The Element of Surprise: A Study of Two Modern Surprise Attacks

• Název práce v češtině: Prvek překvapení: Studie dvou moderních překvapivých útoků
• Název v anglickém jazyce: The Element of Surprise: A Study of Two Modern Surprise Attacks
• Klíčová slova: Argentina, Arménie, Artsakh, Ázerbájdžán, bezpečnost, Velká Británie, Nagorno Karabakh, překvapivý útok, Richard K. Betts, strategie, válka.
• Klíčová slova anglicky: Argentina, Armenia, Artsakh, Azerbaijan, Great Britain, Nagorno Karabakh, Richard K. Betts, Security, Strategy, Surprise attack, War.
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Katedra bezpečnostních studií (23-KBS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jan Ludvík, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 29.06.2016
• Datum zadání: 29.06.2016
• Datum a čas obhajoby: 24.09.2020 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK312, 312, Malá učebna, 3.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 24.09.2020
• Oponenti: Mgr. Ondřej Rosendorf, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Abstrakt
Práce analyzuje dva moderní překvapivé útoky – Falklandskou válku z roku 1982 mezi Argentinou a Velkou Británií a válku z dubna 2016 (známá též pod názvem čtyřdenní válka) mezi Ázerbájdžánem, Arménií a fakticky Republikou Náhorní Karabach. Studie se pomocí literatury Teorie překvapení pokouší zjistit, proč státy zvolily strategii překvapení a jakým způsobem se rozhodovaly o načasování válek. Zároveň ukazuje nedostatky, které jsou vlastní strategii překvapení, a poukazuje na to, kde leží chyby a falešné předpoklady bojovníků v těchto dvou případových studiích. Na závěr, srovnávací studie případů vyzdvihuje myšlenky, které mohou zlepšit připravenost státu a snad ss vyhnout podobným překvapivým útokům v budoucnosti.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Abstract
The thesis analyses two modern surprise attacks - the 1982 Falklands War between Argentina and Great Britain; and the 2016 April War (also known as the Four Days War) among Azerbaijan, Armenia, and de facto Republic of Nagorno Karabakh. Using literature of the Theory of Surprise, the study tries to determine the reasons why states chose the strategy of surprise, and how did they decide on the timing of the wars. It also displays the shortcomings inherent in the strategy of surprise, and points out where the mistakes, false assumptions of the belligerents in these two cases studies lay. Finally, a comparative study of the cases highlights the ideas that can improve a state’s preparedness and hopefully avoid surprise attacks in the future.