Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 301)
Detail práce
  
Stigmatizace rozumově nadaných dětí
Název práce v češtině: Stigmatizace rozumově nadaných dětí
Název v anglickém jazyce: Stigmatization of the Gifted Children
Klíčová slova: nadání, nadaný, děti, vzdělávání, školství, intelekt, znevýhodnění
Klíčová slova anglicky: talent, gifted, children, education, school system, intellect, disadvantage
Akademický rok vypsání: 2015/2016
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
Vedoucí / školitel: Mgr. Jitka Cirklová, M.A., Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 17.06.2016
Datum zadání: 17.06.2016
Datum a čas obhajoby: 12.06.2017 09:00
Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, J2019, Jinonice - místn. č. 2019
Datum odevzdání elektronické podoby:18.05.2017
Datum odevzdání tištěné podoby:18.05.2017
Datum proběhlé obhajoby: 12.06.2017
Oponenti: Mgr. Klaudia Teichmanová
 
 
 
Kontrola URKUND:
Zásady pro vypracování
Výzkum bude kvalitativní a bude probíhat s několika skupinami respondentů, které však všechny budou mít něco společného s rozumově nadanými dětmi. Abych tomuto požadavku vyhověla, budu se zaměřovat především na okolí dětí, které se dostaly a patří do Dětské Mensy - děti od 5 do 16 let s IQ vetší než 130. Chtěla bych dělat rozhovory s rodiči rozumově nadaných dětí, kteří mi mohou sdělit své zkušenosti, například s čím jejich dítě mělo či má problém, jak ho řeší daná škola, jestli dítě změnilo či rodiče aspoň uvažují o změně školy, jaké má postavení v kolektivu, atd. Dále přemýšlím i nad rozhovory přímo s dětmi, to však spíše se staršími, kteří mají již nějaké zkušenosti. Důležité budou také rozhovory s učiteli a to jak s učiteli běžných škol, kteří mají zkušenost s výukou nějakého rozumově nadaného dítěte, tak s učiteli škol, které se nějakým způsobem zabývají výukou rozumově nadaných dětí (např. Mensa gymnázium, ZŠ Métis, Cesta k úspěchu,…). Také je možné provádět zúčastněná pozorování ve třídách, kde se můžu zaměřit na zapojení rozumově nadaných dětí do výuky a na práci s nimi.
Dále bych chtěla spolupracovat s odborníky (např. s psychologem) a organizacemi, které se zaměřují na rozumově nadané děti. Mezi takové organizace patří například Mensa ČR - konkrétně Dětská Mensa, Centrum nadání, Centrum pro talentovanou mládež, Centrum rozvoje nadaných dětí, Společnost pro talent a nadání a další. Tyto organizace také provozují různé mimoškolní aktivity, kterých bych mohla provádět zúčastněná pozorování.

Seznam odborné literatury
Coleman, J. L, & Fults, B. A. (1982). Self-concept and the gifted classroom: The role of social comparisons. Gifted Child Quarterly, 26, 116–120.
Cornell, D. O., Delcourt, M. A. B., Goldberg, M. D., & Blant, L. C. (1992). Characteristics of elementary students entering gifted programs: The learning outcomes project at the University of Virginia. Journal for the Education of the Gifted, 15(4), 309–331.
Field, T., Harding, J., Yando, R., Gonzales, A. et al.(1998). Feelings and attitudes of gifted students. Adolescence, 33 (130), 331 – 342.
Fořtíková, J., Fořtík, V. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Praha: Portál, 2007.
Fořtíková, J. (ed) Úspěšná výuka mimořádně nadaných dětí, Praha: TRITON, 2008. ISBN 978-80-7387-173-4.
Hříbková, L. (2005). Nadání a nadaní. Pedagogicko psychologické přístupy, modely, výzkum a jejich vztah ke školské praxi. Praha: UK Pedagogická fakulta.
Chan, L. K. (1988). The perceived competence of intellectually talented students. Gifted Child Quarterly, 32, 310–314.
Jurášková, J. (2003). Základy pedagogiky nadaných. Pezinok: Formát.
Kovářová, R. Nadané dítě na základní škole. Distanční text. Ostrava: 2007.
Kovářová, Renata a Iva Klugová. Edukace nadaných dětí a žáků. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2009. ISBN 978-80-7368-430-3.
Laznibatová, J. (2001). Nadané dieťa: jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. Bratislava: IRIS.
Lytle, W. G., Campbell, N. J. (1979). Do Special Programs Affect the Social Status of the Gifted?. The Elementary School Journal, 80, 2, pp. 93 – 97.
Krpoun, Z. (2012). Sociální opora: shrnutí výzkumné činnosti v české a slovenské oblasti a inspirace do budoucnosti – nadané děti. E-psychologie [online], 6 (1), 42-50 [cit. vložit datum citování]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-8853.
Sejvalová, J. Proč by měl být učitel občanské výchovy informován o identifikaci nadání a nadprůměrné inteligence. In Hrachovcová, M., Staněk, A. Občanská výchova v globalizující se společnosti. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. ISBN 80-244-0475-
Sejvalová, J. – Novotná, L. Education of the Gifted in the Czech Republic. In MÖNKS, F. J. – WAGNER, H. Development of Human Potential: Investment into Our Future. Proceedings of 8th Conference. Bonn: Bildung und Begabung, 2003.
Sejvalová, J. Nature x Nurture - Vlivy genetiky a prostředí na rozvoj intelektového nadání. Paidagogos, č. 15/ 2004 ISSN 1213-3809 [online] Dostupné na WWW: http://www.paidagogos.net/ [cit. 2004-01-22]
Sejvalová, J. Indicators of Child´s Well-being in School and Society – the Case of Gifted Children – some of the research-based ideas in the Czech Republic. [online] Dostupné na WWW: http://www.comenius.upol.cz [cit. 2004-01-22]
Schofield, N. J, Hotulainen, R. (2004): Does all cream rise? The plight of unsupported gifted children. Psychology Science, 46, 3, 379 – 386.

Předběžná náplň práce
Ve své bakalářské práci bych se chtěla zabývat sociálním znevýhodněním nadaných dětí – konkrétně rozumově nadaných dětí (existují například i hudebně či fyzicky nadané děti, ale těm se věnovat nehodlám). Definice nadání však není jednoznačná, existuje mnoho pohledů na nadání a tak je trochu obtížné jej charakterizovat. Já jsem si však, alespoň pro rozumové nadání, vybrala jednu z definic v knize Nadání a nadání Lenky Hříbkové: „Nadání se vymezovalo jako hodnota IQ přesahující 130.“ Hodnota IQ 130 je také hraniční pro to, aby se děti dostaly do Dětské Mensy, a právě dětem z Mensy se chci ve svém výzkumu zabývat. Pro rozumově nadané děti jsou charakteristické jejich specifické vlastnosti, díky kterým mohou mít i přes svoje nadání ve škole problémy, zejména pokud s nimi daný učitel nedokáže správně pracovat. Několik příkladů, s čím mohou mít rozumově nadané děti problémy, uvádí ve své knížce Edukace nadaných dětí a žáků Renata Kovářová a Iva Klugová. „Z analýzy výsledků práce s mimořádně nadanými žáky lze konstatovat, že tato skupina žáků je nejčastěji charakterizována disproporcionálním, asynchronním vývojem. Asynchronnost znamená, že nadaní mohou být aktuálně na různé úrovni vývoje v oblasti kognitivní, fyzické a emocionálně sociální.“ (24) Problém například vzniká s tím, že mají tyto děti jistou vyspělost pouze v určité oblasti, v jiných však mají problémy, se kterými by měl správný učitel počítat. „Většinou však platí, že nadané děti velmi nerady dělají činnosti, které jim nejdou. I z tohoto poznatku musí učitel vycházet při vlastní identifikaci.“ (26) Důležitý je podle nich také přechod na základní školu, tedy do první třídy. Zde se může vyskytnout mnoho problémů například s tím, že rozumově nadané děti často umějí určité dovednosti dopředu, což může vést k vyřazení z kolektivu. „Nadané dítě přicházející do 1. třídy základní školy se většinou velice těší. Jednak je to dítě zvídavé, toužící po nových informacích, jednak chce prokázat, co už samo umí… Na druhé straně je dítě mnohdy velice citově vázáno na rodiče a mohou se stupňovat problémy s vrstevníky… Dítě většinou má veškeré počátky učiva osvojeny a ztrácí tak kontakt s ostatními spolužáky, jelikož se nepodílejí na řešení společných úkolů.“ (27) Díky těmto a dalším problémům mají rozumově nadané děti paradoxně ve škole spíše problémy. Učitelé na běžných školách často nevědí, jak s takovým dítětem správně pracovat, což může vést k sociálnímu znevýhodnění. Já bych se ve své práci chtěla zaměřit na to, jaké jsou nejčastější problémy, se kterými se tyto děti setkávají, jaké mají důsledky a jak jim lze zabránit.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK