Problematika nebezpečného pronásledování v moderní době
Název práce v češtině: | Problematika nebezpečného pronásledování v moderní době |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | The issue of stalking in modern times |
Klíčová slova: | Nebezpečné pronásledování, Kyberstalking, Pronásledovatel, Kriminální motivace |
Klíčová slova anglicky: | Stalking, Cyberstalkin, Stalker, Criminal motivation |
Akademický rok vypsání: | 2015/2016 |
Typ práce: | rigorózní práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra trestního práva (22-KTP) |
Vedoucí / školitel: | JUDr. Jaromír Hořák, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 14.07.2016 |
Datum zadání: | 14.07.2016 |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 14.07.2016 |
Datum a čas obhajoby: | 08.12.2020 10:30 |
Místo konání obhajoby: | 342 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 30.09.2020 |
Datum proběhlé obhajoby: | 08.12.2020 |
Oponenti: | doc. JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D. |
Předběžná náplň práce |
Nebezpečné pronásledování nepředstavuje nový fenomén, avšak moderní doba, a zejména velmi dynamický vývoj moderních technologií, které se postupně staly součástí našeho života, posouvá tento druh trestné činnosti do zcela jiných rozměrů. Tato rigorózní práce pojednává především o přečinu nebezpečného pronásledování podle § 354 trestního zákoníku a s ním spojenou problematiku zneužití moderních technologií při pronásledování oběti, rovněž se zaměřuje na motivaci pachatele i chování oběti dané trestné činnosti.
Teoretická část práce shrnuje legislativní zakotvení nebezpečného pronásledování, popisuje způsoby možného využití dostupných technologií k pronásledování oběti. Rovněž se zabývá typologií pachatelů nebezpečného pronásledování a jejich kriminální motivací. Praktickou část práce tvoří sedm případových studií tohoto negativního fenoménu z českého prostředí. První případová studie je zaměřena na soudní spor, který řešil Městský soud v Praze začátkem roku 2008. Popsaný případ nemohl být právně kvalifikovaný jako trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 trestního zákoníku, avšak měl zcela zásadní vliv na právní úpravu stalkingu v České republice. Navazující případové studie popisují případy, ve kterých již pachatelé byli pravomocně odsouzeni českými soudy pro přečin nebezpečného pronásledování. Jednotliví pachatelé popsaní v případových studiích jsou pak klasifikováni dle typologie popsané v teoretické části práce. Základní otázky, kterým se věnuje tato rigorózní práce, jsou: „Jaké technologie je možné využít pro pronásledování oběti?“ a „Proč lidé pronásledují jiné?“ Tyto otázky se autorka snaží zodpovědět se zaměřením na jednotlivé způsoby využití moderních technologií a hlubší porozumění motivace pachatele. Případové studie popsané v této práci pak demonstrují společenskou škodlivost nebezpečného pronásledování ve vztahu k jeho obětem a nezbytnost trestního postihu tohoto závažného jednání. Současně se autorka snaží vyvrátit mýtus, že pachateli nebezpečného pronásledování jsou výhradně psychicky nemocní jedinci, ale mohou se jimi stát i zcela běžní lidé, u kterých bychom takové jednání nečekali. Povědomí o možných rizicích, která představují moderní technologie, a znalost motivace pachatele může pomoci nejen v průběhu vyšetřování přečinu nebezpečného pronásledování, ale také při předcházení páchání této trestné činnosti. V neposlední řadě pak uvědomění si intenzity, s jakou může pachatel za využití moderních technologií při pronásledování, zasáhnout do intimní sféry oběti, představuje důležitý aspekt pro rozhodování o vině a trestu pachatele, stejně jako pro rozhodnutí o případné náhradě nemajetkové újmy oběti. |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
Stalking is not a new phenomenon, but modern times, and especially the very dynamic development of modern technologies that have gradually become part of our lives, are taking this type of crime to a completely different dimension. This rigorous thesis deals mainly with the criminal offense of dangerous stalking according to § 354 of the Criminal Code and the related issue of misuse of modern technologies for the persecution of the victim, it also focuses on the motivation of the perpetrator and the behavior of the victim.
The theoretical part of the thesis summarizes the legislative basis of dangerous stalking, describes the ways of possible use of available technologies for stalking. It also deals with the typology of perpetrators of dangerous stalking and their criminal motivation. The practical part of the work consists of seven case studies of this negative phenomenon from the Czech environment. The first case study focuses on a lawsuit resolved by the Municipal Court in Prague in early 2008. The described case could not be legally qualified as a criminal offense of dangerous stalking According to Section 354 of the Criminal Code, but had a fundamental impact on the legal regulation of stalking in the Czech Republic. Subsequent case studies describe cases in which perpetrators have already been convicted by Czech courts for criminal offense of dangerous stalking. Individual offenders described in case studies are then classified according to the typology described in the theoretical part of the work. The main questions of this thesis are: "What technologies can be used for persecution of the victim?" and "Why do people stalk others?" The author tries to answer these questions by focusing on different ways of modern technologies usage and a deeper understanding of the perpetrator's motivation. The case studies described in this work then demonstrate harmful effects on society of stalking in relation to its victims and the need to punish this serious crime. At the same time, the author tries to dispel the myth that the perpetrators of stalking are exclusively mentally ill individuals, but they can also be completely ordinary people from whom we would not expect such behavior. Awareness of the potential risks posed by modern technologies and knowledge of the offender's motivation can help not only during the investigation of stalking, but also in prevention of this crime. Last but not least, the awareness of the intensity with which the offender, using modern technology in persecution, can interfere with the victim's intimate sphere is an important aspect for deciding on the offender's guilt and punishment, as well as deciding on compensation for non-pecuniary damage. |