Ukládání trestů v aplikační praxi

• Název práce v češtině: Ukládání trestů v aplikační praxi
• Název v anglickém jazyce: Sentencing in criminal procedure
• Klíčová slova: peněžitý trest, trest, trest odnětí svobody, trest vyhoštění, účel trestu
• Klíčová slova anglicky: criminal punishment, expulsion, fine, imprisonment, purpose of punishment
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra trestního práva (22-KTP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 24.06.2016
• Datum zadání: 24.06.2016
• Datum potvrzení stud. oddělením: 24.06.2016
• Datum a čas obhajoby: 28.06.2021 10:00
• Místo konání obhajoby: m. 342
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.06.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 28.06.2021
• Oponenti: doc. JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Má rigorózní práce se věnuje zásadám aplikovaným při ukládání trestů obviněným fyzickým osobám se zaměřením na oblast soudcovské diskrece uvnitř zákonných mantinelů pro ukládání jednotlivých trestů. Zabývá se z tohoto pohledu účelem trestu, a to především s ohledem na jeho preventivní (výchovný) i represivní funkci ve vztahu k pachateli trestného činu. Práce se zabývá hledisky, jaká by měl soudce zvažovat při rozhodování o druhu a výměře trestu s ohledem na preventivní i represivní účel trestu, kdy tyto blíže rozvádí u trestu odnětí svobody, peněžitého trestu a trestu vyhoštění.
Práce je členěna do osmi kapitol. V první se autor zabývá obecným úvodem do problematiky zásad trestání a systému trestů, včetně problematiky účelu trestu. Ve druhé kapitole se autor zabývá realizací zásad pro ukládání trestů ve vztahu k jednomu pachateli. Zde se zaměřuje na kumulaci trestů, a to zejména trestů alternativních, tedy trestů s převažující výchovnou funkcí. Autor se zamýšlí nad efektivitou takto uložených trestů pro nápravu pachatele trestné činnosti, tedy recidivisty a limity soudů při zohlednění jeho trestní minulosti při ukládání dalších trestů.
Ve třetí části se autor zabývá aplikací zásad pro ukládání trestů ve zjednodušeném řízení před soudem, a to z důvodu vyhodnocení specifik tohoto typu řízení na aplikaci zásad pro ukládání trestů, které plynou z jeho procesní odlišnosti a které souvisejí i s určitými specifiky, které se týkají souzených podezřelých osob. Autor se krátce zabýval i vývojem právní úpravy zkráceného přípravného řízení od 1. 1. 1970, za účelem lepšího pochopení zavedení tohoto institutu do českého právního řádu.
V páté až osmí kapitole se již autor zabýval konkrétními druhy trestů, tedy trestem odnětí svobody, peněžitým trestem a trestem vyhoštění, u kterých chtěl na základě své soudní praxe vyzdvihnout i možnost nesprávné soudní diskrece, která může vést k nevhodně uloženému trestu či kumulaci trestů. U trestu odnětí svobody, se autor zvlášť zabýval instituty podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a přeměny tohoto trestu v trest domácího vězení, jako institutů umožňujících zmírnění již uloženého trestu v závislosti na dosavadním naplňování účelu trestu, tedy nápravě odsouzeného a na jeho kladném přístupu k dosavadnímu výkonu trestu odnětí svobody.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This rigorosum thesis is dedicated to principles applied during imposing a sentence on natural persons charged with a criminal offense. It focuses on the area of judicial discretion within legal limits for imposing particular sentences. It examines the purpose of sentences, especially with regard to its preventive (educational) as well as repressive function in relation to the offender. The thesis deals with the factors that a judge should take into account when considering the type of sentence and penalty with respect to both the preventive and repressive purpose of the sentence. The purposes are expanded on in the parts concerning imprisonment, financial penalty and expulsion.
The thesis consists of eight chapters. The first one provides a general introduction to the principles of imposing sentences and the system of sentences, including the issue of a sentence purpose. In the second chapter, the author examines the application of principles of imposing sentences in relation to one offender. In this part, the author concentrates on cumulative sentences, in particular alternative ones, i.e. those with a predominantly educational function. Likewise, the author considers the effect of this type of sentences on correcting the behaviour of the offender who commits criminal offenses repeatedly, and also the limits of courts in case of considering the offender´s criminal record when imposing other sentences.
In the third chapter, the author looks into applying principles of imposing sentences in simplified proceedings. The aim is to evaluate the specifics of this type of procedure related to the application of these principles stemming from its difference and related to certain specifics that concern prosecuted suspects. Apart from that, the author briefly addresses the development of the legislation of a simplified proceeding since 1.1. 1970 in order to gain a better understanding of the implementation of this institute in the Czech legal order.
In chapters five to eight, the author deals with specific types of sentences, i.e. imprisonment, financial penalty and expulsion. Drawing on his experience as a judge, he aimed to point to the possibility of incorrect judicial discretion, which can lead to an inappropriately chosen sentence or a cumulative one. As regards imprisonment, the author examined the institute of parole and house arrest as means of "mitigating" an imposed sentence, depending on how the sentence purpose has been fulfilled so far, the purpose being correcting the behaviour of the offender, and also depending on the offender´s ability to live an upright life after the end of the imprisonment.