práce
Předběžná náplň práce
Eruptivní události ve sluneční aktivitě mohou být spojeny s poruchami v zemském magnetickém poli, jež se označují termínem geomagnetická bouře. Během těchto bouří dochází mimo jiné k indukcím geomagnetických indukovaných proudů (GIC) ve vedení silové elektřiny, GIC pak pronikají do klíčových komponent rozvodné sítě (např. transformátorů) v nichž mohou způsobovat poruchy v krajních případech až destruktivní. Efekty zvýšené sluneční aktivity na rozvodné sítě jsou jednak demonstrovány při konkrétních událostech (např. kolaps rozvodné sítě Hydroquébec v březnu 1989), nebo vyšetřovány statisticky pro rozvodnou síť na určitém území po určitou dobu. Schrijver&Mitchell (2013) a Schrijver a kol. (2014) prokázali, že až 4 % poruch rozvodné sítě ve Spojených státech mohou být připsána na účet sluneční aktivity (to je v průměru 500 událostí ročně) s vyčíslením škod více než 100 miliard dolarů ročně. Přestože je obecně přijímáno, že sluneční činnost ovlivňuje rozvodné sítě především v oblastech dále od rovníku, Zois (2013) prokázal vliv sluneční aktivity v řecké rozvodné síti, tedy v oblasti daleko od magnetického pólu. Zde se zdá, že četnost poruch vysokonapěťových transformátorů je vůči cyklu sluneční aktivity fázově posunuta o čtyři až pět let, což autor vysvětluje jako vliv kumulativního poškozování GIC malé intenzity (šlo by tedy o dlouhodobý vliv), současně pak popisuje několik případů krátkodobého vlivu při studiu konkrétních poruch, k nimž došlo v podezřele krátké době po silné geomagnetické bouři.

Cílem této práce je provést srovnatelné analýzy pro poruchy hlášené v české rozvodné síti. Student bude mít k dispozici hlášenky poruch na klíčových zařízeních získané ve spolupráci s ČEPS, a.s., jejichž četnost bude statisticky porovnávat s úrovní sluneční aktivity popsanou nejrůznějšími indexy. Vzhledem k tomu, že jde o pilotní studii takového rozsahu v Čechách, výsledky budou hodnotné i v případě, že nebude prokázána souvislost hlášených poruch s úrovní sluneční aktivity a tudíž lze očekávat publikaci v recenzovaném žurnálu.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK